Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Ryszard Siwiec ([Ryšard Šivěc]; 7. března 1909 Dębica – 12. září 1968 Varšava) byl polský účetní z Přemyšle, za války spolupracovník odbojové Zemské armády (Armia Krajowa, AK), který se na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa se 8. září 1968 upálil při celorepublikových dožínkách na varšavském Stadiónu Desetiletí za přítomnosti vedení polské komunistické strany, diplomatů a 100 tisíc diváků. Svůj protest pečlivě naplánoval. Na magnetofon namluvil poselství, v němž obvinil Moskvu ze snahy ovládnout svět. Na Stadiounu Desetiletí se polil rozpouštědlem a křičel, že protestuje proti okupaci Československa. Na místě se našla aktovka s letáky. Po uhašení byl odvezen do nemocnice, kde byl hlídán příslušníky tajné policie. Zemřel po 4 dnech v důsledku popálenin (více než 85 % povrchu těla).
Jeho protest byl tajnou policií utajen. Teprve na jaře 1969 odvysílala polská redakce Rádia Svobodná Evropa zprávu o jeho činu. V roce 1991 polský režisér Maciej Drygas natočil film věnovaný Siwcovi Usłyszcie mój krzyk (Uslyšíte můj křik), který získal cenu Evropské filmové akademie Felix v kategorii dokumentů. Byly v něm využity dříve utajované záběry Polské filmové kroniky. Později se našly další filmové záběry, které na Stadionu Desetiletí natočili příslušníci tajné policie (nyní jsou v Archivu Ústavu národní paměti ve Varšavě).
V roce 2001 prezident České republiky Václav Havel přiznal posmrtně Ryszardu Siwcovi řád Tomáše Garrigua Masaryka prvního stupně. Jeho rodina odmítla 4. září 2003 přijmout vyznamenání od polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského z postkomunistické strany Svaz demokratické levice. V roce 2006 byl Ryszard Siwiec vyznamenán také slovenským prezidentem.