Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Safvet-beg Bašagič, bosensky/chorvatsky Safvet-beg Bašagić (6. května 1870 Nevesinje, Bosna a Hercegovina - 9. dubna 1934 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl bosenský a chorvatský bosňácký básník, novinář, překladatel, historik, politik a kulturní organizátor.
V roce 1882 se společně s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde letech 1885-1895 studoval gymnázium. Mezi lety 1895-1899 navštěvoval Vídeňskou univerzitu, obory orientální jazyky a historie. Psát poezii začal už za studií na gymnáziu, ale jeho prvotina Trofanda iz hercegovačke dubrave (Rané ovoce z hercegovského hájku) vyšla až v roce 1896 v Záhřebu. V této době píše i první eseje o bosenské historii. V roce 1900 zakládá společně s Edhemem Mulabdićem a Osmanem Nuri Hadžićem noviny Behar (květ).
V letech 1900-1906 byl profesorem arabského jazyka na sarajevském Velkém gymnáziu. V roce 1903 zosnoval klub Gajret (Pomoc), nedlouho poté kluby El-Kamer (Měsíc) a Muslimanski klub (Muslimský klub). V roce 1907 vydával noviny Ogledalo (Zrcadlo). O rok později se vrátil opět do Vídně, aby dokončil disertační práci na téma Bosňáci a Hercegovci v islámské literatuře, kterou předložil v roce 1910. Ve stejném roce byl jmenován za člena Bosenského saboru (Parlamentu), kde po smrti Ali-bega Firduse obsadil místo předsedy. Na tomto místě setrval až do pádu rakousko-uherské monarchie. Od roku 1919 pracoval jako správce Zemského muzea v Sarajevu. V roce 1927 byl penzionován.
V politické i literární činnosti se přikláněl k bosňácko-chorvatské vzájemnosti. Je označován za zakladatele a vůdčí osobností „bosňácko-muslimské renesance" - bosňáckého národního obrození.
Historické eseje:
Básnická tvorba:
Za svého života sbíral islámské rukopisy a tato jeho sbírka je dnes uložena v Univerzitní knihovně v Bratislavě. V digitalizované formě je dostupná na [www.ulib.sk]. Od roku 1997 je zařazena v programu UNESCO Paměť světa. Obsahuje 598 rukopisů a 365 tištěných knih z 16.- 19.století. Do fondů knihovny se dostala koupí v roce 1924 přímo od Bašagiče.