Rybí pásmo

Podle kyslíku a množství vody, které ryby potřebují k životu, se vodní toky dělí na 4 pásma. Pásma jsou pojmenována podle ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější.

• Pstruhové pásmo - vysokohorské toky a potoky, minimální břehová vegetace, tvar údolí typu V, mělká voda, vyznačuje se chladnou vodou a velkým množstvím kyslíku ve všech obdobích, tok nemeandruje.

Charakteristické druhy: pstruh obecný, vranka obecná

• Lipanové pásmo - přechodné pásmo, pomalejší tok řeky než v pstruhovém pásmu, hlubší voda, vyšší teplota, teplotní rozdíly vody v letních obdobích jsou nepatrné, pořád nasycená voda kyslíkem, přechod koryta mezi typem V a U, žádné meandry

Charakteristické druhy: lipan podhorní, mník jednovousý

• Parmové pásmo - střední polohy (podhůří), širší koryto typu U, pískovité a štěrkovité dno, pomalý proud, celkem velké teplotní rozdíly v průběhu celého roku, v zimě více kyslíku v létě opak.

Charakteristické druhy: parma obecná, jelec tloušť

• Cejnové pásmo - především stojaté vodní toky, rybníky (Jižní Čechy), jezera, rozmanitá vegetace, meandrující řeky, s písčitým dnem plným sedimentům (aluviální dno - bahnité), okolí řeky jsou nížiny. Voda je teplá, kalná a obsahuje málo kyslíku, v zimě studená čistá s poměrně malým obsahem kyslíku. To je způsobeno většinou zamrzlou hladinou.

Charakteristické druhy : cejn, cejnek

[editovat] Dále dělíme vodní stanoviště ryb podle prostředí, ve kterém žijí na:

• Sladkovodní - žijí ve sladké vodě

• Mořské - žijí ve slané vodě (moře a oceány)

• Tažné - ty se dále rozdělují:
  • Anadromní - žijí ve slané vodě, ale rozmnožují se ve sladké vodě (např. losos)
  • Katadromní - žijí naopak ve sladké vodě, ale rozmnožují se ve slané vodě (např. úhoř)

• Polotažné - během života mění místa svého pobytu