Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Znak mise | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Údaje o misi | |||||
| Název mise | STS-71 | ||||
| Raketoplán: | Atlantis | ||||
| Členů posádky: | 7 | ||||
| Start: | 27. června 1995 19:32:19 UTC | ||||
| Kosmodrom: | Kennedy Space Center, Florida (USA) | ||||
| Vzletová rampa: | 39-A | ||||
| Přistání: | 7. července 1995 14:55:28 UTC | ||||
| Trvání letu: | 9 dní 19 h 23 min 9 s | ||||
| Fotografie posádky | |||||
| Navigace | |||||
|
|||||
STS-71 byla mise raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo první setkání raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Raketoplánem se na Zemi vracela původní tříčlenná posádka stanice, kterou vystřídala nová dvoučlenná posádka.
Obsah |
Přípravy na misi STS-71 začali s mimořádně velkým předstihem, už v roce 1992. V závodech Rockwell International v Downey byla vyrobena nová a zmodernizovaná verze spojovacího uzlu APAS. První spojovací uzel byl použit při letu Sojuz-Apollo. Také orbiter Atlantis prodělal změny. Vlastní přípravy na let začaly v hangáru OPF. 20. dubna 1995 byl družicový stupeň převezen do budovy VAB, následující den ho technici připojili k motorům SRB a nádrži ET a 26. dubna se celá sestava přesunula na rampu 39-A. Odpočítávání bylo zahájeno 20. června ve 13.30 UT. Start byl dvakrát odložen, až nakonec raketoplán odstartoval 27. června 1995 v 19.32.19,044 UT, přesně na začátku startovacího okna.
V T +45 min se uskutečnil manévr OMS-2. Trval pouze 45 sekund a navedl družicový stupeň na dráhu ve výšce jen 157-292 km. Šlo o nejnižší dráhu v historii letů raketoplánů. Nízká dráha byla zvolena záměrně, protože umožňovala co nejrychlejší přiblížení k Miru. Další manévr ve 23.11 UT zvýšil dráhu na 293 až 389 km, čímž ale klesla rychlost přibližování z 1 630 na 520 km za oběh. 28. června provedl pilot další manévr, aby se Atlantis dostal na dráhu 300-391 km a 29. června poslední manévr na zvýšení perigea. Potom Gibson uskutečnil závěrečný přibližovací manévr.
K vlastnímu spojení obou těles došlo ve 13.00 UT, přesně v plánovaném okamžiku. Potom astronauti začali napouštět vzduch do spojovacího modulu. Za 90 minut mohl Gibson otevřít vstupní průlez a obě posádky se setkaly. Po přenesení osobní výbavy převzal Anatolij Solovjov velení na Miru a Nikolaj Budarin funkci palubního inženýra.
Na palubě Spacelabu se uskutečnili experimenty převážně z lékařské a biologické oblasti. Souběžně s tím byl na Mir překládán náklad. Obě tělesa se od sebe oddělila 4. července v 11.10 UT. Atlantis se vydal na pomalý oblet stanice, potom přešel na samostatnou dráhu. Přistávací manévr začal ve 13.45 UT zážehem motorů OMS. Raketoplán vstoupil do atmosféry a přistál na Kennedyho vesmírném středisku. K úplnému zastavení stroje došlo ve 14.55.27 UT.
| Raketoplán Atlantis (OV-104) |
|---|
|
STS-51-J | STS-61-B | STS-27 | STS-30 | STS-34 | STS-36 | STS-38 | STS-37 | STS-43 | STS-44 | STS-45 | STS-46 | STS-66 | STS-71 | STS-74 | STS-76 | STS-79 | STS-81 | STS-84 | STS-86 | STS-101 | STS-106 | STS-98 | STS-104 | STS-110 | STS-112 | STS-115 | STS-117 | STS-122 |
| Stav: Schopný letu. Nejbližší plánovaná mise je STS-125. |