STS-117

STS-117

Znak mise
Údaje o misi
Název mise	STS-117
Raketoplán:	Atlantis
Členů posádky:	7
Start:	8. června 2007 23:38:04 UTC
Kosmodrom:	Kennedy Space Center, Florida (USA)
Vzletová rampa:	LC-39A
Přistání:	22. června 2007 19:49:38 UTC
Trvání letu:	13 dní, 20 hodin, 12 minut a 44 sekund
Fotografie posádky
Zleva doprava: Anderson, Reilly, Swanson, Sturckow, Archambault, Forrester a Olivas
Navigace
Předcházející mise Následující mise STS-116 STS-118

STS-117 byla mise amerického raketoplánu Atlantis, která začala 8. června a skončila 22. června 2007.

Cílem letu bylo připojení příhradového nosníku ITS-S3/S4, PVA-S4 obsahujícího čtyři fotovoltaické panely k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a složení pravobočního solárního panelu na ITS-P6, který byl od roku 2000 umístěn v provizorní poloze „nad stanicí“. Uskutečnily se tři plánované a jeden neplánovaný výstup do otevřeného prostoru (EVA).

[editovat] Posádka

• Frederick Sturckow (3) - velitel
• Lee Archambault (1) - pilot
• James F. Reilly (3) - první letový specialista
• John Olivas (1) - druhý letový specialista
• Patrick G. Forrester (2) - třetí letový specialista
• Steven Swanson (1) - čtvrtý letový specialista

[editovat] Start nového člena 15. expedice ISS

• Clayton Anderson^[1]

[editovat] Přistání člena 15. expedice ISS

• Sunita Williamsová^[1]

(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise).

Astronaut Mark Polansky měl být původně pilotem této mise, ale byl povýšen na velitele mise STS-116.

[editovat] Příprava na start

Raketoplán Atlantis se přesouvá na startovací plošinu 39-A

Poškozená nádrž ET po krupobití

Družicový stupeň Atlantisu byl 7. února převezen do montážní haly VAB, kde byl připojený k motorům SRB a hlavní palivové nádrži ET. Jeho převoz na startovací rampu 39-A proběhl 15. února tj. o den později oproti původnímu plánu z důvodu nepřízně počasí. Z této rampy budou startovat už všechny zbývající mise raketoplánů, protože druhá identická rampa 39-B bude přestavěna, aby mohla být použita na starty raket Ares.

12. února, tj. tři dni předtím, než dorazil samotný raketoplán, se na odpalovací rampu přemístil jeho užitečný náklad. 22. února proběhl nácvik řešení nouzových situací a hned druhý den, 23. února, proběhlo simulované odpočítávání za účasti celé posádky až do času T-0 sekund. Začátek skutečného odpočítávání v čase T-43 hodin byl naplánovaný na 12. března a Atlantis se měl do vesmíru vydat 15. března v 11:43 SEČ (10:43 UT).

V pondělí 26. února se na Floridě přehnala bouřka s krupobitím. Kroupy poškodily vrchní část venkovní palivové nádrže ET. NASA se 27. února rozhodla odložit start na neurčito. 4. března 2007 byla celá sestava STS-117 přesunuta zpět do budovy VAB. Následovaly kontroly rozsahu poškození. Ledové kroupy až o velikosti golfového míčku způsobily kolem 1000 – 2000 prohlubní v pěnové izolaci externí nádrže a drobná poškození povrchu na 26 dlaždicích na levém křídle raketoplánu. Po dokončení oprav orbiteru a externí palivové nádrže byl raketoplán Atlantis (externí nádrž měla zřetelně skvrnitý povrch po opravách) 15. května ráno podruhé dopraven na startovací rampu 39A.^[2] Start raketoplánu proběhl úspěšně 8. června 2007 ve 23:38:04 UTC.

