Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Znak mise | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Údaje o misi | |||||
| Název mise | STS-118 | ||||
| Raketoplán: | Endeavour | ||||
| Členů posádky: | 7 | ||||
| Start: | 8. srpna 2007 22:36:42 UTC | ||||
| Kosmodrom: | Kennedy Space Center, Florida (USA) | ||||
| Vzletová rampa: | LC-39A | ||||
| Přistání: | 21. srpna 2007 16:33:20 UTC | ||||
| Trvání letu: | 12 dní, 17 hodin, 55 minut, 34 sekund | ||||
| Fotografie posádky | |||||
Zleva doprava: Mastracchio, Morganová, Hobaugh, Kelly, Caldwellová, Williams a Drew |
|||||
| Navigace | |||||
|
|||||
STS-118 byla mise amerického raketoplánu Endeavour. Cílem letu bylo připojení příčného příhradového nosníku ITS-S5 k Mezinárodní vesmírné stanici a doprava zásob na stanici. V nákladovém prostoru byla také uložena laboratoř Spacehab a externí plošina ESP-3. Plánované byly čtyři výstupy do volného kosmu (EVA).
Obsah |
V závorkách je uvedený celkový počet letů do vesmíru včetně této mise.
Barbara Morganová, letový specialista této mise, byla v roce 1986 náhradnicí Christy McAuliffeové, která zahynula na palubě raketoplánu Challenger. Po havárii Challengeru začala bojovat za to, aby se i ona dostala do posádky nějaké mise raketoplánu, protože podle jejího názoru by byla smrt Christy McAuliffeové bez skutečného letu úplně zbytečná. V roce 1998 prošla konkurzem na doplnění oddílu astronautů. Poprvé měla letět roku 2003 na palubě raketoplánu Columbia. Po tragédii Columbie však musela dále čekat a nakonec ji zařadili do posádky mise STS-118.
V pondělí 2. července se raketoplán Endeavour dostal do montážní haly VAB[1]. Jen o den později přistálo na Floridě letadlo Shuttle Carrier Aircraft (SCA) převážející jeho sesterský raketoplán Atlantis. V hale VAB byla k orbiteru připojená vnější palivová nádrž ET s pomocnými motory SRB.
V noci z 10. na 11. července byl Endeavour přepraven na startovací rampu 39A. Přesun z VAB na rampu trval přibližně 6 hodin. Do nákladového prostoru raketoplánu byl vložen příhradový nosník ITS-S5, modul SPACEHAB a externí plošina.
Start úspěšně proběhl 8. srpna 2007 22:36:42 UTC (9. srpna 2007 v 00:36:42 SELČ)[2]. Endeavour se tak vydal do vesmíru poprvé po téměř pěti letech (poslední misi absolvoval v roce 2002).
Po dosažení oběžné dráhy posádka otevřela nákladový prostor, zaktivovala Spacehab a provedla kontrolu tepelného štítu OBSS (Orbiter Boom Sensor System). Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy.
Kamery při startu však zaregistrovaly odpadnutí několika kousků izolační pěny z nádrže ET. Tři kousky zasáhly raketoplán. Zasažená místa se podrobně zkoumala při další kontrole - při manévru RPM (Rendezvous pitch maneuver), při kterém se orbiter otáčí u Mezinárodní vesmírné stanice o 360° a posádka ISS fotografuje jeho povrch. Záznamy jsou po odeslání na Zem analyzovány odborníky. Poblíž zadního podvozku bylo zjištěno poškození o velikosti 8,8 × 5,8 cm.[3] Později bylo poškozené místo zkoumáno laserem a kamerou s vysokým rozlišením. Technici NASA problém analyzovali a zjistili, že poškození není vážné a nemělo by způsobit žádné problémy při přistání. Pokud by to bylo nutné, posádka má prostředky na opravu poškození k dispozici.
Ke spojení raketoplánu Endeavour s ISS došlo 10. srpna 2007 v 18:02 UTC. Ve 20:04 byl otevřen průlez a posádky obou těles se setkaly. Pomocí manipulátoru raketoplánu byl z nákladového prostoru vyzdvižen příhradový nosník ITS-S5, který pak převzal staniční manipulátor Canadarm2. V této poloze byl příhradový nosník ponechán několik hodin, aby se vyrovnaly teploty a aby při spojování s konstrukcí ISS správně dosedly spojovací šrouby.
Raketoplán Endeavour je jako první vybaven zařízením SPTSS (Station-to-Shuttle Power Transfer System), které mu umožňuje získávat elektrickou energii ze zdrojů vesmírné stanice. Tato úprava poskytuje raketoplánu možnost prodloužit dobu strávenou u ISS až o 3 dny. Systém SPTSS byl úspěšně aktivován, množství energie dodávané do raketoplánu bylo zhruba 6,5 kW.[4] Vedení NASA proto rozhodlo, že raketoplán zůstane u stanice do 20. srpna a bude možno provést čtyři výstupy do vesmíru (EVA).
K prvnímu výstupu do vesmíru došlo 11. srpna. Zúčastnili se jí astronauti Richard Mastracchio a Dafydd Williams. Stanici opustili přes přechodovou komoru modulu Quest ve 21:45 UTC. Pomocí staničního manipulátoru Canadarm 2 přesunuli nosník ITS-S5 na konec nosníku S4 a zajistili spojovacími šrouby. Připojením nosníku S5 dosáhla hmotnost stanice 232 693 kg. Astronauti také složili radiátor na nosníku ITS-P6, čímž je nosník P6 připraven na přesun na svou konečnou pozici na P5 (přesun bude proveden při misi STS-120). Výstup trval 6 hodin a 17 minut. Všechny požadované úkoly byly splněny.
