Saccharomyces cerevisiae

Saccharomyces cerevisiae
Saccharomyces cerevisiae
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi) Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) Třída: vřeckovýtrusé (Ascomycetes) Řád: kvasinkotvaré (Saccharomycetales) Čeleď: kvasinkovité (Saccharomycetaceae) Rod: Saccharomyces (kvasinka)
Binomické jméno
Saccharomyces cerevisiae Meyen ex E.C. Hansen 1883

Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinka) je druh kvasinky z oddělení vřeckovýtrusných hub, která se již od antiky používá při kvasných procesech v pekařství a pivovarnictví. Má se za to, že byla izolována z tenkého biofilmu na slupkách hroznového vína. Pivní kvasinka je tedy logicky jedním z nejstudovanějších eukaryotních organismů z hlediska molekulární a buněčné biologie.^[zdroj?] Buňky S. cerevisiae jsou oválné až kulovité, velké 5-10 mikrometrů. Pivní kvasinka se rozmnožuje speciálním typem dělení, které je typické pro kvasinky - tzv. pučení.

[editovat] Modelový organismus

Saccharomyces cerevisiae se řadí k modelovým organismům. Má dvě základní výhody. Velmi lehko se kultivuje, což je znak typický pro prokaryoty. Na druhou stranu se coby eukaryotní organismus podobá svou buněčnou strukturou rostlinám a živočichům. Mnoho proteinů (např. proteiny pro buněčný cyklus nebo pro signalizaci) důležitých v biologii člověka bylo poprvé objeveno u pivní kvasinky. Malé změny v struktuře lidských proteinů jsou zanedbatelné.

Pivní kvasinka byla prvním eukaryotním organismem, který byl osekvenován (byla přečtena jeho genetická informace zapsaná v DNA). Genom kvasinky je stále v centru pozornosti vědců, kteří zkoumají základní principy genetiky a fyziologie. Genom S. cerevisiae se skládá z přibližně 13 000 000 párů bází a z 6275 genů, přestože jen okolo 5 800 z nich se považuje za opravdu funkční geny. Saccharomyces cerevisiae sdílí s člověkem asi 23% genomu.^[zdroj?]

[editovat] Životní cyklus

Podrobnější informace naleznete v článku kvasinky.

Existují dvě základní životní formy buněk kvasinky, haploidní a diploidní. Haploidní buňky prochází prostým životním cyklem (mitóza, růst, smrt). Diploidní buňky (typická pro kvasinky) procházejí podobným životním cyklem, ale v zhoršených životních podmínkách (stres) začnou sporulovat - vytvářet haploidní spory. Dvě spory posléze splynou (konjugují) v novou buňku.

[editovat] Kvasný proces

Saccharomyces cerevisiae je jednou z hlavních druhů kvasinek, které se používají v pivovarnictví (společně s Saccharomyces carlsbergensis a Brettanomyces) především u rychle kvašených piv. Tyto kvasinky vytvářejí poněkud sladší druhy piv.

[editovat] Reference

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Saccharomyces cerevisiae

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Saccharomyces cerevisiae na anglické Wikipedii.