Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Znak mise | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Údaje o misi | |||||
| Název mise | STS-74 | ||||
| COSPAR: | 1995-061A | ||||
| Raketoplán: | Atlantis | ||||
| Členů posádky: | 5 | ||||
| Start: | 12. listopadu 1995 7:30:43 EST | ||||
| Kosmodrom: | Kennedy Space Center, Florida (USA) | ||||
| Vzletová rampa: | 39-A | ||||
| Přistání: | 20. listopadu 1995 12:01:27 EST | ||||
| Trvání letu: | 8 dní 4 h 31 min 42 s | ||||
| Fotografie posádky | |||||
James D. Halsell, Kenneth D. Cameron, William S. McArthur, Jerry L. Ross, Chris A. Hadfield (zleva doprava) |
|||||
| Navigace | |||||
|
|||||
STS-74 byla mise raketoplánu Atlantis, která byla součástí americko-ruského programu Shuttle-Mir. Cílem letu bylo první setkání raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir a připojení modulu DM (Docking Module). Modul se stal trvalou součástí komplexu.
Obsah |
(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise).
Po svém posledním přistání v misi STS-71 (která směřovala také k Miru) putoval Atlantis do haly číslo 2 v hangáru OPF. Technici vyčerpali z jeho motorů zbytky pohonných hmot, vymontovali spojovací modul, laboratoř Spacelab a také motory SSME. Následovala výměna oken, které po předcházejících misích nesla drobné známky poškození, podvozku, pneumatik, modul brzdícího padáku i modul předního manévrovacího motoru RCS. Ten putoval 8. srpna do HMF (Hypergolic Maintenance Facility) kvůli výměně jednoho ventilu. Modul DM dorazil na Kennedyho vesmírné středisko už 7. června a v hangáru SSPF (Space Station Processing Facility) na něj namontovali solární panely.
Zatímco ruští technici dokončovali v SSPF práci na modulu DM, v hangárech OPF a Vehicle Assembly Building (VAB) pokračovaly přípravy raketoplánu i jeho částí. Dne 16. srpna a 17. srpna byl do nákladového prostoru raketoplánu namontovaný manipulátor RMS. Dne 11. září byl do hangáru OPF dovezený modul DM a poté, co byl Atlantis už v hale VAB připojený k hlavní palivové nádrži (ET) a pomocným motorům SRB, byl modul DM uložený do nákladového prostoru raketoplánu. Potom proběhly prověrky sekundárního užitečného nákladu a funkční zkoušky. Dne 24. září musely být opravené trysky pro motory SRB, protože při předcházejícím letu bylo zjištěné nadměrné opotřebení těsnícího tmelu ve spojích trysky se spalovací komorou.
Transport na rampu 39-A proběhl 12. října. Termín startu stanovila komise LRR (Launch Readiness Review) na 11. listopadu (přípravy na start se opozdily). Během posledních předletových příprav a zkoušek se však objevily problémy na palubě Miru. Někde v modulu Kvant 1 došlo k úniku chladicí kapaliny z glykolového okruhu. Než kosmonauté závadu zjistili a přepojili poškozený systém na záložní, dostalo se do přístrojů stanice asi 1,8 litru vodního roztoku etylenglykolu. Kvůli tomu nebylo možné použít primární okruh regenerace vzduchu v modulu Kvant 1. Američané navrhli pomoc, naložení velkých zásob hydroxidu lithného, který se používá na regeneraci vzduchu v raketoplánech, na palubu Atlantisu s tím, že by se potom připojili na systémy Miru. Nakonec se však ruské straně podařilo problémy vyřešit. I přesto hrozil odklad startu, tentokrát kvůli raketoplánu Columbia, který se nejprve musel vrátit ze své prodloužené mise, aby Atlantis mohl odstartovat. Všechny přípravy však pokračovaly dobře a jediný odklad zavinilo počasí. Raketoplán Atlantis ale stejně na svoji 15. misi vzlétl o den později, 12. listopadu v čase 12:30:43,013 UT.
