Sýrie

الجمهوريّة العربيّة السّوريّة Al-Jumhuriya al-`Arabiya as-Suriya Syrská arabská republika
vlajka znak
Hymna: Syrská hymna
geografie
Hlavní město:	Damašek
Rozloha:	185 180 km² (88. na světě) z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Har Hermon (2814 m n. m.)
Časové pásmo:	+2
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	18 448 752 (55. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	100 ob. / km² (101. na světě)
Jazyk:	arabština (úřední); kurdština, arménština, aramejština, čerkézšstina (circassian) běžně srozumitelná; francouzština, angličtina místně
Náboženství:	sunitští muslimové 74%, alavité, drúzové a jiné muslimské sekty 16%, křesťané 10%, židé (malá společenství v Damašku, Al Qamishli a Aleppu)
státní útvar
Státní zřízení:	republika (vláda jedné strany)
Vznik:	17. dubna 1946 (nezávislost na mandátu Společnosti národů, spravovaném Francií)
Hlava státu:	prezident Bašár al-Asad (od 17. července 2000); viceprezident Farúk al-Šará (od 11. února 2006)
Hlava vlády:	premiér Muhammad Nádží al-Utrí (od 10. září 2003)
Měna:	syrská libra (SYP)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	760 SYR SY
MPZ:	SYR
Telefonní předvolba:	963
Národní TLD:	.sy

Syrská arabská republika (arabsky الجمهورية العربية السورية, zkráceně Sýrie) je stát ležící na břehu Středozemního moře v jihozápadní Asii řazený k zemím blízkého východu. Hlavní město je Damašek. Sýrie má vliv na dění v sousedním Libanonu, vede pohraniční spor s Izraelem o Golanské výšiny, které byly a dle rezolucí OSN stále zůstávají její součástí. V současné době jediná země s vládou strany Baas. Zemí protéká řeka Eufrat.

[editovat] Základní informace

• Celková délka hranice: 2253 km.

z toho: Turecko 822 km, Irák 605 km, Jordánsko 375 km, Izrael 76 km, Libanon 375 km.

• Délka pobřeží 193 km
• Nejvyšší hora Har Hermon 2814 m n. m.
• Nejnižší místo : Galilejské jezero – 212  m pod úrovní světového oceánu.

[editovat] Přírodní podmínky

Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, která je půlená řekou Eufrat. Nejúrodnější částí Sýrie je středozemní pobřeží na západě země. Na jihu se rozprostírají Golanské výšiny, které ale nyní okupuje Izrael. Nejvyšší pohoří se nachází na hranici s Libanonem, kde hory dosahují výšky přes 2500 m.n.m. Podnebí je suché. Pobřeží Sýrie má průměrný úhrn srážek skoro 1000 mm, ale toto číslo se postupem do vnitrozemí velice rychle snižuje.

[editovat] Historie

Sýrie leží na dávné cestě mezi Mezopotámií a Středozemním mořem. Území bylo velice často okupováno cizími mocnostmi. Od roku 2000 př.n.l. zde vládla Akkadská říše. Po té se zde vystřídali Egypťané, Asyřané, Babylóňané a Chetité. Nakonec oblast ovládli Peršané. Perská vojska byla vyhnána ze Sýrie Alexandrem Velikým. Ten donesl zemi řeckou kulturu. Po smrti Alexandra vládli území jeho vojenští velitelové. V roce 64 př. n.l. se stává území Sýrie součástí Římského impéria jako provincie.

Po rozdělení Římské říše v roce 395 připadlo území Východořímské říši, která měla sídlo v Konstantinopoli. Byzanc vládla Sýrii do roku 634, kdy ji dobyli muslimští Arabové. Obyvatelstvo přijalo islám a z Damašku se stalo hlavní centrum politického, kulturního a obchodního dění v celém islámském světě. V 11. století vpadli do Sýrie Turci a dobyli ji. Ve 12. století se stala Sýrie místem boje křižáckých výprav s muslimy. Křižáci zabrali skoro celou Sýrii a vytvořili zde křižácké státy. Kurdský vojevůdce Saláhuddín porazil křižáky a vyhnal je ze země. Jeho potomci pak vládli zemi až do roku 1516, kdy ji zabrala Osmanská říše. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce první světové války.

