Rychlost vlaku
Rychlost vlaku
[editovat] Železniční doprava
Pro rychlost vlaku v železniční dopravě se v Česku používají následující pojmy:
- základní rychlost – rychlost určená jednotlivým druhům vlaků předpisy[1]
- traťová rychost – rychlost, kterou smí být pojížděn úsek trati (vyznačuje se rychlostníky), tato rychlost může být v určitém úseku dále dočasně omezena (tzv. pomalá jízda), úsek s tímto omezením je označen návěstmi pro pomalou jízdu a strojvedoucí je o této skutečnosti zpraven písemným rozkazem[2][1]
- stanovená rychlost – rychlost předepsaná jednotlivým vlakům jejich jízdním řádem[3]
- konstrukční rychlost (nazývaná též nejvyšší provozní rychlost vozidel) – rychlost, kterou smí jet vozidla, která jsou součástí vlaku, vzhledem ke své konstrukci[4]
- nejvyšší dovolená rychlost – rychlost, stanovená na trati traťovou rychlostí, přechodným omezením traťové rychlosti a hlavními návěstidly, tabulkami brzdicích procent a konstrukční rychlostí vozidel[5]
- jízdní rychlost - průměrná rychlost mezi dvěma body na trati (např. stanicemi, dopravnami, zastávkami), která se vypočte z poměru délky úseku mezi těmito body a čisté jízdní doby mezi těmito body[1]
- technická rychlost - vypočte se podobně jako jízdní rychlost, ale k čisté jízdní době se připočtou přirážky na rozjezd a zastavení vlaku[1]
- úseková rychlost - průměrná rychlost, která je poměrem délky stanoveného úseku a jízdní doby vlaku v tomto úseku, včetně přirážek na rozjezd a zastavení a pobytů vlaku v jednotlivých místech úseku[1]
- cestovní rychlost – používá se pouze v osobní dopravě a jedná se průměrnou rychlost, která je poměrem celkové cestovní doby vlaku z výchozí do cílové stanice a celkové vzdálenosti mezi výchozí a cílovou stanicí[1]
- reálná resp. faktická rychlost, tedy skutečná rychlost jízdy, která je proměnlivá. Okamžitá rychlost vlaku je limitována především celkovými fyzikálními podmínkami okolního prostředí, ve kterém se vlak pohybuje, zejména celkovým jízdním odporem všech vozidel resp. jízdním odporem celého vlaku (celé soupravy), celkovou hmotností vlaku v kilogramech, dále také klimatickými podmínkami během jízdy (námraza, sněhové závěje, rychlost a směr větru atd. apod.), sklonovými poměry na trati a celkovým tvarem trati (traťové oblouky). Kromě toho je též limitována maximálním možným výkonem trakčního vozidla (či vozidel) a technickým stavem vozidel. Navíc zde hraje roli i subjektivní lidský faktor, tedy způsob řízení vozidla tak i způsob řízení dopravy mimo něj. Jedná se vesměs o takové faktory, které jsou zcela nebo z převážné míry nezávislé na platných drážních předpisech, návěstních a jiných traťových zařízeních apod.
[editovat] Tramvajová doprava
Pro každou tramvajovou trať musí být stanovena nejvyšší dovolená rychlost drážního vozidla, obecně závaznými právními předpisy není žádná konkrétní hodnota stanovena. (Například Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. stanovil dopravním a návěstním předpisem D 1/2 pro celou síť základní nejvyšší dovolenou rychlost 60 km/h, což je obvyklé i u dalších českých provozovatelů tramvajových drah.) Dopravní řád drah stanoví některé typy míst, v nichž je rychlost vždy omezena na 5, 10 nebo 15 km/h. Další omezení je možno stanovit dopravním a návěstním předpisem provozovatele dráhy nebo vyznačovat návěstidly.[6]
V úsecích, kde je tramvajová trať vedena po pozemní komunikaci, se na tramvaje vztahují též omezení rychlosti na pozemních komunikacích, tedy zpravidla omezení rychlosti do 50 km/h.
[editovat] Související články
- ↑ a b c d e f Daněk, J., Vonka, J.: Dopravní provoz železnic. Alfa, Bratislava 1988
- ↑ Příloha 1 bod 8.1 DŘD
- ↑ § 21 odst. 1 písm. d), § 37 odst. 1 § 50 odst. 4 atd. DŘD
- ↑ § 50 odst. 4 DŘD
- ↑ § 37 odst. 7 DŘD
- ↑ § 47 DŘD
[editovat] Externí odkazy
- Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších změn (DŘD)
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
_1.jpg)