Raketoplán Atlantis odstartoval z rampy 39-A na Kennedyho vesmírném středisku přesně na začátku startovacího okna. Start proběhl bez problémů, v čase T +123 se od nádrže ET oddělily motory SRB. V čase T +512,6 došlo k vypnutí hlavních motorů (manéver MECO), následovalo oddělení nádrže ET a o 40 minut později se Atlantis nacházel na základní oběžné dráze ve výšce 300-339 km. Zhruba hodinu a půl po startu se otevřely dveře do nákladového prostoru a přibližně 3 hodiny po startu piloti vykonali první ze setkávacích manévrů. Raketoplán se ke stanici přibližoval rychlostí 615 km za jeden oběh.
Kromě nákladu pro Mir se v raketoplánu nacházela také zařízení pro různá pozorování a měření, konkrétně širokopásmový spektrometr a velkoformátová kamera ICBC (IMAX Cargo Bay Camera) v nákladním prostoru.
Dne 14. listopadu bylo hlavním bodem programu přemístění modulu DM. Pro případ, že by vše neprobíhalo podle plánu, byly přichystané skafandry pro výstup do otevřeného prostoru a Ross a McArthur sa začali připravovat na případný výstup. Po odpojení konektorů mezi DM a raketoplánem letový specialista Hadfield uchopil DM manipulátorem RMS. Zdvihl modul, otočil ho o 90° a nasměřoval přesně nad spojovací uzel ODS. Po kontrole přesnosti jeho polohy raketoplán na chvíli zažehl trysky motorů RCS, čímž Atlantis slabě narazil do modulu a vzápětí zapadly zámky obou spojovacích uzlů. Po zatáhnutí aktivního spojovacího uzlu se uzamkly hlavní zámky, poutající DM k ODS a modul byl úspěšně připojený. Výstup dvou astronautů do otevřeného prostoru proto nebyl potřebný.
Dne 15. listopadu proběhlo spojení s Mirem. Při spojovacím manévru řídil Cameron raketoplán ručně, Mir mezitím udržoval svoji orientaci v prostoru. V 05:30 UT muselo být přibližování Antlantisu k Miru přerušené. Nikoliv kvůli technickým problémům, nýbrž kvůli spojení ze Zemí, aby proběhlo na denní straně planety a zároveň v dosahu rádiové komunikace Miru z ruských pozemních stanic. Ke kontaktu prstence APDS s modulem Kristall došlo v 06:27.39 UT. Po kontrole hermetičnosti spoje se posádky setkaly. Poprvé v historii kosmických letů se na jednom tělese setkaly 4 národnosti, reprezentující nejdůležitější partnery při výstavbě připravované stanice ISS (chyběli jen Japonci).
Po slavnostních ceremoniích začal přesun nákladu: 968 kg z raketoplánu na stanici, 371 kg ze stanice na raketoplán. Na Mir bylo dopraveno 596 kg pitné vody a jídla, 65 kg vzduchu, dále oblečení, experimentální vybavení a vzorky. Posádky se také věnovaly společným experimentům, jako například přípravě krystalů bílkovin, dálkový průzkum Země, imunologické studie, analýza pitné a recyklované vody a dalším.
Dne 18. listopadu v 08:16 UT se od sebe obě tělesa odpojila. Po dvou obletech stanice raketoplánem, kdy posádka provedla fotodokumentaci, přešel Atlantis na samostatnou nižší oběžnou dráhu. Dne 19. listopadu se posádka věnovala přípravám na přistání. Dne 20. listopadu bylo počasí na Floridě dobré, takže raketoplán mohl přistát hned na první pokus. V čase 15:58 UT se na 3 min 52 sec zapnuly motory OMS a tím začal sestup do atmosféry. v 17:01:27 UT dosedl raketoplán hlavním podvozkem na dráhu 33 na Kennedy Space Center a v 17:02:24 se zastavil.
| Související články obsahuje Portál Kosmonautika |
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku STS-74 na slovenské Wikipedii.
| Raketoplán Atlantis (OV-104) |
|---|
|
STS-51-J | STS-61-B | STS-27 | STS-30 | STS-34 | STS-36 | STS-38 | STS-37 | STS-43 | STS-44 | STS-45 | STS-46 | STS-66 | STS-71 | STS-74 | STS-76 | STS-79 | STS-81 | STS-84 | STS-86 | STS-101 | STS-106 | STS-98 | STS-104 | STS-110 | STS-112 | STS-115 | STS-117 | STS-122 |
| Stav: Schopný letu. Nejbližší plánovaná mise je STS-125. |