SQUID

SQUID neboli supravodivé kvantové intereferenční zařízení je využíváno k měření velmi malých magnetických polí až na hranici řádu femto.

Základním kamenem pro sestrojení tohoto zařízení bylo objevení Josephsonova jevu v roce 1962. Tento jev je založen na přechodu supravodič-izolace-supravodič, kde lze díky kvantovému tunelování Copperových párů měřit velmi malé rozdíly napětí.

V roce 1964 byl Robertem Jaklevicem, Johnem Lambem, Arnoldem Silverem a Jamesem Mercereauem z Ford Research Labs sestaven první DC SQUID, který využívá dva a více přechodů. RF SQUID sestavený J. E. Zimmermanem a A. Silverem o rok později využívá pouze jeden tento přechod.

Standardně je jako hlavní složka zařízení použit materiál niobium ochlazený pomocí tekutého hélia, což patří mezi nejpřesnější a nejdražší možnost. Dnes máme možnost využít nových vysokoteplotních slitin, například YBa2Cu3O7-x, a k ochlazení využít tekutý dusík. Tato metoda je ekonomičtější, avšak pouze pro aplikace vyžadující menší přesnost.

Jak je již z textu patrné, existují dva tipy zařízení SQUID. Protože typ RF obsahuje pouze jeden Josephsonův přechod je mnohem jednodušší a tedy i levnější, proti typu DC, kde se využívá paralelního spojení přechodů do supravodivé smyčky, má však horší citlivost a přesnost.

Mezi hlavní využití SQUID patří lékařství, kde se zaznamenávají například mozkové signály, které vyvolávají magnetická pole v řádech 10 ^{− 13}T. Jsou zde tedy nutné ty nejpřesnější přístroje. Další využití se nachází v geologii, při průzkumu ložisek materiálu, a v mnoha dalších oblastech.