Eucharistický svatostánek

Je navrženo, aby byl obsah článku tabernákulum vložen do tohoto článku nebo jeho části, a aby tak oba články byly sloučeny. (Diskuse)

Eucharistický svatostánek nebo také Sanktuárium (případně Sanktuář), je nejposvátnější místo v katolických kostelích určené pro ukládání liturgických nádob s Eucharistií.

Ve středověku mělo formu výklenku ve zdi presbytáře (na evangelijní straně), zpravidla výrazně výtvarně zpracovaného, opatřeného dvířky či kovovou mřížkou. V pozdní gotice získává (zřejmě i vlivem utrakvistické teologie) formu velmi zdobné, samostatně stojící věžovité konstrukce zvané pastoforium.

Po tridentském koncilu se svatostánek stává středem hlavního oltáře a nazývá se slovem tabernákl.

Obdobné místo mohl podle některých historických dokladů zaujímat svatostánek také na oltářích utrakvistických kostelů. V takovém případě se ovšem nazýval slovem archa s odvoláním na starozákonní archu úmluvy. Je přitom možné, že zde byly Kalich a patena s hostiemi vystaveny viditelně.

[editovat] Viz také

• Další významy slova svatostánek
• Ciborium
• Hostie
• Monstrance
• Obětní stůl
• Pixida

Tento architektonický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.