Rumunsko

Rumunsko România
vlajka znak
Hymna: Deşteaptă-te, române!
geografie
Hlavní město:	Bukurešť
Rozloha:	238 391 km² (78. na světě) z toho 3 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Moldoveanu (2 554 m n. m.)
Časové pásmo:	+2
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	22 246 862[1] (49. na světě, 2008)
Hustota zalidnění:	93 ob. / km² (101. na světě)
HDI:	▲ 0,813 (vysoký) (2005)
Jazyk:	rumunština, regionálně maďarština a němčina
Národnostní složení:	Rumuni (89.5%), Maďaři (6.6%), Romové (2.5%), Němci (0,3%), Ukrajinci (0,3%)
Náboženství:	křesťanství: převážně pravoslavné, též evangelické, řeckokatolické, římskokatolické
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	9. května 1877 (odtržením od Osmanské říše)
Prezident:	Traian Băsescu
Předseda vlády:	Călin Popescu-Tăriceanu
Měna:	rumunský leu (RON)
HDP/obyv. (PPP):	11 300 USD (62. na světě, [[2007]])
Giniho koeficient:	31 (2003)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	642 ROU RO
MPZ:	RO
Telefonní předvolba:	+40
Národní TLD:	.ro

Rumunsko (rumunsky România, maďarsky Románia, bulharsky Румъния/Rumnija) je stát ležící z větší na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře. Rumunsko je jednou ze zemí bývalého východního bloku. V současnosti je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance.

[editovat] Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Rumunska.

Původní obyvatelé Dákové byli poraženi v roce 106 Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti.

Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, Valašsko a Moldávie, byla od 16. století závislá na Osmanské říši, Sedmihradsko bylo zprvu součástí Uher, v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám.

Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v roce 1858 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878. Od roku 1881 bylo Rumunsko královstvím. Roku 1916 vstoupilo Rumunsko do První světové války na straně Dohody. Po 1. světové válce se Rumunsko rozšířilo o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii, čímž vzniklo tzv. Velké Rumunsko. Po anexi Besarábie byla uzavřena obranná aliance s Polskem proti Rusům. V meziválečném období bylo Rumunsko součástí Malé dohody.

Rumunsko, 1939

Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše. Rumuni přišli za druhé vídeňské arbitráže o severní Sedmihradsko. Roku 1940 okupoval Sovětský svaz Severní Bukovinu a Besarábii. V zemi měl největší vliv maršál Ion Antonescu. Po napadení SSSR Německem v roce 1941 získali Rumuni území zpět. Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu. Po válce byl v roce 1947 nucen král abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo součástí komunistického východního bloku. Diktátor Nicolae Ceauşescu byl svržen v roce 1989 a zastřelen i se svou manželkou.

Roku 2004 vstoupilo Rumunsko do NATO a roku 2007 společně s Bulharskem do Evropské unie.

[editovat] Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Rumunska.

Mapa současného Rumunska

Dunaj, největší rumunská řeka, vytváří celou jižní hranici země. Hranici s Moldavskem tvoří rovněž řeka – Prut. Ten se vlévá do Dunaje.

Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Velká uherská nížina na západě, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě.

Na západě se také rozkládá pohoří Munţii Apuseni.

Mezi nejdůležitější sídla patří Bukurešť, Brašov, Temešvár, Kluž, Konstance, Craiova a Jasy.

[editovat] Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Rumunska.

Rumunsko bylo jednou z chudších zemí RVHP a dodnes se řadí k méně rozvinutým zemí Evropy. Mezi zeměmi Evropské unie je jeho HDP na obyvatele dokonce nejnižší. Může za to především dlouholetá autoritativní vláda Nicolae Ceauşesca, která naprosto znemožnila rozvoj rumunské ekonomiky. Tato dnes roste. Patrně nejvýznamnější je pro rumunskou ekonomiku výroba aut značky Dacia, která je součást francouzského koncernu Renault. Tomuto napomáhá rumunské hutnictví - nicméně zásoby rumunského nerostného bohatství není využit tak, jak by mohl být. Dále je Rumunsko poměrně vhodné pro zemědělství - v Rumunské nížině se pěstují plodiny jako pšenice, slunečnice, kukuřice, brambory, zelenina či ovoce. Z živočišné výroby je významný chov vepřů, ovcí či skotu, mimo jiné pro zemědělské účely pak chov koní. Rumunsko má velký potenciál pro cestovní ruch, turisty lákají především Karpaty, ale vzhledem ke slabé úrovni služeb pro turisty jsou příjmy z něj velmi malé.

