Rytířské řády

Bitva u Hattínu znamenala pro rytířské řády pohromu.

Symboly některých rytířských církevních řádů

Johanitský hrad Krak des Chevaliers byl jedním z největších hradů ve Svaté zemi.

Templářský hrad Atlít (Château Pèlerin) neboli Hrad poutníků byl ve své době považován za nedobytný.

Hrad Montfort, sídlo řádu německých rytířů ve Svaté zemi.

První rytířské řády byli zvláštními formami duchovních (čili církevních) řádů. Šlo tedy o řeholní organizace tvořené rytíři-mnichy, které měli za úkol plnit vojenské úkoly v souvislosti ochrany Evropu či Svaté země před nevěřícími. Nejstarší církevní rytířské řády tudíž vznikaly koncem 11. a během 12. století především v souvislosti s křížovými výpravami do Svaté země a byly společně s ostatními řády součástí západní církve. Postupně se staly významným vojenským faktorem křesťanských států, které s jejich pomocí ve východním Středomoří přežívali pod tlakem okolních muslimských států. Tyto řády označujeme za církevní či duchovní, neboť ve vrcholném a především pozdním středověku začali vznikat také rytířské řády světské.

Původní myšlenkou církevních rytířských řádů byla sice péče o nemocné poutníky (johanité) nebo ochrana poutnických cest (templáři) do Svaté země, ve vrcholném středověku však vstupoval do popředí ozbrojený boj pro obranu křesťanství před islámem, pohanstvím či kacířstvím (některé církevní rytířské řády se účastnily křížové výpravy proti Albigenským). Například templáři byli celkově rytířským řádem, kdežto jejich rivalové johanité a později také němečtí rytíři byli rytířskými řády zavázanými také monasticko-špitálním posláním.^[1] Církevní vojenské řády se tak dělily na ryze rytířské a rytířsko-špitální.^[2] Členové řádů skládali tradiční mnišské sliby, tedy sliby chudoby, čistoty (cudnosti) a poslušnosti, doplněné navíc o povinnost obranny křesťanstva před nevěřícími (ve znacích těchto řádů se proto často objevuje kříž). Další řády vznikly ve Španělsku a severovýchodní Evropě.

K obraně Palestiny byly řády obvykle nuceny navazovat spojenecké vztahy s nepřátelskými stranami jako byla Káhira, Damašek a sekta nizárijských ismailitů neboli asasínů, což obvykle vedlo k úpadku jejich pověsti v Evropě.^[3][4] S úpadkem ideje křížových výprav role řádů jako vojenské síly proti jinověrcům a při obraně křesťanství ustoupila do pozadí, řády se koncentrovaly na získání státní moci a hromadění majetku. To vedlo ke konfliktům jak se Svatým stolcem, tak i se světskými panovníky, v některých případech pak k zabavení majetku a rozpuštění řádů (proces proti templářům).

Činnost řádů, které se dochovaly do dnešní doby, je výlučně dobročinného charakteru, i když jejich vnitřní struktura často připomíná tradice středověku. V pozdním středověku vznikaly také první řády světské, které byly zakládány většinou panovníky a určeny pouze pro šlechtu. Světské řády mají mnohem jednodušší strukturu než církevní řády, neboť jejich členové nejsou vázáni mnišskými sliby a přísným životem v klášteře. Členství ve světských řádech obvykle určuje vyznamenání řádu. Proto jsou světské řády spíše záležitostí prestiže. V 18.,19. a 20. století vznikalo mnoho řádů, které se odvolávaly na tradici středověkých církevních řádů. Většinou se jednalo o imitace či varianty svobodného zednářství.^[5] Často se vyskytují i řády zcela podvodné, např. novodobý Suverénní řád sv. Stanislava^[6] nebo Řád sv. Agáty z Paterna,^{[7] [8]}, jejichž jediným smyslem je obohacení jejich zakladatelů.

[editovat] Seznam duchovních (církevních) rytířských řádů

Rytířské církevní řády založené v Palestině:

• Řád templářů – také rytíři templu, rytíři Šalamounova chrámu, chrámoví rytíři apod.
• Řád maltézských rytířů – také řád johanitů, maltézský řád, rytíři sv. Jana apod.
• Řád německých rytířů – také německý řád, bratři německého řádu Panny Marie apod. (později se začal přeorientovávat na boj proti pohanům v Pobaltí)
• Řád sv. Lazara - známi také jako rytíři sv. Lazara nebo lazariáni
• Řád rytířů sv. Tomáše Canterburského v Akře
• Řád strážců Božího Hrobu - také rytíři Božího hrobu, křižovníci s červeným křížem apod.
• Řád rytířů z Montjoie (působil také na Pyrenejském poloostrově, zejména v Aragonii a Katalánsku)

Rytířské církevní řády založené na Pyrenejském poloostrově:

• Řád svatojakubských rytířů - také Santiágský řád, řád rytířů sv. Jakuba z Compostelly atd.
• Řád calatravských rytířů
• Řád avizských rytířů
• Řád alcantárských rytířů
• Řád rytířů z Montesy - také Montéský řád
• Řád rytířů Krista
• Řád rytířů sv. Jiří z Alfamy
• Řád mercedariánských rytířů
• Řád Nejsvětější Panny Marie v Hispánii

Rytířské církevní řády založené v Pobaltí:

K výpravám proti pobaltským pohanům se připojil také řád německých rytířů založený původně v Palestině, který ve 13. století se usadil ve východním Pobaltí.

