Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Sanok |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | 49° 33' 20", 22° 13' 29" | ||
| nadmořská výška: | 360 m n. m. | ||
| stát: | |||
| Vojvodství: | Podkarpatské vojvodství | ||
| Okres: | Powiat sanocki | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 38,10 km² | ||
| počet obyvatel: | 43 000 (2007) | ||
| hustota zalidnění: | obyv. / km² | ||
| správa města | |||
| oficiální web: | www.sanok.pl | ||
| adresa obecního úřadu: | Magistrát města Sanok Rynek. 1 38-500 Sanok |
||
| telefonní předvolba: | Mgr. Wojciech Blecharczyk | ||
| PSČ: | 38-500 | ||
Sanok, dříve (do roku 1786) Královské svobodné město Sanok (německy Saanig, ukrajinsky a rusínsky Сянок či Сянік, latinsky Sanocum) je město ležící v jihovýchodním Polsku; je sídlem Sanockého okresu Podkarpatského vojvodství. Žije zde asi 40 000 obyvatel.
Obsah |
Město leží v Sanocké kotlině na soutoku řek San a Wisłok v nadmořské výšce 320 až 360 m n. m., asi 31 km od hranic se Slovenskem (na jihu) a Ukrajinou (na východě, asi 82 km od hranice). Převládá zde suché vnitrozemské podnebí. Sanok je polskou bránou do Východních Karpat, zejména Bieszczad. Nejbližší letiště – Jasionka v Řešově – je vzdušnou čarou 59 km severně.
První zmínka o Sanoku pochází z roku 1150, v roce 1339 haličský kníže Jiří II. Trojdenovič [1] syn Trojdena I [2] a kněžny Marie, vnuk Boleslava II. Mazovského (Piastovci) udělil magdeburské právo. Od roku 1366 je Sanok svobodným královským městem. Vladislav II. Jagello daroval královský hrad v Sanoku své manželce Alžbětě z Pilicy a Zikmund I. Starý svojí manželce Barboře Zápolské a Bone Sforze Aragonské. V roce 1523 byl sanocký hrad modernizován podle projektu italských architektů v intencích dobových trendů. V 15. a 17. století se město dále rozvíjelo. V období rozdělení Polska, od roku 1772, patřilo město pod rakouskou Halič; v té době se stalo významnou pevností. V 18. století dochází k postupné ztrátě významu.
V roce 1873 byla dovedena do Sanoku železnice (trať Humenné - Medzilaborce - Řešov. Nyní zde prochází železniční trať Řešov - Jasło - Krosno - Zagórz, další tratě menšího významu vedou do ukrajinského Chyriva a slovenských Medzilaborců (přes Lupkovský průsmyk; momentálně je zde sezónní provoz).
Od roku 1918 je Sanok opět součástí samostatného Polska.
Nedaleko od řeky San na severozápad od centra se rozkládají závody Stomil (gumárenský závod, kterou založil dr. Oskar Schmidt v roce 1932 [3]) a Autosan (1898 - 1945 továrna na vagóny Fabryka Wagonów Sanowag, kterou založili Walenty Lipiński i Mateusz Beksiński v roce 1832 [4]). Nachází se zde řada historických památek a muzeí.
Město má postavení městského okresu a je sídlem vládního obvodu Sanok, technické, a též i dalších mnoha vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém autobusové dopravy, prochází kolem něj a přes jeho území několik dálnic. V roce 1999 zorganizovalo Historické muzeum v Sanoku Beksinského výstavu "Uzavřená retrospektivní výstava". Muzeum vlastní nejlepší sbírku autorových prací. Mnoho prací je shromážděno v Muzeum Historycznym v Sanoku. Beksinski muzeu věnoval asi 150 obrazů a řadu grafik.
V současné době existuje v Sanoku regionální muzeum lidového stavitelstva [5], věnované především lidovému stavitelství Polaků, Lemků a Bojků.
V Sanoku se narodili: Řehoř ze Sanoka (1407–1477), profesor na akademii krakovské, arcibiskup lvovský, který psal elegie a komedie podle vzoru Plautova; Adam Fastnacht (1913–1987) polský historik; Adam Joachim Vetulani (1901–1976) polský historik, profosor na akademii krakovské; Kazimierz Świtalski (1886–1962) polský premiér; Zdzislaw Beksinski (1929–2005) polský malíř, tvůrce monumentálních obrazů v barokním a gotickém duchu[7]; blahoslavený kněz latinského obřadu Zygmunt Gorazdowski (1854-1920), prelát a papežský komoří; Martin Dziuban (1892–1970 [8]) slovenský lékař, epidemiolog; Marian Pankowski, spisovatel; Michał Walczak, dramatik a režisér; Szymon Pawłowski, polský politik, poslanec Sejmu; Tomasz Beksiński fejetonista, překladatel, syn umělce Zdzisława Beksińského.[9]
V Sanoku se v době Švejkova pobytu v roce 1914 nacházel štáb železniční brigády, ke které náležel 11. marškumpanie, batalión 91. regimentu v Českých Budějovicích.[10]
|
|
|
|---|---|
|
Polská vojvodství a jejich hlavní města: Dolnoslezské (Vratislav) | Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) | Lodžské (Lodž) | Lublinské (Lublin) | Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zielona Góra) | Malopolské (Krakov) | Mazovské (Varšava) | Opolské (Opolí) | Podkarpatské (Řešov) | Podleské (Białystok) | Pomořské (Gdaňsk) | Slezské (Katovice) | Svatokřížské (Kielce) | Varmijsko-mazurské (Olsztyn) | Velkopolské (Poznaň) | Západopomořanské (Štětín) |
|