Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Rujevít (nebo Rugiewit, Rugiwit, Руджевит, Ругьевит, Руе či Рую) je jedním z bohů války uctívaných ve slovanské mytologii, je místním zosobněním boha Peruna. Byl uctívaný ve městě Rani (Rujani), starobylém sídle Charenza (Korenica) na jižní části Rujany. Do dřevěného chrámu lidé umísťovali dřevěné sochy sedmihlavého Rujevíta. Kromě jeho chrámu v Korenici stály ještě chrámy uctívající Porevíta a Porenuta.
Jeden z prvních dochovaných historických pramenů zmiňující Rujevíta je národní kronika Saxo Grammaticus (Gesta Danorum) z druhé poloviny 12. století vydaná v Dánsku[1]. Dalším dochovaným dokumentem je Knytlinga saga, sága rodu Knutovců - polabských Slovanů, sepsaná na základě tradované ústní podoby roku 1265 anonymním autorem.
Rujevít se zobrazuje se sedmi hlavami podobně jako se Svantovít zobrazuje se čtyřmi, Trihlav se třemi a Porevít s pěti. Mnohohlavnost je výrazem instinktivního zážitku Germánů a Keltů z mnohosti v jednotě božského světla i jako výraz znásobení moci příslušného božstva.[2]
V srbské mytologii je Rujevít ochráncem ostrova Rujana, při čemž mu pomáhá i bůh Karevít (Karewit). Rujevít se tlumočí jako "Pán Rujany". Jeho atributem je kromě sedmi hlav také sedm mečů za opaskem a osmý v ruce.
Jižní slované jej ztotožňovali s řeckým bohem vína Dionýsem.