Sámova říše

Sámova říše byl státní útvar Slovanů existující ve střední Evropě zhruba v letech 623 - 658. Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu.

Ačkoliv měl Sámo sklon nazývat se králem, jím vytvořený útvar měl charakter kmenového svazu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (přesný počet Sámových žen není znám, ale předpokládá se, že jich bylo přes 10). Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolních Rakous.

Poloha nebo jméno hlavního města je neznámá. Zachoval sa jen název jakéhosi Wogastisburgu, který je připomínán v souvislosti s podrobnou zmínkou ve Fredagarovi týkající se následného konfliktu s franským králem Dagobertem. Mohlo jít o jakékoliv hradiště od Německa přes Česko a Rakousko až po Slovensko. Podle slovenského historika Matúše Kučery šlo o Bratislavu, což poměrně logicky lingvisticky vyvodil z koncovky -burg v názvě Pressburg (původní jméno Bratislavy) a Wogastisburg, která označuje bývalé římské pevnosti na Dunaji. Čeští archeologové naopak označují za Wogatisbur některé z hradisek v západních Čechách. Tento předpoklad ovšem vychází z teorie, že franská vojska táhla do Samovy říše „přímou vzdušnou čarou“, což ale nikdy psáno není. Pravdpodobnější je, že táhli tradičí cestou při Dunaji.

Říše dosáhla nemalého významu a přežila i ozbrojený konflikt s franskou říší, kdy roku 631 porazil Sámo franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu a v následujících pěti letech podnikal nájezdy na franské území.

Má se za to, že po Sámově smrti (asi 658) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna — pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování království výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou.

[editovat] Prameny

Všechny teorie o Sámově říši vycházejí z jediné zprávy v tzv. Fredegarově kronice.

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:

Zpráva o Sámově říši

Nejstarší (tendenční a v tomto bodě nespolehlivé) zprávy pocházejí z textu Obrácení Bavorů a Korutanců na víru (Libellus de conversione Bagoariorum et Carantonorum, rok 870) ze Solnohradu (Salzburg), který je ve více částech přímo odvozen z Fredegara. Třetí text — bohužel také odvozený z Fredegara — jsou Gesta Dagoberti I. regnis Francorum z první třetiny 9. století z opatství Saint-Denis u Paříže.

[editovat] Související články

• Sámo

Související články obsahuje Portál Středověk

[editovat] Reference

• LUTOVSKÝ, M.; PROFANTOVÁ, N.: Sámova říše. Praha: 1995.
• LUTOVSKÝ, M.: Encyklopedie slovanské acheologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: 2001). [články „Sámo“, „Sámova říše“, „Wogastisburg“] ISBN 80-7277-054-3.
• BERANOVÁ, M.: Slované. 2. vyd. Praha: 2000. ISBN 80-7277-022-5.