Raketoplán Atlantis startuje na misi STS-117

[editovat] Průběh letu

Po bezproblémovém navedení raketoplánu na oběžnou dráhu 9. června posádka otevřela dveře nákladového prostoru, provedla korekce dráhy, vyklopení parabolické antény na komunikaci v pásmu Ku a oživila manipulátor RMS (Remote Manipulator System). Jedním z nejdůležitějších úkolů byla kontrola tepelného štítu senzory OBSS (Orbiter Boom Sensor System). Tato kontrola slouží k odhalení případného poškození tepelného štítu, které mohlo nastat po startu. Závažné poškození tepelné ochrany na náběžné hraně křídla u raketoplánu Columbia mělo za následek jeho destrukci při návratu do atmosféry.

[editovat] Poškození tepelné ochrany raketoplánu

Při kontrole tepelného štítu byla pomocí senzorů zjištěna na levém bloku motoru OMS trhlina v ochranné tkanině o velikosti přibližně 10 x 15 cm.^[3] Poškozené místo se nacházelo v málo tepelně namáhané části raketoplánu, trhlina neměla nijak ohrožovat bezpečnost astronautů při průletu atmosférou zpět na Zemi. Komise NASA se přesto rozhodla pro provizorní opravu poškozeného místa, mise STS-117 byla prodloužena o 2 dny. Do plánu byl přidán jeden výstup do volného prostoru navíc, při němž se měli astronauti pokusit trhlinu opravit. To se podařilo již při třetím výstupu do volného prostoru (EVA-3) astronautovi Johnu Olivasovi.

Poškozená tepelná izolace na bloku jednoho z modulů OMS

[editovat] Připojení ke kosmické stanici

10. června v 19:36 UT se raketoplán Atlantis spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Předcházel tomu manévr, při kterém se raketoplán otáčel o 360° a posádka ISS filmovala jeho tepelný štít. Po připojení raketoplánu k uzlu PMA-2 následovala kontrola hermetičnosti spoje a zároveň manipulátor RMS uchopil příhradovou konstrukci ITS-S3/S4. V čase 21:04 UT se otevřel průlez mezi raketoplánem a stanicí a posádky se setkaly. Křeslo z transportní lodě Sojuz-TMA 10 pro Williamsovou přenesli do raketoplánu, Andersonovo křeslo z raketoplánu bylo přestěhováno zase do Sojuzu. Po jeho namontování se Anderson stal oficiálně členem posádky ISS a Williamsová členkou posádky Atlantis.

11. června v 01:00 UT mechanický manipulátor ISS dokončil připojení nosníku S3/S4 k ISS. Astronauté Olivas a Reilly zahájili přípravu výstupu v přechodové komoře Quest, kde byl tlak snížen na 700 hPa. V 19:35 UT se začala dekomprese přechodové komory a ve 21:03 UT se s hodinovým zpožděním začal první výstup do otevřeného prostoru (EVA-1). Zpoždění bylo způsobeno tím, že připojení nosníku S3/S4 k ISS nešlo tak hladce, jak se očekávalo. Nastal totiž problém se silovými setrvačníky CMG (Control Moment Gyroscope), které nebyly schopné udržovat orientaci a stabilizaci komplexu stanice-raketoplán. Až po odstranění tohoto problému se mohlo pokračovat v manévrování se segmenty STC-S3 zavěšenými na manipulačním ramenu ISS.

Atlantis přibližující se k ISS

[editovat] EVA-1

První výstup do otevřeného prostoru absolvovali James Francis Reilly a John Daniel Olivas. Jejich úkolem bylo pokračovat v připojování nosníku se slunečními panely (STC-S3) k ISS. Astronauté propojili konektory, uvolnili přepravní pojistky a kryt, kýlový trn byl přemístěn a nakonec byl rozevřen radiátor na S4. Výstup se skončil ve 3:18 UT. Trval 6 hodin a 15 minut.

