Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Seznam hlav českého státu přináší přehled doložených představitelů předstátních (Sámova říše a Velká Morava) a státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Uvedena jsou česká knížata, korunovaní i nekorunovaní králové (vládci zemí Koruny české), protikrálové, prezidenti Československa a České republiky.
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Sámo | ? | 659? | 623?-659? | Francký kupec, vládce první říše na našem území. Často je ztotožňován s Přemyslem Oráčem jako zakladatelem státu. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Mojmír I. | ok. 795? |
846? |
830?-846 | Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. | |
| 2 | Rostislav | ??? |
870 |
846-870 | Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. | |
| 3 | Svatopluk I. | ok. 830 |
894 |
870-894 | Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). | |
| 4 | Mojmír II. | ??? |
??? |
894-907? | Syn Svatopluka I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Bořivoj I. | 852/855 |
889/891? |
867?-889? | Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, snad syn velkomoravského Rostislava. První historicky doložený panovník Čech. | |
| 2 | Spytihněv I. | 875 |
915 |
894-915 | Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. | |
| 3 | Vratislav I. | ok. 888 |
13. únor 921 |
915-921 | Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. | |
| 4 | Svatý Václav | ok. 907 Praha |
28. září 935 Stará Boleslav |
921-935 | Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země. Jako český kníže byl Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935. | |
| 5 | Boleslav I. | ok. 915 |
967/972 |
935-967/972 | Syn Vratislava I., bratr Svatého Václava. Boleslav I. je považován za skutečného zakladatele české státnosti. | |
| 6 | Boleslav II. | ok. 935 |
7. únor 999 |
967/972-999 | Syn Boleslava I. K českému státu za jeho vlády patřila Morava i Slezsko, došlo k vyvraždění Slavníkovců. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. | |
| 7 | Boleslav III. | ??? |
1037 |
999-1002 | Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním šlechty. | |
| 8 | Vladivoj | ??? |
1003 |
1002-1003 | Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. | |
| 9 | Jaromír | ??? |
4. listopad 1035 |
1003 | Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec | |
| 7 | Boleslav III. | ??? |
1037 |
1003 | Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. | |
| 10 | Boleslav Chrabrý | 966/967 | 17. června 1025 |
1003-1004 | Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. | |
| 9 | Jaromír | ??? |
4. listopad 1035 |
1004-1012 | Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. | |
| 11 | Oldřich | ??? |
9. listopadu 1034 |
1012-1033 | Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. Do roku 1031 postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla víceméně trvalou součástí českého státu. | |
| 9 | Jaromír | ??? |
4. listopad 1035 |
1033-1034 | Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem. | |
| 11 | Oldřich | ??? |
9. listopadu 1034 |
1034 | Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. | |
| 12 | Břetislav I. | 1002/1005 | 10. leden 1055 Chrudim |
1034-1055 | Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie. | |
| 13 | Spytihněv II. | 1031 | 28. ledna 1061 |
1055-1061 | Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 14 | Vratislav II. | ??? |
14. leden 1092 |
1061–1092 | Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 15 | Konrád I. Brněnský | ok. 1035 |
6. září 1092 Praha |
1092 | Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Jeho panování poznamenala jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství. | |
| 16 | Břetislav II. | ok. 1060 |
22. prosinec 1100 Zbečno |
1092-1100 | Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. | |
| 17 | Bořivoj II. | ok. 1064 |
2. únor 1124 |
1100-1107 | Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. | |
| 18 | Svatopluk Olomoucký | ??? |
21. září 1109 |
1107-1109 | Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem. | |
| 19 | Vladislav I. | 1070 |
12. duben 1125 |
1109-1117 | Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. | |
| 17 | Bořivoj II. | ok. 1064 |
2. únor 1124 |
1117-1120 | Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. | |
| 19 | Vladislav I. | 1070 |
12. květen 1125 |
1120-1125 | Podruhé na trůně. | |
| 20 | Soběslav I. | ok. 1090? |
