Sandro Botticelli

Auportrét – výřez z obrazu Klanění králů
Galerie Uffizi, Florencie

Vlastním jménem Alessandro di Mariano Filipepi, známý jako Sandro Botticelli (1. března 1445 Florencie – 17. května 1510) byl italský renesanční malíř, významný představitel florentské školy.

[editovat] Život

Byl synem koželuha Mariana di Vanni Filipepi, jenž se usadil se svou ženou a šesti dětmi nedaleko kostela d´Ognissanti (Všech svatých) ve Florencii. Přezdívka jednoho z jeho starších bratrů Giovanniho, který našel smysl života ve světě financí, Botticeli (Soudek) se později přenesla na Sandra. Existuje také verze, že jeho přezdívka pochází z italského "battigello" - tedy zlatotepec. Tu pravděpodobně získal během několika let práce ve zlatotepecké dílně svého již zmíněného bratra.

Jeho umělecká dráha začala patrně ve zlatnické dílně jeho bratra Antonia, později byl rodinou svěřen do péče Filippa Lippiho, uznávaného malíře a zběhlého mnicha.

Jako významný umělec získal přátele a mecenáše v nejvýznamnějších florentských rodinách. Pracoval především na zakázku Medicejských. Roku 1481 byl společně s dalším významným florentským malířem Domenicem Ghirlandaiem povolán do Říma, aby se podílel na výzdobě Sixtinské kaple. Roku 1491 byli oba jmenováni do poroty, která měla rozhodnout o zakázce na výstavbu průčelí florentského dómu.

Na konci svého života pracoval zřejmě pod vlivem Savonarolových plamenných kázání výhradně na obrazech s křesťanskými tématy. Sandro Botticelli umřel 17. května 1510 a byl pohřben v kostele d´Ognissanti (Všech svatých). Jeho dílo brzy upadlo v zapomnění. Znovuobjeveno bylo až na konci 19. století.

[editovat] Nejznámější díla

* Primavera (kolem 1482, tempera na dřevě, Galerie Uffizi, Florencie)
Obraz by mohl být vyjádřením lásky Giuliana Medici k prosté dívce Simonettě Cataneo Vespucciové, která je tu zobrazená jako královna slavnosti; namalován na zakázku pro bratrance Lorenza I. Nádherného,pro vilu Reale Lorenza Medici v Castellu

* Zrození Venuše (kolem 1484, tempera na plátně, Galerie Uffizi, Florencie); namalován na zakázku pro bratrance Lorenza I. Nádherného.

• Klanění králů (kolem 1475, tempera na dřevě, Galerie Uffizi, Florencie)

Na obraze Botticelli namaloval nejen svůj autoportrét, ale také nejvýznamnější příslušníky rodu Medici: Cosima I. Starého, Lorenza I. Nádherného a jeho bratra Giuliana.

• Muž s medailí (kolem 1475, Galerie Uffizi, Florencie)
• Svatý Augustin ve studovně (freska, 1480, kostel Ognissanti, Florencie)

Fresku namaloval na žádost Vespucciů jako protějšek obrazu sv. Jeronýma svého vrstevníka Domenica Ghirlandaia.

• Pallas Athéna a Kentaur (kolem 1482, Galerie Uffizi, Florencie)
• Madona Vítězná (kolem 1483, Galerie Uffizi, Florencie)
• Pomluva (kolem 1495, Galerie Uffizi, Florencie)
• Ilustrace k Božské komedii (1482–1503, Berlín)
• Příběh Nastagnia degli Onesti (Museo del Prado, Madrid, Španělsko)
• Venuše a Mars (National Gallery, Londýn, Anglie)

Tento obraz je jedním z nejvýznamnějších Botticelliho děl. Jako antičtí bohové jsou na obraze znázorněni Giuliano Medici a jeho milenka Simonetta Cataneo, provdaná do rodiny Vespucciů.

• Madona s dítětem a sv. Janem (1468–1469, Musée National du Louvre, Paříž, Francie)
• Statečnost (1470 Galerie Uffizi, Florencie, Itálie)
• Výjevy ze života Mojžíšova (1485, freska, Sixtinská kaple, Vatikán, Itálie)
• Kladení do hrobu (kolem 1490, Alte Pinakothek, Mnichov, Německo)
• Zvěstování (1489, Galerie Uffizi, Florencie, Itálie)
• Mystické narození (1501, National Gallery, Londýn, Anglie)

[editovat] Popis Primavery

Toto dílo bylo pravděpodobně inspirováno nejen klasickými básněmi od Ovidia a Lucretia, ale také verši Agnola Poliziana - Botticelliho přítele. Dlouho sloužilo pouze jako dekorace v Medicejském paláci a původně se jmenovalo Venuše jako symbol jara zdobena květinami Grácií, jak ho nazval Vasari.

Figury zprava - okřídlené mýtické stvoření v horním rohu je Vítr Zephyrus, který unáší nymfu Chloris, aby si ji vzal a poté ji obdařil schopností dávat život květinám (to je znázorněno kytkou vypadávající jí z úst). Vedle ní stojí postava, jíž si často lidé pletou s Venuší. Je to Flora, bohyně jara a zároveň také ona zmíněná nymfa, která se po sňatku se Zephyrem proměnila v bohyni. Žena uprostřed je Venuše a toto je její zahrada. Nad ní se vznáší pověstně slepý Kupido - římský bůžek lásky(Amor, Éros atd.) Vedle se zřejmě oddávají tanci Tři Grácie. Mladík úplně vlevo je Merkur (řec. Hermés), římský bůh vědění a posel bohů.

[editovat] Literatura

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Sandro Botticelli

• Pijoan, José, Dějiny umění 5, Praha 1979
• Přemožitelé času 16, sestavil a zredigoval Milan Codr, Praha 1989

[editovat] Externí odkazy

• Artmuseum
• Životopisy online

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Sandro Botticelli

Související články obsahuje: Portál umění