Salmanassar III.

Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Socha Salmanassara III. (Istanbul Archaeological Museum)

Salmanassar III., nazývaný také Šulmánu-ašaridu, vládl asyrské říši od roku 858 př. n. l. do roku 824 př. n. l. po svém otci Aššurnasirpalovi II., který mu zanechal rozsáhlou říši na vrcholu své moci.

Během své dlouhé vlády vedl mnoho výprav do takřka všech okolních zemí - hlavně do Babylonie a Sýrie. Pyšnil se, že 25x překročil Eufrat při tažení na západ. Až na Damašek mu patřila vlastně celá Sýrie a Palestina, kde porazil i jeruzalemského krále Achaba. Na severozápadě, v Malé Asii, obsadil významná centra Tarsos a Kommagéné. Několik výprav směřovalo na východ do zemí Parsua a Manna, které se mu však nepodařilo zcela podmanit. Na severu podnikal výpravy proti mocnému státu Urartu, který porazil, a na jihu uznával jeho svrchovanost většinou i Babylón, avšak tamní situace byla velmi výbušná. Jeho velkým soupeřem byl vládce Damašku Barhadad, kterého nikdy neporazil. S Babylonem uzavřel spojeneckou smlouvu a svého syna oženil s babylonskou princeznou Šammuramat (Semiramis).

Ke konci života vypuklo povstání vedené nejstarším synem Aššur-dan-aplim, které porazil až jeho syn a nástupce Šamši-Adad V. Rozsah rebelie byl do té doby nevídaný - odpadlo i Ninive a Aššur. Díky své dlouhé vládě a vojenským úspěchům patří mezi nejvýznamnější asyrské panovníky.

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Starověk

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Salmanassar III.