14 únor 1140 Hostinné |
1125-1140 | Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 21 | Vladislav II. | 1110 | 18. leden 1174 | 1140–1172 | Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě dědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | Bedřich | ok. 1142 |
25. březen 1189 |
1172-1173 | Syn Vladislava II., který roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu Bedřichovi. Dosud ovšem platilo nástupnické právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. | |
| 23 | Soběslav II. | 1128 |
29. leden 1180 |
1173-1178 | Syn Soběslava I. Získal spolu s bratry podporu císaře Barbarossy proti Bedřichovi. Císař za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi. | |
| 22 | Bedřich | 1142 |
25. březen 1189 |
1178-1189 | Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. | |
| 24 | Konrád II. Ota | 1135 |
9. září 1191 Neapol |
1189-1191 | Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec podle knínských úmluv. Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. | |
| 25 | Václav II. | 1137 |
1192 |
1191-1192 | Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Prahy a Čech. Proti němu ale vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. | |
| 26 | Přemysl Otakar I. | ok. 1155 | 15. prosinec 1230 Praha |
1192-1193 | Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho na trůně česká šlechta vystřídala právě Jindřichem Břetislavem. | |
| 27 | Jindřich Břetislav | ??? |
15. červen 1197 Cheb |
1193-1197 | Roku 1193 propůjčil císař hodnost českého knížete biskupovi Jindřichu Břetislavovi. Přemysl proti němu táhl s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta a u Zdic přeběhla k Jindřichovu průvodu. | |
| 28 | Vladislav Jindřich | ok. 1160 |
12. srpen 1222 Znojmo |
1197 | Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 26 | Přemysl Otakar I. | ok. 1155 | 15. prosinec 1230 Praha |
1198-1230 | Podruhé na trůně jako třetí český král (korunován 1203). Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný královský titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212). | |
| 29 | Václav I. | ok. 1205 |
23. září 1253 |
1230-1253 | Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už za života svého otce v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko. | |
| 30 | Přemysl Otakar II. | ok. 1233 |
26. srpen 1278 Suché Kruty |
1253-1278 | Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Byl jedním z nejmocnějších panovníků Evropy, podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie. | |
| 31 | Václav II. | 27. září 1271 Praha |
21. červen 1305 Praha |
1278-1305 | Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. | |
| 32 | Václav III. | 6. říjen 1289 Praha |
4. srpen 1306 Olomouc |
1305-1306 | Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl ale zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 33 | Jindřich Korutanský | ok. 1265 |
2. květen 1335 | 1306 | Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. | |
| 34 | Rudolf I. Habsburský | 1281 |
3./4. červenec 1307 Horažďovice |
1306-1307 | Syn Albrechtra I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic. | |
| 33 | Jindřich Korutanský | ok. 1265 |
2. květen 1335 | 1307-1310 | Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 35 | Jan Lucemburský | 10. srpen 1296 |
26. srpen 1346 Crecy |
1310-1346 | Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy - uznala ho česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království. | |
| 36 | Karel IV. | 14. květen 1316 Praha |
28. listopad 1378 Praha |
1346-1378 | Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. | |
| 37 | Václav IV. | 26. únor 1361 Norimberk |
16. srpen 1419 Nový hrad u Kunratic |
1378-1419 | Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. | |
| 38 | Zikmund Lucemburský | 14. únor 1368 | 9. prosinec 1437 Znojmo |
1419-1437 | Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Po smrti Václava IV. se nechal korunovat českým králem. Roku 1421 ho zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 39 | Albrecht II. Habsburský | 10. srpen 1397 |
28. říjen 1439 | 1437–1439 | Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. | |
| Interregnum | 1440-1453 | Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. České stavy roku 1440 nahradily královskou pravomoc směrem dolů. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy. | ||||
| 40 | Ladislav Pohrobek | 12. únor 1440 | 23. listopad 1457 Praha |
