Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Tento článek z oblasti lékařství potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Schizofrenie je závažná duševní choroba. Provází ji změna myšlení a vnímání reality. Objevuje se úzkost, bludy a halucinace.
U pacienta se schizofrenií dochází k rozštěpu mysli (rozštěp ve smyslu rozpor ve vnímání reality a realitou samotnou) a celkovému úpadku osobnosti. Pacient je vztahovačný, neustále pronásledovaný bludy a smyšlenkami, mluví si pro sebe, vytváří umělý svět. Je velmi obtížné si jen představit, co člověk stíhaný touto chorobou prožívá. K paranoidním vlivům se přidružují poruchy pohybu (schizofrenik je schopen celé hodiny vydržet v nepřirozené poloze) a vnímání. Citová otupělost, jindy extrémní přecitlivělost je doprovázená tvorbou neologismů a nesmyslných sousloví. Schizofrenik je velmi plachý a neustále ztrácí společenskou jistotu a své místo ve společnosti. Emoce jsou vystupňované a neodpovídají situacím, které život naskýtá. Schizofrenici mají častokrát vysoké sklony k sebevraždám. Schizofrenie má mnoho podob, jsou lehčí případy a velmi závažné. Sluchové a vizuální halucinace jsou také doprovodnými jevy choroby. Není vymezena přesná doba projevu nemoci, nicméně nejčastěji ke schizofrenii dochází mezi 16. - 25. rokem života. Schizofrenie může vážně poškozovat mozek, ale také může rázem odeznít bez poruch kognitivních a intelektových funkcí. Dědičnost hraje velkou roli při vzniku choroby. Schizofrenií trpí přibližně 1 % světové populace.
Obsah |
Toto dělení se však v poslední době opouští, důvodem je skutečnost velké variability příznaků tohoto onemocnění. Nelze tedy v praxi takřka najít nemocného, který by přesně vyhovoval tomuto popisu. Schizofrenií trpí 2 % populace, stejně muži i ženy, i když u mužů je nástup choroby statisticky dříve. I když schizofrenici obvykle nemají děti, jsou 2 % nemocných v populaci konstantní. Částečně hraje úlohu i dědičnost. Je-li jeden z rodičů schizofrenik, pak je pravděpodobnost výskytu u dětí 13 %. Trpí-li oba rodiče je pravděpodobnost výskytu u dětí 24 %.
Genetické dispozice:
Na vzniku schizofrenie se spolupodílí vliv dědičnosti a prostředí. Rizikové faktory:
Schizofrenie začíná v pozdní adolescenci nebo časné dospělosti. Největší riziko představuje období mezi 15. a 30. rokem života.
Začíná nespecifickými obtížemi - plachost, sociální stažení s chudým vztahem k vrstevníkům, může být i disociální chování, bývá depresivní nálada, neklid, sklon ke vztahovačnosti, emoční oproštění. Poté se může manifestovat buď akutně, nebo rozvoj příznaků může být postupný.
Příčinou vzniku většiny psychotických příznaků u schizofrenie je zvýšená tvorba neurotransmiteru dopaminu. Tento neurotransmiter je produkován v limbickém systému mozku a jeho úkolem je hierarchizace našich zážitků. Pokud člověk zažije něco závažného, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, vyplaví se v limbickém systému dopamin. Tímto způsobem je člověk schopen v životě rozlišovat mezi důležitými a nedůležitými informacemi. U schizofreniků je správná produkce dopaminu narušena a dochází k jeho nekontrolovatelnému vylévání do limbického systému. Což má za důsledek, že schizofrenik, aniž by chtěl, nesprávně vyhodnocuje některé vjemy jako důležité, aniž by k tomu byl jednoznačný důvod. Postižený si však musí nějak vědomě odůvodnit, proč zrovna tu kterou informaci považuje za důležitou, což potom dává vzniknout bludům.
K léčbě schizofrenie se používají léky ze skupiny antipsychotik. Jsou to farmaka, která ovlivňují pozitivně pochody myšlení (jeho integraci) a zbavují nemocné halucinací, oslabují bludy nebo mění vztah k nim, pacifikují neklidné a agresivní pacienty atd.
Antipsychotika však mají relativně mnoho nežádoucích účinků. Mezi nejzávažnější patří parkinsonský syndrom, který se může vyvinout u 75-80 % pacientů při dlouhodobém podávání antipsychotik se silným účinkem (fenothiaziny a butyrofenony) a vzniká na základě změn v přenosu dopaminu ve striatu. Je to většinou vratný proces, který ustoupí po snížení dávky nebo vysazení léčiva. Pokud se pokračuje v terapii navzdory viditelným změnám, může se, zejména u starších pacientů, vyvinout trvalý iatrogenní parkinsonismus. Další nežádoucí účinky jsou neuroleptická hypotenze, tachykardie, pseudogravidita způsobená ovlivňováním endokrinního systému, sedace a psychomotorický útlum, ikterus, zvýšená pohotovost k epileptickým záchvatům, poruchy jaterních funkcí, sucho v ústech, zácpa, akineze, akatizie, rigidita, tremor, dermatitidy, fotosenzitivita a ucpaný nos.
