Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou
Budova radnice na Starém náměstí
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0524 576069
kraj (NUTS 3):	Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4):	Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)
obec s rozšířenou působností:	Rychnov nad Kněžnou
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	34,95 km²
počet obyvatel:	11 823 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 09′ 47″ s. š.
zeměpisná délka:	16° 16′ 28″ v. d.
nadmořská výška:	320 m
PSČ:	516 01 až 517 01
zákl. sídelní jednotky:	19
části obce:	8
katastrální území:	7
adresa městského úřadu:	Městský úřad Rychnov nad Kněžnou Svatohavelská 105 51601 Rychnov nad Kněžnou
starosta / starostka:	Jiří Rokl
Oficiální web: http://www.rychnov-city.cz E-mail: e-podatelna@rychnov-city.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Rychnov nad Kněžnou (něm. Reichenau an der Knieschna) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Město má 11 823 obyvatel a rozlohu 3495 ha.

[editovat] Části města

• Rychnov nad Kněžnou

Historické jádro města je městskou památkovou zónou

• Dlouhá Ves
• Jámy
• Lipovka
• Litohrady
• Lokot
• Panská Habrová
• Roveň

[editovat] Historie

[editovat] Středověk

Město bylo vytvořeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1.2.1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).^[1] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).
S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.

Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha (†1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a z Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova (†1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Ten měl sídlo na Pardubicích a Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Vilém daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho.

1. ↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.

[editovat] Pamětihodnosti

• Zámek Rychnov nad Kněžnou

Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.

• Socha Panny Marie Immaculaty
• Kostel svatého Havla

Původně vystavěn v románském slohu, oltář vysvěcen roku 1313; exitují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti.

• Hřbitovní kaple Proměnění Páně
• Židovský hřbitov
• Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
• Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
• Socha svatého Antonína Paduánského
• Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
• Synagoga

Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do 2. světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.

• Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
• Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
• Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
• Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
• Radnice na Starém náměstí
• Rodný dům F. M. Pelcla
• Pomník F. M. Pelcla
• Soukenická strouha - napájecí vodní kanál
• Pivovar - Podorlická sodovkárna
• Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
• Smírčí kříže (v blízkém okolí)

[editovat] Osobnosti

• František Martin Pelcl, (1734–1801) spisovatel, historik a filolog
• Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
• Jiří Šlitr (1924-1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
• Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel.
• Karel Sýs, (1946) český básník, spisovatel a novinář

[editovat] Muzea a galerie

• Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
• Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608
• Památník F. M. Pelcla - Pelclovo nábřeží 458

[editovat] Partnerská města

• Oudewater, Holandsko

[editovat] Demografie

[editovat] Fotogalerie

Zámek

Synagoga s Památníkem Karla Poláčka

Staré náměstí

[editovat] Související články

• Městská autobusová doprava v Rychnově nad Kněžnou a Vamberku

[editovat] Literatura

• 1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
• Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
• Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
• Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
• Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
• Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
• Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.

časopis

• Orlické hory a Podorlicko

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Rychnov nad Kněžnou

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.