Po ní se Sýrie stala francouzským mandátním územím. Po pádu Francie v roce 1940 zůstala Sýrie podřízená režimu ve Vichy až do obsazení území britskými vojáky a vojáky Svobodné Francie v červenci 1941. Sýrie vyhlásila nezávislost 17.dubna 1946. Po vyhlášení samostatnosti Izraele se Sýrie v roce 1948 připojila k boji proti novému židovskému státu. V roce 1958 se Sýrie stala součástí Sjednocené arabské republiky vedené Násirem, v té dominoval Egypt (roku 1961 Sýrie svazek opustila, avšak Egypt používal tento název až do roku 1971).

V roce 1967 vypukla šestidenní válka s Izraelem. Sýrie bojovala po boku Egypta a Jordánska, utrpěla velikou porážku a ztratila Golanské výšiny. Další konflikt vypukl mezi Sýrií a Izraelem v roce 1973 a opět Izrael zvítězil. V roce 1975 poslala Sýrie vojsko do občanskou válkou zmítaného Libanonu. Srážky s Izrael tak trvaly dalších 15 let.

V roce 1992 byl uzavřen v Libanonu křehký mír. Za války v Perském zálivu se Sýrie angažovala proti svému starému nepříteli Iráku a tím podstatně zlepšuje svoje postavení vůči Západu. Však napětí mezi Sýrií a Izraelem trvá dodnes. Hlavní problém jsou Izraelem okupované Golanské výšiny, na které si Sýrie stále činí nárok.

[editovat] Státní zřízení

Sýrie je republika, která je podle ústavy socialistickou lidovou demokracií. Prakticky zde vládne jedna strana Baas (Strana arabské socialistické obrody). Prezident je volen na 7 let. Jmenuje vládu. Zákonodárný orgán v Sýrii je Lidová rada volená na 4 roky, která má 250 členů. Lidová rada je samozřejmě zcela ovládaná stranou Baas. Tisk podléhá přísné cenzuře a rozhlasové vysílání řídí přímo stát.

[editovat] Obyvatelstvo a náboženství

Obyvatelstvo je tvořeno z 91% Araby, kteří mluví arabsky. Na severu země žije menšina Kurdů, kteří tvoří asi 5% obyvatelstva. V Sýrii je velký počet církví. Nalézají se zde různé odnože jak islámu tak i křesťanství. Nejpočetnější jsou v zemi muslimští sunnité, avšak moc drží v rukách šíité ze strany Baas. Naprostá většina obyvatel žije na pobřeží Středozemního moře. Ve městech žije více než 50% populace. Základní vzdělání je bezplatné, ale přesto je v zemi jedna třetina dospělých negramotná.

[editovat] Hospodářství

Hospodářství je velice zatěžováno neustálými vojenskými výpady. Armáda pohlcuje skoro polovinu státního rozpočtu. I přes pokus o industrializaci je hospodářství pořád založeno na zemědělství. Zemědělství je lokalizováno hlavně na pobřeží Středozemního moře a podél řeky Eufrat. Hlavními plodinami jsou pšenice, bavlna, tabák a olivy. Chovají se ve velkém ovce.

Průmysl je rozvinutý na východě země, kde se těží ropa. Ta tvoří 40% hodnoty exportu země. Dále se těží fosfáty a některé stavební suroviny. Rozvinutý je petrochemický průmysl. Elektřina je vyráběna v hydroelektrárnách na řece Eufrat. Sýrie má poměrně dobrou silniční síť. V Damašku a v Halabu jsou mezinárodní letiště. Největší přístavy jsou Lázikíja a Tartús.

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Související články

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Sýrie

• Mari - archeologické naleziště na místě starověkého města ve východní Sýrii
• Ugarit - zaniklé starověké město u břehů Středozemního moře
• Palmyra
• Baas
• Golanské výšiny
• Arabsko-izraelské války

Liga arabských států

Alžírsko • Bahrajn • Džibutsko • Egypt • Irák • Jemen • Jordánsko • Katar • Komory • Kuvajt • Libanon • Libye • Maroko • Mauritánie • Omán • Palestinská autonomie • Saúdská Arábie • Somálsko • Spojené arabské emiráty • Súdán • Sýrie • Tunisko

Státy a území v Asii

Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie⁴ • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor

Teritoria, kolonie a zámořská území:

Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením:

Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach • Palestinská autonomie (IL) • Severní Kypr² • Čínská republika

Poznámky: ¹ Státy a území ležící částí svého území v Evropě • ² Státy a území historicky a kulturně zařazované do Evropy • ³ Státy ležící částí svého území v Africe • ⁴ Stát ležící částí svého území v Austrálii a Oceánii