Seznam chorvatských králů
Detaily týkající příchodu Chorvatů téměř nejsou zdokumentovány.
Asi okolo roku 626 Chorvaté migrovali z Haliče na postání východofranského panovníka Heraklia.
Mezi lety 641 – 689 Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.
[editovat] Chorvatší králové
V roce 925 papež Jan X. korunoval Tomislava I. králem chorvatský a dalmátským
|
| Jméno |
Vláda |
Poznámky |
| Kníže Tomislav I. Chorvatský – od roku 925 král |
c.910 - 11. březen 928 |
Zřejmě syn Mutimira. Chorvatský stát měl největší rozlohu, zahrnoval chorvatsko, Slavonsko, velkou část Dalmácie a Bosnu. Po smrti Tomislava I. stát oslabily občanské války a některá území, včetně Bosny, byla ztracena. |
| Trpimir II. |
11. březen 928 - 935 |
Mladší bratr Tomislava I. |
| Krešimir I. Starý |
935 - 945 |
Syn Trpimira II. |
| Miroslav |
945 - 949 |
syn Kresimira I. |
| Mihajlo Krešimir II. |
949 - 969 |
Mladší bratr Miroslava. K chorvatskému království patří i Bosna. |
| Stjepan Držislav |
969 - 997 |
syn Michaela Kresimira II. |
| Jelena Zadarská |
969 - 8. listopad 975 |
|
| Svetoslav Suronja |
997 - 1000 |
syn Stepjana Držislava |
| Krešimir III. |
997 - 1030 |
Mladší bratr Svetoslava Mucimira |
| Gojslav |
997 - 1020 |
Mladší bratr of Svetoslava Mucimira |
| Byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos |
1019-? |
Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře. |
| Stjepan I. |
1030 - 1058 |
syn Krešimira III. |
| Peter Krešimir IV. Veliký |
1058 - 1074 |
syn Stjepana |
| Slavic |
1074 - 1075 |
Zvolen chorvatskou šlechtou, bojoval s Dmitarem Zvonimirem, zvoleným dědicem Petara Kresimira IV. |
| Dmitar Zvonimir |
1075 - 1089 |
Bratranec Petara Krešimira IV., okolo roku 1063 se oženil s Helenou Ilonou (chorvatsky: Jelena) Lijepou, dcerou uherského krále Bély I. Helena mohla být jeho spoluvládcerm. |
| Stjepan II. |
1089 - prosinec1090 |
Syn Castimira, mladšího bratra Petara Krešimira IV. |
| Jelena Lijepa (Krásná) |
1090 - 1091 |
|
| Slavac ? |
1090 - 1093 |
Dalmátský rival |
| Ladislav I. Uherský |
1091-1092 |
Syn Bély I., bratr Jeleny. Uznán chorvatským králem na koncilu chorvatské šlechty. Podle dohody byly Chorvatsko a Uhersko dva samostatné státy pod vládou Ladislava. |
| Álmos |
1091 - 1093 |
Synovec Ladislava. |
| Petar Svačić |
1093 - 1097 |
Bojoval s Uherskem o ovládnutí Chorvatska. |
| Koloman |
1102 |
V bitvě u Petrovy Gory, kde byl podporován panonskými Chorvaty, porazil armádu chorvatské a dalmátské šlechty Petera Svačiće. |
Habsburkové vládnou Chorvatsku (1527 – 1848)
Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům.
|
| Christopher (Kristof) Frankopan (Frangepan) |
1527 |
(zemřel 1527) vnuk bána Stepjana Frankopana |
| Ivan Karlović z Krbavy (Corbavia) |
1527-1531 |
(zemřel 1531) Oženil se s Ilonou Zrinski |
| Simeon Erdödy s... |
1530-1534 |
|
| Louis Pekry z Petroviny |
1532-1537 |
|
| Thomas Nádasdy proti... |
1537-1542 |
|
| Petar Keglević z Buzina |
1537-1542 |
|
| Nikola Šubić Zrinski |
1542-1556 |
(nar. 1508, zem. 1566) |
| Petar Erdödy z Monyorokereku |
1557-1567 |
|
| Lucas Zekel z Ormosdu |
1567 |
|
| Georgius Drašković s... |
1567-1575 |
|
| Francis Frankopan (Frangepan) ze Slunje a poté... |
1567-1573 |
|
| Gašpar Alapić (Alapy) z Velikého Kalniku (Nagy-Kemle) |
1574-1575 |
|
| Krsto Ungnad ze Sonnegu |
1576-1583 |
|
| Toma Erdödy ze Monyorokereku (Eberau) |
1583-1595 |
|
| Gašpar Stankovački |
1595-1596 |
|
| Ivan Drašković z Trakostyanu |
1596-1606 |
(nar. 1550, zem. 1613) |
| Toma Erdödy |
1608-1615 |
|
| Benedikt Thuroczy |
1615-1616 |
|
| Nikola Frankopan ze Trsatu (Tersacz) |
1617-1622 |
|
| Juraj Zrinski (Zrinyi) |
1622-1626 |
|
| Žigmund Erdödy |
1627-1639 |
|
| Ivan Drašković |
1639-1646 |
|
| Nikola Zrinski |
1647-1664ign |
(nar. 1620, zem. 1664) |
| Petar Zrinski |
1665-1670 |
|
| Nikola Erdödy |
1671-1693 |
|
| Adam Baćan (Batthyány) |
26. srpen 1693 - 7. září 1703 |
|
| Ivan Pállfy |
24. leden 1704 - 17. únor 1732 |
|
| Ivan Drašković III. |
17. únor 1732 - 4. leden 1733 |
(zem. 1733) |
| Josip Eszterházy z Galanty |
13. srpen 1733 - 25. červen 1741 |
|
| György Branyng |
1741-1742 |
|
| Karlo Baćan (Batthyány) |
16. březen 1743 - 6. březen 1756 |
|
| Franjo Leopold Nádasdy proti... |
1756-1783 |
|
| Fauszty Francis |
1757- ? |
|
| Franjo Eszterházy proti... |
1783-1785 |
|
| Franjo Szechenyi |
1783-1785 |
|
| Franjo Balassa z Gyarmatu |
1785-1790 |
|
| Ivan Erdödy |
1790 - March 30, 1806 |
|
| Ignjat (Ignatius) Đulaj z Maros-Nemethy a Nadasky |
1806-1831 |
|
| Franjo Vlašić |
10. únor 1832 - 16. květen 1840 |
|
| Juraj Haulik |
1840 - 1842 |
|
| Franjo Haller z Hallerkeö/Hallersteinu |
1842 - 1845 |
|
| Juraj Haulik |
1845 - 23. březen 1848 |
|
Chorvatskou habsburským královským teritoriem (1849-1867)
V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii.
