Ruština

Jako úřední i dorozumívací jazyk carského Ruska se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní Evropy a severní Asie. Významné rusky mluvící menšiny žijí i v mnoha jinak neruských zemích, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost.

V dobách studené války se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí Varšavské smlouvy a RVHP, v řadě z nich se povinně vyučovala na školách (např. v Československu do roku 1990. I v zemích nespadajících do sovětského bloku byla ruština nejčastěji voleným cizím jazykem ze slovanských jazyků.

Kvůli svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů.

[editovat] Historie

Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.

Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.

V roce 1917 došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo.

[editovat] Abeceda a výslovnost

Ruština se píše cyrilicí. Ruská abeceda se též nazývá azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:	А	Б	В	Г	Д	Е	Ё	Ж	З	И	Й	К	Л	М	Н	О	П	Р	С	Т	У	Ф	Х	Ц	Ч	Ш	Щ	Ъ	Ы	Ь	Э	Ю	Я
malé:	а	б	в	г	д	е	ё	ж	з	и	й	к	л	м	н	о	п	р	с	т	у	ф	х	ц	ч	ш	щ	ъ	ы	ь	э	ю	я
přepis:	a	b	v	g	d	e	ë	ž	z	i	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	h	c	č	š	šč	''	y	'	è	ju	ja
výslovnost:	a	b	v	g	d	je	jo	ž	z	i	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	ch	c	č	š	šč	tvrdý znak	y	měkký znak	e	ju	ja

Na rozdíl od češtiny Rusové rozlišují výslovnost měkkého a tvrdého I/Y - zatímco И se čte podobně jako naše (o něco měkčeji), Ы je výrazně tvrdší (vyslovujeme naše I/Y (v češtině obě stejné) v poloze přibližně jako pro výslovnost a/ch)
Měkký znak a Е, Ё, И, Ю, Я změkčují předcházející souhlásku, např. дети se čte [ďeťi], мать se čte [mať]. V takových případech se počáteční [j] z výslovnosti trochu ztrácí, „vyčerpá“ se na změkčení.
Tvrdý znak se používá výjimečně pro vyznačení švu mezi předponou a kmenem, kde naopak ke změkčování docházet nemá: въезд čti [vjezd].
Silový přízvuk je na různých slabikách, v písmu se však nerozlišuje (s výjimkou jazykových učebnic, slovníků apod.)
Silný dynamický přízvuk má pak i důsledky kvalitativní, v přízvučných slabikách je plný vokál, v nepřízvučných dochází k redukci, např. Молоко se čte jako [mъlъkó]. Nepřízvučné О se čte skoro jako [a], např. свобода čti [svabóda].
Ruština má pohyblivý přízvuk, to znamená, že může být na jakékoliv slabice, např.: мама [máma], хочу [chъčú], барабан [barabán]. Ruský přízvuk je silnější a dynamičtější než český, kromě toho má významotvornou funkci, např. замок [zámъk] - hrad, замок [zamók] - zámek, стоит [stójit] – stojí (o penězích), стоит [stъjít] – něco stojí někde, nachází se.
Ё je přízvučné Е a Rusové ho v písmu zřídka odlišují. Pokud by nevznikla nejednoznačnost ve významu slova, píší místo něj Е.
Na rozdíl od sousední běloruštiny a ukrajinštiny, v ruštině se praslovanské [g] nezměnilo na [h].

[editovat] Gramatika

Ruština má 6 pádů (oproti češtině chybí 5. pád, který je nahrazen prvním pádem).
Slovesa se časují podobně jako v češtině. Existují dva druhy časování (= základní rozdělení sloves podle časování). V prvním časování převládají koncovky s písmenem "a" (dělaju, igrajut, ...) a v druhém časování převládají koncovky s písmenem "i" (napišu, uvidim). Dále kromě tohoto rozdělení existují další typy časování, které se od sebe liší způsobem časování.
Ve spisovném projevu se nevypouští podmět, musí na jeho místě být alespoň osobní zájmeno.
V minulém čase se nepoužívá pomocné sloveso být (я написал = ja napisal = napsal jsem).
V přítomném čase chybí spona (он дурак = on durak = je to hlupák).

