Sasko-Meiningensko

Sasko-meiningenské vévodství Herzogtum Sachsen-Meiningen ←  1680 – 1918  → vlajka znak
geografie poloha Saska-Meiningenska v Německé říši
hlavní město:	Meiningen
rozloha:	2468 km² (k roku 1905)
obyvatelstvo
počet obyvatel:	278 762 (k roku 1910)
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
vznik:	1680 rozdělení Sasko-gothajského vévodství
zánik:	1918 republikánský převrat po prohrané válce
předcházející státy: Sasko-Gotha nástupnické státy: Svobodný stát Sasko-Meiningensko

Sasko-Meiningensko, něm. Sachsen-Meiningen bylo jedno z tzv. ernestinských vévodství v dnešní spolkové zemi Durynsko, jež vzniklo roku 1680 z důvodu rozdělení vévodství Sasko-Gothajského mezi syny vévody Arnošta I. "Pobožného" Sasko-Gothajského (1601–1675).

Roku 1826 (po vymření sasko-gothajské větve Wettinů) k němu byla připojena území Hildburghausen a Saalfeld. V souvislosti s prohrou Německa v první světové válce a revolučními náladami ve společnosti byl poslední vévoda nucen 10. listopadu 1918 abdikovat a na území bývalého vévodství byl vyhlášen Svobodný stát Sasko-Meiningensko.

[editovat] Seznam vévodů Sasko-Meiningenských

[editovat] 1681–1826

• 1681–1706 - Bernard I. (1649–1706), syn Arnošta I. Sasko-Gothajského
• 1706–1724 - Arnošt Ludvík I. (1672–1724), syn Bernarda I.

• 1724–1733 - Bedřich Vilém a Anton Oldřich (jako zástupci), synové Bernarda I., namísto Arnošta Ludvíka II. (1709–1729) a Karla Bedřicha, synů Arnošta Ludvíka I.

• 1733–1743 - Karel Bedřich (1712–1743), syn Arnošta Ludvíka I.
• 1743-1746 - Bedřich Vilém (1679–1746), společně se svým bratrem Antonínem Oldřichem
• 1746–1763 - Antonín Oldřich (1687–1763), syn Bernarda I.

• 1763–1779 - Charlotta Amalia (jako zástupce), 2. manželka Antonína Oldřicha, namísto a v letech 1775-1779 ve společném regentství syna Karla Viléma

• 1763/79–1782 - Karel Vilém August (1754–1782) společně s bratrem Jiřím, syn Antonína Oldřicha
• 1782–1803 - Jiří I. (1761–1803), syn Antonína Oldřicha

• 1803–1822 - Louisa Eleonore Hohenlohe-Langenburská (jako zástupce), manželka Jiřího I., namísto syna Bernarda II.

• 1803/22–1826 - Bernard II. (1800–1882), syn Jiřího I.

[editovat] 1826-1918

• 1826–1866 - Bernard II. (1800–1882)
• 1866-1914 - Jiří II. (1826-1914), syn Bernarda II.
• 1914–1918 - Bernard III. (1851–1928), syn Jiřího II.

[editovat] Další údaje

• Obyvatelstvo: 187 957 (1871), 278 762 (1910)

Velká města nad 5 000 obyvatel; 1910