Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Søren Aabye Kierkegaard (výslovnost [sœːɐn ˈkʰiɐ̯kəˌɡ̊ɒˀ]
Poslech), čemuž se snad nejvíce blíží české [kirgegór][1] nebo [kergegór][2]), (5. května 1813 Kodaň – 11. listopadu 1855 Kodaň) byl dánský filosof, teolog, spisovatel a svérázný myslitel, přezdívaný též Sokrates z Kodaně.
Jeho předčasně zesnulý otec Michael Pedersen Kierkegaard byl zámožný obchodník, což Kierkegaarda zbavilo finančních starostí. Po smrti otce (1838) vedl rušný společenský život, kombinovaný životem soukromého učence, který pro své pobavení čas od času napíše knihu. Roku 1840 se Kierkegaard zasnoubil se sedmnáctiletou Reginou Olsenovou. Zásnuby se však nekonaly, neboť nečekaně a bezdůvodně odcestoval za dalšími studiemi do Berlína. Kierkegaard tehdy došel k závažnému názoru, že pokud má vykonat grandiózní úkol, který může být uložen snad jen jednomu jedinci z miliónu, jen jednomu ze dvou nebo tří výjimečných individuí v každé generaci, musí rezignovat na lásku a manželství. Bylo to rozhodnutí vpravdě osudové. Ještě před tím, než vyšla tiskem jeho filozofická prvotina, prožil si Kirkegaard vnitřní zápas, který jej hrozil zničit ve víru konfliktu mezi světským životem a vášní pro filozofii existence.
Je jedním z nejvýznamnějších představitelů filosofie 19. století a moderní filosofie vůbec. Je všeobecně považován za zakladatele existenciální filosofie a tzv. dialektické teologie a současně „praotce“ existencialismu 20. století, protože jako první vnesl člověka a jeho existenci (vyznačující se úzkostí a odcizením) do středu filosofické reflexe a později také do centra pozornosti mnoha filosofů (mezi prvními na něj navazuje Karl Jaspers) a vyvýšil tak lidskou existenci nad tehdy velmi vlivné hegelovské vnímání člověka, jako pouhé součásti dějin řízených světovým duchem.
Byl přesvědčen, že filosofie nemůže ve skutečnosti řešit žádné podstatné otázky v případě, že ze svého zřetele vypustí to nejdůležitější, to jest samotný subjekt, z něhož všechno myšlení vychází. Mnohé z jeho textů jsou také reakcí na plytkost a bezduchost doby, ve které žil, a rovněž povrchnost a vlažnost tehdejších představitelů dánské protestantské církve. Kierkegaard vyzývá k víře v křesťanského Boha, kterého však nenechává svazovat církevní dogmatikou.
Kierkegaard byl za svého života téměř neznámý, jeho přínos se výrazněji projevil až po jeho smrti. Dánsky psané spisy byly teprve po delší době přeloženy do němčiny a dalších jazyků. Ve filosofii 1. poloviny 20. století způsobil nemalý obrat. Ukázal, že zdaleka ne všechny otázky byly vyřešeny, jak se možná zdálo poté, co Hegel zformuloval svůj monumentální systém, snažící se o vysvětlení celku světa jako sebeuvědomění ducha.
Obsah |
| Související články obsahuje Portál Filosofie |