Následujícího dne, 12. června byly nové panely fotovoltaických batérií (na P4) postupně vysunuty na plnou délku. Vysouvání panelů proběhlo bez problémů a bylo dokončeno v 17:53 UT. Po jejich vysunutí se posádky věnovaly vědeckým experimentům a přenášení nákladu mezi raketoplánem a stanicí. V ruské části stanice však selhal navigační počítač systému SUDN (Sistema Upravlenija Dviženijem i Navigacijej). V důsledku toho bylo nefunkční řízení orientace a stabilizace americkými silovými setrvačníky CMG (Control Moment Gyroscope). Řídící středisko Mission Control Center v Houstonu vypracovalo metodu, jak obnovit a udržovat stabilizační systém v provozu bez využití ruského navigačního počítače, která však nefungovala. Proto bylo řízení orientace předáno autopilotovi DAP (Digital Auto Pilot) s využitím motorů RCS stanice. Orientaci a stabilizaci komplexu s využitím setrvačníků CMG se podařilo obnovit až 13. června kolem 01:00 UT. 12. června ve 21:20 UT navíc nastal ještě falešný požární poplach v modulu Zarja.

13. června se začalo dálkově řízené zatahování panelu fotovoltaických baterií SWA (Solar Wing Array) 2B na příhradové konstrukci ITS-P6. Bylo však přerušeno problémy: panel se začal vlnit a jednotlivé díly panelu se přestaly správně skládat. Po neúspěšných pokusech o uvolnění zaseknutých dílů bylo další zatahování přerušeno. Kromě toho v ranních hodinách došlo k totálnímu selhání ruského navigačního systému SUDN. Veškerou orientaci a stabilizaci musely proto převzít motory RCS raketoplánu Atlantis.

V 18:28 UT začali astronauti Patrick G. Forrester a Steven Swanson druhý výstup do kosmu, technici ve středisku CUP-M zatím pokračovali v pokusech o oživení řídících počítačů.

[editovat] EVA-2

Hned na začátku druhého výstupu do kosmu se Forrester a Swanson přesunuli na příhradovou konstrukci ITS-P6 (Forrester byl na konci staničního manipulátoru SSRMS) a zahájili urovnávání dílů a vodících lan zaseknutého panelu. Nakonec se pomalu a s problémy podařilo zatáhnout 5 jeho dalších dílů a pak bylo skládání odloženo na další den. Potom astronauti začali řešit další úkol výstupu, kterým byla demontáž aretačních pojistek na otočném spoji mezi konstrukcí ITS-S3 a ITS-S4. V průběhu aktivace spoje se ale zjistilo, že v zapojení řízení je chyba a příkazy pro motor č.1 vykonává motor č.2 a naopak. Do rozhodnutí o vyřešení problému astronauti nechali na spoji jednu aretační pojistku, aby nedošlo k jeho nepředvídatelnému pohybu. Plné zprovoznění spoje tak muselo být odloženo na některý z dalších výstupů do kosmu. Výstup EVA-2 se skončil 14. června v 01:44 UT a trval 7 hodin 16 minut.

Následoval odpočinek obou posádek. Řídícímu středisku se na 7 minut se podařilo navázat spojení s jednou dvojicí řídících počítačů CVM. Spojení však následně opět vypadlo. Problém bylo nutno vyřešit do oddělení raketoplánu od stanice, protože bez raketoplánu už nebude mít co stanici stabilizovat. NASA proto zvažovala, že prodlouží pobyt raketoplánu u stanice o další den. Williamsová a Anderson neúspěšně hledali příčinu výpadku počítačů. V 11:23 UT byl opět vyhlášen falešný požární poplach.

Pokračovaly též pokusy o zatažení panelu. Panel se podařilo složit o další 4 díly. Tímto byl panel zatažen asi z poloviny. Další skládání bylo odloženo až na třetí výstup do otevřeného prostoru (EVA-3), který byl zahájen 15. června v 18:48 SEČ. Kromě jiného se astronauti na začátku výstupu měli pokusit opravit i poškozenou tepelnou izolaci.

