Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Sexuálně-erotická záliba v automobilech je specifickým typem sexuálního fetišismu. Může se projevovat jak milostnými pocity a vztahem, tak i orgastickými aktivitami a zálibou ve fyzických kontaktech s auty. Záliba často zahrnuje i jiné podobné dopravní prostředky (motorový člun, letadlo) či jiné stroje. V letech 2007 a 2008 začaly ve Velké Británii, kolébce průmyslové revoluce, být popularizovány komunity i jedinci s touto zálibou. Sexuologové jí zatím nevěnují soustředěnější pozornost.
Obsah |
V březnu 2007 proběhla světovými médii zpráva, že ve Velké Británii založil Chris Donald klub milovníků automobilů. Zakladatel klubu však do své záliby zahrnuje i skútr či motorový člun. Chris Donald za svou inspiraci a za to, že vidí v autech lidské vlastnosti, vděčí filmu Knight Rider. V březnu 2007 byl počet členů uváděn kolem 20, klub provozuje vlastní webovou stránku.[1]
21. května 2008 britský časopis Telegraph zveřejnil osobní vyznání dalšího muže, zpráva oběhla bulvární média mnoha zemí. Edward Smith (57 let) se přiznal, že měl sex s více jak tisícovkou automobilů. Podle jeho slov jej nepřitahují muži ani ženy, ale právě automobily. První soulož s automobilem měl, když mu bylo 15 let, a jeho partnerkou v době jeho veřejného přiznání byl VW Beetle jménem Vanilla. Před ní vystřídal řadu jiných. Svůj nejintenzivnější sexuální zážitek však neprožil s automobilem, ale s helikoptérou z televizního seriálu Airwolf. Smith byl v květnu 2008 účastníkem asi 500členné internetové komunity milovníků aut.[2]
Jeden z protagonistů této záliby ji na svých webových stránkách[3] nazývá mechaphilia (mechafilie). Na internetu je hojně k nalezení i podoba vytvořená podle kontinentálních pravidel slovotvorby, tedy mechanophilia (česká verze mechanofilie není doložena).
Sexuologové zpravidla neuvádějí tento typ fetišismu mezi jeho základními typy. Například Bancroft[4] rozlišoval tři základní typy stimulačních signálů u fetišismu: část těla (parcialismus), neživé prodloužení těla (např. oblečení nebo obuv) nebo specifické látky (latex, kůže, hedvábí atd.). Vztah ke strojům může mít blízko ke třetí skupině, ale zjevně v něm převládají aspekty, které toto členění nepostihuje. V úvahu připadá několik směrů uvažování o této zálibě:
Petr Weiss ve své učebnici Sexuální deviace[5] se v kapitole o sexuálním fetišismu o sexuální stimulaci stroji nebo zdánlivě nesexuálními zálibami vůbec zvlášť nezmiňuje.
Podobně vyhraněná záliba je známá i ve vztahu k prostředkům veřejné dopravy, zejména železniční, kdy se pro ni používá název siderodromofilie (viz též článek šotouš), avšak nebyl nijak zvlášť zkoumán ani medializován její možný explicitně sexuální aspekt. Zde často bývá záliba ve strojích a technice kombinována ještě se zálibou v pravidelnosti i nepravidelnostech řádu a ve velkém organizovaném systému.
Množství orgastických zážitků ve vztahu k různým typům zdánlivě nesexuálních podnětů obsahují také anamnézy v Kinseyových zprávách, ale Kinsey je nijak speciálně neanalyzoval.
 |
Související články obsahuje Portál Sexualita |