Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Sahara je největší poušť světa; rozlohou 9 milionů km² zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. (V arabštině
sahra znamená „poušť“.) Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4 500 až 5 500 km ve směru západ-východ a šířce 1 500 až 2 000 km od severu k jihu.
Obsah |
Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.
Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť (skalnatá, oblázková, štěrková nebo hlinitá), menší část zabírají pouště písečné. Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 800 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je se 3415 m neaktivní vulkán Emi Koussi. Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.
Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.
Podnebí oblasti Sahary má typicky pouštní ráz, je suché s ročními srážkami do 50-100 mm. Na mnoha místech jsou srážky zaznamenávány s několikaletými bezsrážkovými odstupy. Na severu je za hranici pouště považována roční izohyeta 100 mm na jihu v oblasti Sahelu 150 mm. Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 až 15°C, v létě je to 30 až 37°C. Rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30°C. Četné bývají také písečné bouře, které přemísťují ohromná množství prachu a písku nejen v oblasti severní Afriky, ale jeho spad bývá zaznamenán i v Evropě nebo jižní a střední Americe.
V důsledku nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácením zeleně a dalších klimatických či jiných vlivů pokračuje v jižní části Sahary proces desertifikace, tedy degradace stepí a savan v poušť nebo zasypávání míst s vegetací saharských pískem. Od konce 20. století se státy oblasti Sahelu ve spolupráci s OSN snaží o zastavení nebo alespoň o zpomalení tohoto procesu.
Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5 až 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.
Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami s období Římské říše.
Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s artézskými studnami.Pěstuje se zde nap. datlová palma, zelenina a obilniny. Rozšířen je chov velbloudů. Celá oblast je významným nalezištěm ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin.