Sámo

Sámo na obraze B. Jezovnika

Sámo ( * 623 nebo 624 – † 658 nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky obsahuje kronika tzv. Fredegara, kde je označován za pohana, ačkoliv Frankové v té době už přijali křesťanství.

[editovat] Sámova říše

Část Slovanů žijících na našem území, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem kolem roku 620 (uvádí se 623, nebo 624), právě v době kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem. Sámova skupina se přidala na stranu Slovanů a společně pobili mnoho nepřátel. Sámo ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za „krále“. Kronikářem Fredegardem použité slovo „král“ mělo však spíše význam „náčelník náčelníků“, šlo o funkci vůdce uskupení slovanských kmenů - kmenového svazu.

Záznamy franského kronikáře Fredegarda, jsou nejstarší písemnou zprávou, kterou o Slovanech v českých a slovenských zemích máme. Další vývoj popsal těmito slovy: „Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva syny a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné.“

[editovat] Bitva u Wogastisburgu

Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Byl poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu (631). Přesné místo, kde se pevnost nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala. Pravděpodobně přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy, její centrum údajně mohlo být někde v dolním Pomoraví.

Sámo zemřel pravděpodobně roku 659. O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.

[editovat] Údajní Sámovi potomci

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:

Zpráva o Sámově říši

O osudu Sámových potomků se objevilo mnoho zcela nepodložených spekulací. Mezi ně patří např. údajná příbuznost s rodem Mojmírovců vládnoucím Velkomoravské říši. Vyskytly se i dohady o tom, že Sámo a bájný praotec Přemyslovců, Přemysl Oráč jsou tatáž osoba, případně, že mýtický Krok, otec kněžny Libuše, byl Sámovým synem. Ve skutečnosti však o ničem takovém nejsou žádné důkazy...

[editovat] Literatura

• LUTOVSKÝ, M.; PROFANTOVÁ, N.: Sámova říše. Praha: 1995. ISBN 80-200-0420-3.
• LUTOVSKÝ, M.: Encyklopedie slovanské acheologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: 2001). [články „Sámo“, „Sámova říše“, „Wogastisburg“] ISBN 80-7277-054-3.
• BERANOVÁ, M.: Slované. 2. vyd. Praha: 2000. ISBN 80-7277-022-5.