• Řád dobřínských rytířů - (vznikl a působil pouze v Pobaltí, splynul s řádem německých rytířů)
• Řád mečových bratří – (vznikl a působil pouze v Pobaltí, po splynutí s řádem německých rytířů se stali mečoví bratři jeho větví a byli známi jako livonští rytíři)

Rytířské církevní řády založené v Okcitánii:

• Řád hospitalitů z Montpellier - také špitálníci z Montpellier, rytíři sv. Ducha, bratři ze Sassie apod.
• Řád Vojska Ježíše Krista
• Řád víry a míru - Vznikl v Gaskoňsku.^[9]

Ostatní církevní rytířské řády:

• Řád křižovníků s červenou hvězdou - Jediný rytířský řád založený v českých zemích.
• Řád křižovníků s červeným srdcem - také cyriaci, Řád sv. Cyriaka apod.
• Řád konstantiniánských rytířů sv. Jiří
• Řád Panny Marie Betlémské
• Řád Požehnané Panny Marie - také známi jako gaudenti
• Řád křesťanského rytířstva - Rytířský řád křesťanského vojska Nejsvětější Panny a sv. Michaela, Řád křesťanské milice apod.
• Řád sv. Mauricia - v roce 1816 se italska větev řádu sv. Lazara spojila s řádem sv. Mauricia v řád sv. Mauricia a sv. Lazara ^[10]
• Řád sv. Štěpána Uherského - známi jako štěpánité nebo také štefanité ^[11][12][13]
• Řád sv. Štěpána, papeže a mučedníka - Vznikl v Toskánsku.

[editovat] Seznam některých světských rytířských řádů

• Řád sv. Jiří - Založen 1326 Karlem Robertem z Anjou.
• Řád draka
• Lázeňský řád
• Řád podvazkový
• Rytířský řád zlatého rouna
• Řád černého orla
• Řád bodláku
• Řád slona
• Řád sv. Ducha
• Řád sv. Lazara - Současný obnovený řád sv. Lazara je řádem ekumenickým, což znamená, že sdružuje i vyznavače nekatolických křesťanských církví. Není proto řazen do hierarchické soustavy řádů katolické církve a není jí ani v ničem podřízen. ^[14]
• Vojenský řád Marie Terezie - Záslužný řád založený Marií Terezií v roce 1757.
• Královský uherský řád sv. Štěpána - Též Civilní vysoký řád sv. Štěpána. Záslužný řád, který byl založen císařovnou Marií Terezií v roce 1764. Je nazván po uherském národním světci svatém Štěpánovi, patronu uherské země.
• Císařský řád Leopoldův
• Rakouský císařský řád Františka Josefa
• Rakouský řád Železné koruny

[editovat] Související články

[editovat] Seznamy velmistrů jednotlivých řádů

Související články obsahuje Portál Křížové výpravy

• Velmistři řádu templářů
• Velmistři řádu maltézských rytířů
• Velmistři řádu mečových bratří
• Velmistři řádu německých rytířů

• Spory o velmistrovství Řádu svatého Lazara

[editovat] Externí odkazy

• Fórum Militia Dei Forum o rytířských řádech
• Catholic Encyclopedia: The Military Orders

[editovat] Reference

1. ↑ Milan M. Buben: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, I. díl
2. ↑ Catholic Encyclopedia: The Military Orders
3. ↑ James Wasserman: Templáři a Asasínové - Nebeští bojovníci (The Templars and the Assassins - The Militia of Heaven)
4. ↑ Malcolm Barber: Noví rytíři (The New Knighthood)
5. ↑ Frank Sanello: Templáři - Boží bojovníci, ďáblovi bankéři (The Knights Templars - God's Warriors, the Devil's Banker's)
6. ↑ The Self-Styled Order of St. Stanislas of Mr. Juliusz Nowina-Sokolnicki
7. ↑ Recently Created Orders
8. ↑ OTHER SELF-STYLED ORDERS
9. ↑ Alan J. Forey: The Military Orders and Holy War against Christians in the Thirteenth Century, The English Historical Review, 104:410 (Jan.), str. 1–24.
10. ↑ Milan M. Buben: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, I. díl, Libri Praha 2002, str. 162
11. ↑ Steve Runciman: The crusaders and the military orders expanding the frontiers of Medieval Latin Christianity
12. ↑ Peter Edmond Leach 1993 Architecture (Studies on the stephanitis a hungarian medical order)
13. ↑ Szent Istvan Lovagrend
14. ↑ Milan M. Buben: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, I. díl, Libri Praha 2002, str. 156