Sahure

Sahure
Sefrés (řecky)[1]
Král Sahure
Doba vlády	2496/2446–2483/2433 př. n. l. 13 let (Beckerath) 12 let (Turínský královský papyrus)[2][1] 13 let (Manehto)[2][1]
Rodné jméno	Sahure
Horovo jméno
Jméno obou paní	Nebchau
Zlatý Hor	Bikau nebu
Manželka (y)	Meretnebtej (Neferetchanebtej)[3]
Potomci	Neferirkare Kakai, Necerirenre (Šepseskare) (?)
Otec	Veserkaf (snad)[4]
Matka	Chentkaus I.
Zemřel (a)	2483/2433 př. n. l.
Hrobka	jedna z pyramid u Abúsíru

Pozůstatky Sahureova pyramidového komplexu

Sahure, též Sefrés (řecky) byl egyptským faraonem 5. dynastie. Na trůn nastoupil po králi Veserkafovi.^[5], vládl přibližně v letech 2496/2446–2483/2433 př. n. l.

[editovat] Vláda

Sahure se během své vlády výrazně zapsal do dějin starého Egypta, podobně jako jeho předchůdce velmi podporoval kult boha Rea. Dovršil reformy, které zahájil jeho předchůdce Veserkaf. Za účelem získání otroků vyslal válečnou výpravu do Núbie, kde údajně, podle jednoho jeho nápisu, navíc ukořistil 822 941 kusů dobytka.^[1] Zorganizoval také výpravy na Sinaj a do Núbie, kde měly za úkol získat zlato, měď, tyrkys (tyrkys se těžil ve Wádí Magháře na Sinaji^[4]) a diorit (diorit se nacházel západně od Abú Simbelu^[4]), jednu výpravu vyslal dokonce až na území dnešního Libanonu (do Byblu^[4]), kde měla za úkol získat cedrové dřevo^[4] a krásné asijské ženy, aby si doplnil svůj harém.^[1] Obchdoval i s Puntem.^[4] Po jeho smrti jej vystřídal na trůnu Neferirkare, který zdědil velice mocnou říši.

[editovat] Stavby

Víme, že Sahure dal postavit sluneční chrám, ale dodnes se ho nepodařilo objevit.^[4]

[editovat] Hrobka

Hrobku (pyramidu) si Sahure nechal postavit poblíž dnešního Abúsíru^[1] v blízkosti Veserkafova slunečního chrámu^[4] a založil tím abusírské královské pohřebiště.^[4] V porovnání s pyramidami králů Chufua a Chafreho nepůsobila tolik velkolepě. Její základna měřila 78,1x78,1 metru a dosahovala výšky 49,6 metrů.^[1] Pohřební komora, která se nachází na úrovni základny přesně pod špicí samotné pyramidy je neobvykle rozměrná, její rozměry jsou 15,3x15,x3,6 metru, její strop byl tvořen mohutnými vápencovými bloky, jež byly proti sobě vzpříčené vážily okolo 50 tun.^[1] Neodolaly však tíze částí pyramidy, které byly nad nimi, a zbortily se, pohřební komora je tedy nepřístupná.^[1] V blízkosti pyramidy se nacházejí trosky zádušního chrámu.^[1] Tento chrám měřil na délku přes 100 metrů, na šířku okolo 50 metrů.^[1] Vzestupnou cestou byl spojen s údolním chrámem, jenž byl tvořen dvěma budovami, které však nebyly stejně vysoké, a kolonádami, u nichž začínaly rampy, které vedly až k břehům Nilu.^[6]

[editovat] Externí odkazy

Kamil Voděra: Pohled na boční vstup do zádušního chrámu panovníka Sahurea.

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c d e f g h i j k} ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 284.
2. ↑ ^{a b} VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
3. ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen.  ? : Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
4. ↑ ^{a b c d e f g h i} VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 415.
5. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 283.
6. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha : Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 285.

Související články obsahuje Portál Starověk

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Sahure