Olivas se pokouší složit solární panel při třetím výstupu do vesmíru EVA-3

[editovat] EVA-3

Třetí výstup do vesmíru absolvovali Reilly a Olivas. Pomocí manipulátoru RMS se Olivas dostal k místu s poškozenou izolací. Nejdříve kus izolace zatlačil dovnitř rukou a potom ho zašil a zajistil 21 sponami. Kromě toho jí ještě zajistil zasvorkováním. Reilly mezitím pracoval na generátoru kyslíku na vnější straně modulu Destiny. Nainstaloval na něm nový ventil a potom oba astronauté společně nainstalovali desku protimeteorického štítu modulu Destiny. v závěru výstupu se jim podařilo úplně složit problematický panel. Výstup EVA-3 trval 7 hodin 58 minut.

16. června ruské řídící středisko pomalu uvedlo do provozu většinu svých počítačů. Za hlavní příčinu selhání se považuje poškození ochranných přepěťových pojistek sekundárních napájecích zdrojů počítačů. Po přemostění pojistek se podařilo všechny počítače zprovoznit a po otestování opět přebraly orientaci stanice. Odložení odpojení raketoplánu od stanice se proto nekonalo. Na palubě ISS zatím pokračovaly práce a přípravy na čtvrtý mimořádný výstup do vesmíru. Ten se začal 17. června v 18:26 SELČ a absolvovali ho astronauti Forrester a Swanson. Jejich cílem bylo především zakončení zapojení nových solárních panelů, uvolnění rotačního mechanizmu SARJ, který umožní novým solárním panelům otáčet se za Sluncem.

[editovat] EVA-4

Kolem 17:00 UT astronauti nainstalovali nosník pro vnější televizní kameru segmentu příhradové konstrukce. Potom došlo na práci na spojovacím uzlu SARJ. Forrester testoval stav převodovek otočného spoje, Swanson zatím zahájil demontáž zbylých aretačních pojistek otočného spoje. Potom demontovali kýlový trn a pomocné vzpěry příhradové konstrukce, nainstalovali podnožky PFR a začali oživovat nové segmenty. Po dokončení této práce se oba přesunuli do přechodové komory Quest, kde si vyměnili nářadí a kolem 20:30 UT se přesunuli k příhradové konstrukci ITS-Z1. Zpětná montáž protimeteorických panelů se však nepodařila. Byly proto jen provizorně připoutány jistícími lanky. Ve 22:45 UT se Forrester a Swanson vrátili do přechodové komory. Výstup EVA-4 trval 6 hodin 29 minut.

Mezinárodní vesmírná stanice při pohledu z raketoplánu Atlantis po jeho odpojení

18. června měla posádka raketoplánu volný den. Skafandry pro výstup do otevřeného prostoru byly přeneseny na palubu raketoplánu. Po přenesení poslední dávky vody z raketoplánu na stanici se ve 22:30 UT posádky slavnostně rozloučily. Ve 22:51 UT se uzavřely průlezy mezi tělesy. Vlastní odpojení však nastalo až po ukončení odpočinku posádky, dne 19. června ve 14:42 UT.

[editovat] Odpojení od ISS

Po standardním obletu okolo stanice se v čase 16:01 UT raketoplán separačním manévrem od stanice vzdálil. V 19:13 UT byl opět zahájen průzkum tepelné ochrany raketoplánu.

20. června začaly probíhat přípravy na přistání, kterého první termín byl 21. června na Kennedyho vesmírném středisku (KSC). Na palubě orbitru se začal úklid nákladu a zkoušky systémů potřebných pro přistání - řídícího systému FCS (Flight Control System), zkušební spuštění hydraulického čerpadla APU-1 (Auxilliary Power Unit) a zkušební zážeh motorů RCS. Konala se též tisková konference.

21. června s začaly vlastní přípravy na přistání - členové posádky se například ve skafandrech připoutali na svá místa, byl deaktivován systém na odstraňování oxidu uhličitého ze vzduchu a proběhly zkoušky vychylování motorů OMS. Předpověď počasí pro KSC však byla špatná a potom, co se počasí ještě zhoršilo, bylo přistávání odloženo o jeden oblet a nakonec zrušeno a přeloženo na 22. června. To se už aktivovalo i záložní letiště Edwards AFB v Kalifornii, protože na Floridě byla předpovídána velká oblačnost a bouřky. Kromě KSC a Edwards AFB už může raketoplán přistávat jen na základně White Sands v Novém Mexiku, pro kterou však byly také hlášeny bouřky.

Raketoplán Atlantis dosedá na přistávací dráhu na základně Edwards AFB

[editovat] Přistání

22. června ve 20:25 SELČ dalo řídící středisko souhlas s přistáním v Kalifornii. Raketoplán se obrátil do pozice pro zážeh motorů OMS, který se začal ve 20:43:47. Po 2 minutách a 33 sekundách byly motory vypnuty a perigeum se tím snížilo na výšku několika kilometrů. Raketoplán se nacházel na nenávratně sestupné dráze. Z bezpečnostních důvodů byly vypuštěny pohonné hmoty. Kolem 21:20 SELČ raketoplán Atlantis vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km. Ve 21:24 raketoplán zahájil sérii otáček (2 otáčky ve tvaru S), aby snížil svoji rychlost. V čase 21:30 nastal okamžik největšího aerodynamického namáhání. Plazma v okolí raketoplánu dosahovala teploty místy až 1 300°C. Ve 21:48 raketoplán zahájil manévr HAC (Heading Alignment Cylinder), neboli okruh nad místem přistání. Ve 21:50 se zadní kola podvozku dotkly přistávací dráhy. Vzápětí na dráhu dosedly i přední kola, byl odhozen brzdící padák a ve 21:50:48 se raketoplán zastavil. Do tohoto okamžiku mise trvala 13 dní, 20 hodin, 12 minut a 44 sekund.

Raketoplán byl přepraven nazpět na Floridu pomocí speciálního transportního letadla Shuttle Carrier Aircraft (SCA). Přeprava byla zahájena 1. července ráno. Pro nepříznivé povětrnostní podmínky muselo letadlo přečkat noc z 2. na 3. července ve Fort Campbel v Kentucky. Na Floridě přistálo SCA s raketoplánem 3. července 2007 kolem 14:30.

[editovat] Změny v plánech dalších startů

Poškození raketoplánu Atlantis krupobitím způsobilo velké změny v plánech následujících startů raketoplánů. Start STS-123 byl přesunut na únor 2008, STS-118 (který nemohl letět, dokud nebyla dokončena montáž nosníku S3/S4 při misi STS-117, protože nosník S5, který STS-118 vynášel, měl být připojen k S4) byl přeplánován na 8. srpna 2007, STS-120 odstartoval 23. října 2007 a další start Atlantis při misi STS-122 byl přepsán na 6. prosince 2007.^[4]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} KATHERINE TRINIDAD, James Hartsfield. NASA při nadcházející misi raketoplánu vymění astronauta na ISS [online]. [Cit. 2007-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
2. ↑ BERGIN, Chris. Atlantis dorazil na rampu 39A - Endeavour je připraven na přesun [online]. [Cit. 2007-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
3. ↑ Posádka raketoplánu objevila trhlinu v tepelném štítu [online]. [Cit. 2007-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
4. ↑ Upravený plán startů raketoplánů [online]. [Cit. 2007-08-27]. Dostupné online. (anglicky)

[editovat] Externí odkazy

• česky
  • Informace o letu STS-117

• anglicky
  • Stránka o STS-117 na webu NASA

• multimédia
  • Video připojování Atlantisu k externí palivové nádrži
  • Převážení Atlantisu z hangáru OPF do haly VAB
  • Multimédia z mise STS-117

[editovat] Zdroj

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku STS-117 na slovenské Wikipedii.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

STS-117

Raketoplán Atlantis (OV-104)
STS-51-J | STS-61-B  | STS-27 | STS-30  | STS-34 | STS-36  | STS-38 | STS-37  | STS-43 | STS-44  | STS-45 | STS-46  | STS-66 | STS-71  | STS-74 | STS-76  | STS-79 | STS-81  | STS-84 | STS-86  | STS-101 | STS-106  | STS-98 | STS-104  | STS-110 | STS-112  | STS-115 | STS-117  | STS-122
Stav: Schopný letu. Nejbližší plánovaná mise je STS-125.