12. srpna zkontrolovala posádka činnost systému napájení raketoplánu ze stanice (SPTSS). Zařízení fungovalo bez problémů, vedení NASA tedy oficiálně potvrdilo prodloužení mise do 20. srpna[5]. Astronauti také podrobně zkoumali poškození tepelného štítu. Technici konstatovali, že posádce žádné nebezpečí při přistání nehrozí.
Druhý výstup do vesmíru proběhl 13. srpna, zahájili ho v 17:30 UTC opět astronauti Mastracchio a Williams. Cílem výstupu byla výměna porouchaného silového setrvačníku CMG-3. Gyroskop byl vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a manipulátorem byl přesunut k nosníku ITS-Z1, kde se nacházel vadný setrvačník. Astronauti jej vymontovali a umístili na montážní plošinu na boku stanice. Odtud si ho vyzvedne raketoplán Atlantis při misi STS-122 a dopraví jej na Zemi. Nový gyroskop byl namontován, následné testy prokázaly jeho správnou činnost[6]. Výstup trval 6 hodin a 28 minut.
Následující den 14. srpna byla z nákladového prostoru vyzvednuta externí plošina ESP-3 a pomocí manipulátorů byla nainstalována na povrch nosníku ITS-P3.
Třetího výstupu se zúčastnili Mastracchio a Clayton Anderson (člen posádky ISS). Výstup byl zahájen 15. srpna ve 14:37 UTC. Astronauti přeinstalovali anténní systém z nosníku P6 na P1, přemístili dva mobilní ručně poháněné transportéry (CETA - Crew and Equipment Translation Aid) z levé strany mobilního transportéru stanice (MT - Mobile Transporter) na pravou. Tato změna umožní dostatečný pohyb MT při přesunování nosníku ITS-P6.
Při výstupu zjistil astronaut Mastracchio drobné poškození horní vrstvy své levé rukavice. Dle pravidel, která byla stanovena po letu STS-116 (kdy bylo zjištěno větší poškození rukavic po EVA), musel Mastracchio okamžitě ukončit výstup a vrátit se na stanici. Anderson dokončil rozpracovanou montáž a vrátil se také. Výstup trval 5 hodin 28 minut. Při tomto výstupu měli astronauti vyzvednout desky se vzorky materiálů umístěné na povrchu stanice. Tento úkol byl přesunut na některý z příštích výstupů.
Další dny strávily posádky přesunováním materiálu a zásob z raketoplánu na stanici. Vedení NASA začalo řešit problém s postupujícím hurikánem Dean, který směřoval přes Mexický záliv. Hurikán mohl zasáhnout řídící středisko letu raketoplánu v Johnsnově kosmickém středisku (Johnson Space Center - JSC) v Houstonu v Texasu.[7] Nakonec se rozhodlo, že let raketoplánu bude zkrácen o jeden den.
Čtvrtý výstup provedli 18. srpna od 14:17 UTC do 19:19 UTC Clayton Anderson a Dave Williams. Během výstupu mimojiné vyzvedli vzorky z povrchu stanice, nainstalovali anténu bezdrátového měřicího systému EWIS. Výstup byl zkrácen v rámci příprav na odpojení raketoplánu od stanice kvůli postupujícímu hurikánu Dean.
V 19:46 UTC proběhlo krátké rozloučení posádek a ve 20:10 UTC byl uzavřen spojovací tunel mezi stanicí a raketoplánem. K odpojení od stanice došlo následující den - 19. srpna v 11:56 UTC a Endeavour se po obletu ISS vydal na samostatnou dráhu.
V rámci příprav na přistání proběhla závěrečná kontrola tepelného štítu. Byly provedeny testy připravenosti raketoplánu na přistání, modul Spacehab byl překonfigurován pro vstup do atmosféry a posádka provedla úklid. Hurikán Dean mezitím stočil svou dráhu směrem k mexickému pobřeží, takže řídící středisko v Houstonu nebylo přímo ohroženo. Posádka uzavřela dveře nákladového prostoru a 21. srpna v 15:25 UTC byly zažehnuty motory raketoplánu na 3 minuty a 33 sekund, čímž se jeho rychlost snížila zhruba o 100 m/s.[8] Stroj se dostal na dráhu, jejíž nejnižší bod leží v hustých vrstvách atmosféry. Po bezproblémovém přistávacím manévru se v 16:32:16 UTC dotkla kola podvozku přistávací dráhy na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě a v 16:33:20 UTC se raketoplán Endeavour zastavil.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku STS-118 na slovenské Wikipedii.
| Raketoplán Endeavour (OV-105) |
|---|
|
STS-49 | STS-47 | STS-54 | STS-57 | STS-61 | STS-59 STS-68 | STS-67 | STS-69 | STS-72 | STS-77 | STS-89 | STS-88 | STS-99 | STS-97 | STS-100 | STS-108 | STS-111 | STS-113 | STS-118 | STS-123 | STS-126 |
| Stav: Schopný letu, nejbližší plánovaná mise je STS-127 |