[editovat] Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Rumunska.

Národnostní skupiny (údaje z roku 2002):^[zdroj?]

• Rumuni 89,5%
• Maďaři 6,6%
• Romové 2,5%
• Ukrajinci 0,8%
• Němci 0,3%
• Rusové 0,2%
• Turci 0,2%
• další 0,4%

V oblasti Banát, na západě země žije i početná česká komunita.

Náboženství (údaje z roku 2002):^[zdroj?]

• Pravoslavní křesťané 87%
• Evangeličtí (protestanští) křesťané 6,8%
• Římskokatoličtí a řeckokatoličtí křesťané 5,6%
• Muslimové a ostatní 0,4%

[editovat] Politika

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Rumunska.

Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu, takzvanou Camera Deputaţilor. Senát má 140 členů, Poslanecká sněmovna 345. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky.

Prezident, nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo a to jednou za pět let (do roku 2004 jednou za 4 roky). Prezident jmenuje Ministerského předsedu. Ten je hlavou rady ministrů, které jmenuje.

Od roku 1991 se Rumunsko soudí s Čadem o podobu státní vlajky.^[2]

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ro.html
2. ↑ "'Identical flag' causes flap in Romania" (BBC News article).

[editovat] Literatura

• Dějiny Rumunska - Kurt W. Treptow (překlad M. Tejchman) - nakladatelství Lidové noviny - ISBN 80-7106-348-7

[editovat] Související články

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku.
	zprávy na Wikizprávách.

• Seznam rumunských měst
• Rumunská armáda

[editovat] Externí odkazy

• Na čundr do Rumunska

Tento článek o Rumunsku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Rumunsko – România – (RO)

ŽUPY (JUDEŢE) (a jejich správní centrum) :Hlavní město Bukurešť | Alba (Alba Iulia) | Arad (Arad) | Argeş (Piteşti) | Bacău (Bacău) | Bihor (Oradea) | Bistriţa-Năsăud (Bistriţa) | Botoşani (Botoşani) | Brašov – Braşov (Brašov – Braşov) | Brăila (Brăila) | Buzău (Buzău) | Caraş-Severin (Reşiţa) | Călăraşi (Călăraşi) | Constanţa (Constanţa) | Covasna (Sfântu Gheorghe) | Dâmboviţa (Târgovişte) | Dolj (Craiova) | Galaţi (Galaţi) | Gorj (Târgu Jiu) | Giurgiu (Giurgiu) | Harghita (Miercurea Ciuc) | Hunedoara (Deva) | Ialomiţa (Slobozia) | Iaşi (Iaşi) | Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) | Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) | Maramureş (Baia Mare) | Mehedinţi (Drobeta-Turnu Severin) | Mureş (Târgu Mureş) | Neamţ (Piatra Neamţ) | Olt (Slatina) | Prahova (Ploieşti) | Satu Mare (Satu Mare) | Sălaj (Zalău) | Sibiu (Sibiu) | Suceava (Suceava) | Teleorman (Alexandria) | Timiş (Temešvár – Timişoara) | Tulcea (Tulcea) | Vaslui (Vaslui) | Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) | Vrancea (Focşani)

Rumunská historická území
Bukovina (Severní Bukovina | Jižní Bukovina) • Dobrudža (Severní Dobrudža | Jižní Dobrudža) • Moldávie (Besarábie | Budžak | Herca) • Sedmihradsko – Transylvánie (Banát | Krišana | Maramureş | Satmar) • Valašsko (Muntenia | Oltenia)

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území:

Faerské ostrovy (DEN) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Ostrov Man (VB)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením:

Abcházie² • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy a území ležící částí svého území v Asii

Evropská unie (EU)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Švédsko

Severoatlantická aliance (NATO)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Francie • Island • Itálie • Kanada • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Turecko • USA