Ruská občanská válka

Ruská občanská válka
Konflikt:
Trvání: 1917 - 1921 Místo: Rusko Casus belli: Výsledek: vítěztví Bolševiků vznik SSSR Změny území: {{{Území}}}
Strany
Rudá armáda	Bělogvardějci Československé legie Zelená armáda Černá armáda
Velitelé
Trockij Michail Tuchačevskij Semjon Buďonnyj	Judenič Kolčak Wrangel Jan Syrový Petljura Lev Černyj
Síla
{{{síla1}}}	{{{síla2}}}
Ztráty
{{{poznámky}}}

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Ruská občanská válka probíhala mezi lety 1917 a 1921; v období mezi rozpadem carského Ruska a ustanovením Sovětského svazu, tedy definitivním vítězstvím komunistů (rudých). Jejich protivníci se nazývali bílí, v jejichž čele stáli zejména carští generálové. Během války došlo k rozvratu země, 7 milionů lidí zahynulo, z toho 5 následky hladomoru a 2 miliony představovaly válečné oběti. Mnoho obyvatel země z vyšších vrstev uprchlo do zahraničí (zejména Francie, Německa, Československa a SHS).

Rudou armádu vedl Lev Davidovič Trockij, lidový komisař Rudé armády a Války. Proti němu stáli admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak (vrchní velitel protibolševických sil), plukovník Simon Petljura (vůdce Ukrajinských separatistů), generál Pjotr Nikolajevič Wrangel (velitel „Dobrovolnické armády“), baron Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg (Velitel bílých divizí v Mongolsku a na východní Sibiři), generál Judenič (komandér Bílých jednotek, které zaútočily na Petrohrad).

• Kolčak - vydán československými legionáři v Irkutsku. Dva týdny na to (únor 1920) popraven bolševickými oddíly.
• Petljura - odražen Rudou armádou a odešel do emigrace, kde byl zavražděn (Paříž 1926).
• Wrangel - uprchl z Ruska, v roce 1926 zavražděn sovětskou rozvědkou (GPU).
• Ungern von Sternberg - zajat v Mongolsku a popraven

Podrobnější informace naleznete v článku Rusko-polská válka.

Poté co se polští nacionalisté v roce 1919, vedení Pilsudským, spojili s kozáky velitele Petljury, zaútočili na Sovětskou Ukrajinu, posléze ale byli odraženi nově formovanou Rudou armádou. Ta zatlačila polská vojska až k Varšavě, ale tam Rudá armáda utrpěla těžkou porážku. Rudá armáda byla odražena a zahnána hluboko na východ. Po další těžce porážce, kterou utrpěla v bitvě na řece Němen, byl mezi bolševickým Ruskem a Polskem uzavřen mír, v němž Rusko respektovalo prakticky vešleré polské požadavky v oblasti Běloruska a Ukrajiny.

V polovině roku 1920 zaútočili nově reorganizované oddíly 5.divize Rudé armády na Kazaň. Tyto oddíly byly předtím, než se jejich velení chopil Trockij, naprosto dezorganizované bandy povalečů. Pár měsíců po příjezdu Trockého, zaútočila 5. divize a dobyla Kazaň - hlavní štáb bílých vojsk.

V roce 1921 byla poslední neoficiální operace Rudé armády v občanské válce. Následkem systému Válečného komunismu došlo k povstání Rudých námořníků v petrohradském přístavu Kronštadtu. Povstání bylo oprávněné a odůvodněné (povstalci požadovali zrušení Válečného komunismu, podpora rolnictva). Trockij na rozkaz Lenina potlačil krvavě povstání, několik set povstalců bylo zabito. Někteří námořníci byli napojeni na anarchistické síly.

"Naše armáda útočí z nebe, vody a břehu a zahnala nepřítele Sibiře" - litograf japonské válečné propagandy během Ruské občanské války, ukazující japonskou okupaci Chabarovska

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Ruská občanská válka