Serin

Serin
Obecné
Systematický název	(S)-2-amino-3-hydroxypropanová kyselina
Triviální název	Serin
Funkční vzorec	HO-CH2CHNH2-COOH
Sumární vzorec	C3H7NO3
Vzhled	Bezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	56-45-1
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
Vlastnosti
Molární hmotnost	105,09 g/mol
Teplota tání	228 °C
Hustota	1,537 g.cm-3 (25 °C)
Disociační konstanta pKa	2,13, 9,05
Rozpustnost ve vodě	364 g/l (20 °C)
Izoelektrický bod	5,68
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Serin (zkratka Ser nebo S) je neesenciální, glukoplastická aminokyselina, její L-forma je aminokyselina biogenní, jedna ze základních stavebních složek proteinů. Je polární, tudíž hydrofilní.

Během proteosyntézy je kódována triplety UCU, UCC, UCA, UCG, AGU a AGC. Je běžnou a důležitou součástí mnoha bílkovin, ve fosfoproteinech je jeho OH skupina esterifikována zbytkem kyseliny fosforečné, v O-glykoproteinech je to serin, na jehož postranní řetězec je navázaný řetězec oligosacharidů. Serin je hlavní složkou strukturní bílkoviny fibroinu, která tvoří vlákna hedvábí. Z hedvábí byl také poprvé izolován a pojmenován podle latinského jména pro hedvábí, sericum.

Serin tvoří aktivní místo enzymů, především tzv. serinových proteáz, jako je trypsin či chymotrypsin, a cholinesteráz.

V metabolických drahách se serin uplatňuje jako substrát při biosyntéze purinů a pyrimidinů, je prekursorem syntézy glycinu, cysteinu a folátu.

[editovat] Biosyntéza

Biosyntéza serinu

Serin je neesenciální aminokyselina a v živočišném těle je snadno syntetizován z intermediátu glykolýzy, D-3-fosfoglycerátu. α-hydroxyskupina je nejprve oxidována na oxoskupinu, dále je transaminací vytvořen fosfoserin, který je defosforylován na serin.

[editovat] Degradace

V játrech většiny obratlovců včetně člověka je serin degradován na glycin a H₄folát. Tato reakce je zvratná. Glycin může být dále přeměněn na pyruvát, který je substátem pro glukoneogenezi. Serin je proto řazen mezi glukoplastické aminokyseliny.

Tento biochemický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.