Sánkhja

Serie článků o Indické filosofii a Hinduismu

Ortodoxní školy Njája · Vaišéšika   Sánkhja · Jóga · Mímánsá Védánta Advaita · Višištádvaita · Dvaita

Neortodoxní školy Čárváka · Džinismus Buddhismus Hínajána · Mahájána Vadžrajána · Théraváda Velké osobnosti Starověk Kapila · Pataňdžali · Gótama Kanáda · Džaimini · Vjása Márkandéja · Pánini Středověk Šankara · Rámánudža · Madhva Nimbárka · Vallabha · Kéšavadás Tukárám · Tulsídás · Kabír Čaitanja Maháprabhu Novověk śrí svámí Dajánanda Sarasvatí rádža Rámmohan Roj · Rabíndranáth Thákur Mahátma Gándhí · Sarvapalli Rádhakrišnan śrí Rámakrišna Paramahamsa Svámi Vivékánanda Šrí Aurobindó Rámana Maharši · Svámi Sivananda Ánanda Čómarasvami · Paramahansa Jógánanda ·  Pándurang Šástrí · Ásárámdží Bápu Mahariši Maheš Jógi brahmarši Dévrahá Bábá paramhans svámí Mádhavánanda paramhans svámí Mahéšvaránanda

Editovat šablonu

Sánkhja, v dévanágarí सांख्य, je jedna ze šesti ortodoxních škol indické filosofie. Zakladatelem je všeobecně uznáván světec Kapila. Sánkhja je považována za nejstarší filosofický systém hinduistické tradice, založený na principech dualismu.^[1] Vliv této filosofické školy je znatelný jak v pozdější védántské filosofii, tak i ve filosofii Jógy.

Historicky lze tuto filosofickou školu sice spojovat s hinduismem, ale ve své původní podobě je větší spojení s buddhismem. Kapila žil krátce po úmrtí Buddhy a jeho učení ho pravděpodobně ovlivnilo. Známý spis pojednávající o sánkhje je Sánkhja kárika (200 př.n.l.) přisuzovaný Íšvara Kršnovi.

Další druh sánkhji (bhágavata sánkhja) učí Kapila, syn Dévahúti (Dévahútiputra Kapila) v Bhágavata puráně 3.25-33. Tato sánkhja uznává jako další kategorii kála (čas)]).^[2]

[editovat] Přehled

Základní myšlenkou této filosofie je pohled na svět, který je složený z puruša (kosmický duch) a prakrti (prvotní hmotná substance).^[3] Podle této filozofie je úplné vědění možné třemi platnými prostředky (trajam pramána): 1. vjemy (pratjakša), 2. úvahou (anumána) a 3. slovem (šabda). Sánkhja považuje znalost objektu za neúplnou bez znalosti jeho součástí.^[4]

[editovat] Stvoření

Ve své analýze stanovil Kapila 25 kategorií stvoření:

1. Puruša či kosmický duch, tvoří základnu subjektivního aspektu života. Je věčným tichým svědkem všeho, co bylo, je a bude.
2. Prakrti či příroda je prvotní substancí, ze které vzniklo celé stvoření. Jejími základní složkami jsou tři guny sattva, rajas a tamas. Ty jsou zodpovědné za všechny změny a tvoří základ evoluce. Tak dlouho, pokud jsou guny v rovnováze, neuvádějí se jako tři, nevykazují žádnou aktivitu a neexistuje žádný proces tvoření a evoluce; když začnou být aktivní, objeví se v celé rozmanitosti permutací a kombinací.
3. Mahat je onen první stav evoluce, kdy se předchozí, nediferencovaná, prvopočáteční substance - prakriti - začíná pohybovat určitým směrem.
4. Ahamkára je princip, zodpovědný za individualizaci mahat.
5. Manas je kosmická mysl, která poskytuje objekt pro individualizující princip, ahamkára.
6. Indrija - 5 smyslů vnímání (gjánendrija) a 5 ústrojí činnosti (karmendrija) spojují mysl s projeveným světem objektů.
7. Tanmátra ustanovují 5 základních esencí objektů a 5 smyslů vnímání. Vyjadřují se v pěti elementech, které poskytují materiální základ celého objektivního vesmíru: 1. esence zvuku (šabda tanmátra) v prostoru, 2. esence hmatu (sparša tanmátra) ve vzduchu, 3. esence tvaru (rúpa tanmátra) v ohni, 4. esence chuti (rasa tanmátra) ve vodě, 5. esence vůně (gandha tanmátra) v zemi.
8. Mahábhúta - 5 elementů (živlů): 1. prostor (akáša), 2. vzduch (váju), 3. oheň (tédžas), 4. voda (apas), 5. země (prthiví).

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ (en) For Samkhya as a dualist school, viz: Radhakrishnan and Moore, p. 89.
2. ↑ Bhágavata purána 3.26.15-18
3. ↑ (en) For the basis of Samkhya as dualist Purusha and Prakriti, viz: Michaels, p. 264.
4. ↑ (en) For the the separation between Purusha and Prakriti as the "cardinal doctrine" of Samkhya philosophy, viz: Sen Gupta, p. 6.

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Jóga

Související články obsahuje Portál Hinduismus

• Védy
• Védánta
• Jóga

[editovat] Literatura

• Apte, Vaman Shivram (1965). The Practical Sanskrit-English Dictionary, Fourth Revised and Enlarged Edition, Delhi: Motilal *Banarsidass Publishers. ISBN 81-208-0567-4.
• Chatterjee, Satischandra; Datta, Dhirendramohan (1984). An Introduction to Indian Philosophy, Eighth Reprint Edition, *Calcutta: University of Calcutta.
• Flood, Gavin (1996). An Introduction to Hinduism. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-43878-0.
• Gandhi, M.K. (1961). Non-Violent Resistance (Satyagraha). New York: Schocken Books.
• Michaels, Axel (2004). Hinduism: Past and Present. New York: Princeton University Press. ISBN 0-691-08953-1.
• Radhakrishnan, S (1929). Indian Philosophy, Volume 1, 2nd edition, Muirhead library of philosophy, London: George Allen and *Unwin Ltd..
• Radhakrishnan, S.; Moore, CA (1967). A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton. ISBN 0-691-01958-4.
• Stevenson, Leslie (2004). Ten theories of human nature. Oxford University Press. 4th edition.
• Monier-Williams, Sir Monier (1990). A Sanskrit-English Dictionary, New Edition, greatly enlarged and improved, Motilal Banarsidass Publishers PVT. LTD., Delhi. ISBN 81-208-0069-9
• Yogi, Maharishi Mahesh (1976). Bhagavad-Gita, A new translation and commentary, Printed in the United States by MIU Press, Publication U1-17-975. ISBN 0-89186-000-2

[editovat] Externí odkazy