[editovat] Slovní zásoba

Ve starší slovní zásobě jsou výpůjčky z turkických jazyků (конь = koň = kůň; кабан = kaban = kanec; коте(ё)л = kotel = kotel). V novější zásobě se objevují slova přejatá z němčiny, francouzštiny a angličtiny.

[editovat] Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

rusky	Все люди рождаются свободными и равными в своем достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.
přepis	Vse lüdi roždajutsa svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni nadeleny razumom i sovestju i dolžny postupatj v otnošenii drug druga v duche bratstva.
přepis na IPA	[fsʲe ˈlʲudʲi rʌʒˠˈdajuʦə svʌˈbodnɨmʲi: ˈravnəmʲi f svʌˈjom dʌˈstoi̯nstvʲə i prʌˈvax ʌˈnʲi nadʲəlʲɪˈnɨ ˈrazuməm i ˈsovʲəsʲtʲju ɪ dʌlʒˠˈnɨ pəstuˈpatʲ vətnʌˈʃˠɛnʲi: drug ˈdrugɐ v ˈduçə ˈbraʦtvɐ].
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje
Portál Jazyk

Slovanské jazyky
Západoslovanské: česko-slovenské (čeština \| slovenština \| knaanština†) \| lužickosrbské (hornolužická srbština \| dolnolužická srbština) \| lechické (polština \| pomořanština† (kašubština \| slovinčtina†) \| polabština† \| slezština)
Jihoslovanské: západní (srbochorvatština (chorvatština \| srbština \| bosenština \| černohorština) \| slovinština) \| východní (makedonština \| bulharština \| staroslověnština† (církevní slovanština))
Východoslovanské: běloruština \| ukrajinština \| rusínština \| ruština
Praslovanština†

Ruština v jiných jazycích: Afrikaans, Aragonés, Anglo-Saxon, العربية, Asturianu, Авар, Azərbaycan, Башҡорт, Žemaitėška, Bikol Central, Беларуская, Беларуская (тарашкевіца), Български, বাংলা, Brezhoneg, Bosanski, Català, Cebuano, Qırımtatarca, Словѣ́ньскъ / ⰔⰎⰑⰂⰡⰐⰠⰔⰍⰟ, Чăвашла, Cymraeg, Dansk, Deutsch, Dolnoserbski, ދިވެހިބަސް, Ελληνικά, Emiliàn e rumagnòl, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, فارسی, Suomi, Français, Arpetan, Frysk, Gaeilge, Gàidhlig, Galego, 𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺, Gaelg, עברית, हिन्दी, Hrvatski, Hornjoserbsce, Magyar, Հայերեն, Interlingua, Bahasa Indonesia, Ido, Íslenska, Italiano, 日本語, Basa Jawa, ქართული, Қазақша, ಕನ್ನಡ, 한국어, Kurdî / كوردی, Коми, Kernewek, Latina, Ladino, Lëtzebuergesch, Лакку, Limburgs, Líguru, Lietuvių, Latviešu, Мокшень, Македонски, മലയാളം, Монгол, Bahasa Melayu, Эрзянь, Nāhuatl, Plattdüütsch, Nedersaksisch, नेपाली, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Nouormand, Occitan, Иронау, ਪੰਜਾਬੀ, Polski, Piemontèis, Português, Runa Simi, Rumantsch, Romani, Română, Русский, Саха тыла, Scots, Sámegiella, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, Kiswahili, Ślůnski, தமிழ், Тоҷикӣ, ไทย, Türkmen, Tagalog, Tok Pisin, Türkçe, Tatarça/Татарча, Удмурт, Українська, O'zbek, Tiếng Việt, 吴语, ייִדיש, 中文, 文言, Bân-lâm-gú, isiZulu

Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Ru%C5%A1tina“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 13. 11. 2008 v 14:55.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).