|
| Josip Jelacic |
1848 - 1859 |
(nar. 1801, zem. 1859) |
| Ivan Coronini-Kronberg |
1859 - 1860 |
|
| Josip Šokčević |
1860 - 1867 |
(nar. 1811, zem. 1896) |
Chorvatsko znovu pod uherskou kontrolou
V roce 1867 se monarchie Habsburků rekonstituovala na duální monarchii Rakousko-Uhersko.
|
| Levin Rauch |
1867 - 1871 |
(nar. 1819, zem. 1890) |
Unie s Uherskem
V roce 1868 se Chorvatsko a Slavonsko dostalo znovu pod vliv Uherska s omezenou autonomií.
|
| Koloman Bedeković Komorski |
1871 - 1872 |
(nar. 1818, zem. 1889) |
| Eugen Kvaternik |
1871 - 1871 |
(nar. 1825, zem. 1871) († při rebelii v Rakovici) |
| Antun Vakanović |
1872 - 1873 |
(nar. 1808, zem. 1894) |
| Ivan Mažuranić |
1873 - 1880 |
(nar. 1814, zem. 1890) |
| Ladislav Pejačević |
1880 - 1883 |
(nar. 1824, zem. 1901) |
| Hermann Ramberg |
1883 - 1883 |
(nar. 1820, zem. 1899) |
| Dragutin Karoly Khuen-Héderváry |
1883 - 1903 |
(nar. 1849, zem. 1918) |
| Teodor Pejačević |
1903 - 1907 |
(nar. 1855, zem. 1928) |
| Aleksandar Rakodczaj |
1907 - 1908 |
(nar. 1848, zem. 1924) |
| Pavao Rauch z Nyeku |
1908 - 1910 |
(nar. 1865, zem. 1933) |
| Nikola Tomašić |
1910 - 1912 |
(nar. 1864, zem. 1918) |
| Slavko Cuvaj |
1912 - 1913 |
(nar. 1851, zem. 1931) |
| Ivan Skerlecz |
1913 - 1917 |
(nar. 1873, zem. 1951) |
| Antun Mihalović |
1917 - 1919 |
(nar. 1868, zem. 1949) |
Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918 - 1929)
Po krátkém odbodí nezávislo se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
|
| Ivan Paleček |
20. leden 1919 - 24. listopad 1919 |
|
| Tomislav Tomljenović |
24. listopad 1919 - 22. únor 1920 |
|
| Matko Laginja |
22. únor 1920 - 11. prosinec 1920 |
(nar. 1852, zem. 1930) |
| Teodor Bošnjak |
1920 - 1921 |
|
| Tomislav Tomljenović |
2. březen 1921 - 3. červenec 1921 |
|
Chorvatsko v jugoslávském království (1929-1939)
V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií - banovina.
|
|
Bánové: Sava banovina
|
Bánové: Littoralská banovina
|
| Jméno |
Vláda |
| Josip Silović |
1929 - 19.. |
| Ivo N. Perović |
19.. - 1935 |
| Marko Kostrenčić |
1935 - 1936 |
| Viktor Ružić |
1936 - 1939 |
|
| Jméno |
Vláda |
| Ivo Tartaglia |
1929 - 1932 |
| Josip Jablanović |
1932 - 1935 |
| Mirko Buić |
1935 - 1939 |
|
|
Chorvatská banovina v jugoslávském království (1939-1941)
V roce 1939 byla vytvořena chorvatská banovina skládající se z banoviny Sava Littoral a dalších menších částí
|
| Ivan Šubašić |
1939 - 1941 |
(nar. 1892, zem. 1955) |
|
v letech 1945 - 1991 bylo Chorvatsko součástí republiky Jugoslávie, od roku 1991 je země samostatná.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