1453-1457 | Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Českých zemích sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen 2 měsíce před svou smrtí. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 41 | Jiří z Poděbrad | 6. květen 1420 Poděbrady |
22. březen 1471 Praha |
1458-1471 | Zemským správce ještě za života Ladislava Pohrobka. Po jeho smrti se stal jediným českým vládcem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale byl členem domácí šlechty. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům. | |
| 42 | Matyáš Korvín | 23. únor 1443 | 6. duben 1490 | 1469-1490 | Uherský král a vládce ve vedlejších zemích Koruny české. Nechal se zvolit českou katolickou šlechtou, ačkoliv ho Jiří z Poděbrad porazil roku 1469 u Vilémova. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 43 | Vladislav Jagellonský | 1. březen 1456 Krakov |
13. březen 1516 Buda |
1471-1516 | Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale bojovat s Matyášem Korvínem. Od roku 1490 také uherský král. | |
| 44 | Ludvík Jagellonský | 1. červenec 1506 | 29. srpen 1526 Moháč |
1516-1526 | Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 45 | Ferdinand I. | 10. březen 1503 | 25. červenec 1564 | 1526-1564 | Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska. | |
| 46 | Maxmilián II. | 31. července 1527 | 12. října 1576 | 1564-1576 | Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
| 47 | Rudolf II. | 18. července 1552 | 20. ledna 1612 Praha |
1576-1611 | Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu. | |
| 48 | Matyáš Habsburský | 24. únor 1557 | 20. březen 1619 | 1611-1619 | Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc. | |
| 49 | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1619–1637, resp. 1619 a 1621-1637 | Matyášův synovec. Jeho strýc neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem - za slib respektování svobody vyznání. Krvavě potlačil české stavovovské povstání. | |
| 50 | Fridrich Falcký | 26. srpna 1596 | 29. listopadu 1632 | 1619-1621 | Protikrál. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské hnutí v útlumu a po bitvě na Bílé hoře uprchl. | |
| 51 | Ferdinand III. | 13. července 1608 | 2. dubna 1657 | 1637-1657 | Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky. | |
| 52 | Ferdinand IV. | 8. září 1633 | 9. červenec 1654 | 1646-1654 | Syn Ferdinanda III. Českým (nominálním) králem byl korunován ještě za života Ferdinanda III., předčasně však zemřel. | |
| 53 | Leopold I. | 9. červenec 1640 | 5. květen 1705 | 1657-1705 | Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král. | |
| 54 | Josef I. | 26. červenec 1678 | 17. duben 1711 | 1705-1711 | Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Otec ho již v dětských letech nechal korunovat uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. | |
| 55 | Karel VI. | 1. října 1685 | 20. října 1740 | 1711-1740 | Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Jeho jediný syn zemřel v dětském věku, a tak se snažil pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. | |
| 56 | Marie Terezie | 13. května 1717 | 29. listopadu 1780 | 1740-1780 | Dcera Karla VI. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII., roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. | |
| 57 | Karel VII. Bavorský | 6. srpen 1697 | 20. leden 1745 | 1741-1743 | Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, uchvátil vojensky část rakouského dědictví včetně Království českého, kde se 9. prosince 1741 nechal korunovat protikrálem jako Karel III. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 58 | Josef II. | 13. březen 1741 | 20. únor 1790 | 1780-1790 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor. | |
| 59 | Leopold II. | 5. květen 1747 | 1. březen 1792 | 1790-1792 | Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. | |
| 60 | František I. | 12. únor 1768 | 2. březen 1835 | 1792-1835 | Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804) . | |
| 61 | Ferdinand V. Dobrotivý | 19. duben 1793 | 29. červen 1875 Praha |
1835-1848 | Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. 2. prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. | |
| 62 | František Josef I. | 18. srpen 1830 | 21. listopad 1916 | 1848-1916 | Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii, ne jen Rakousko-Uhersko). | |
| 63 | Karel I. | 17. srpen 1887 | 1. duben 1922 | 1916-1918 | Prasynovec Františka Josefa I. Také rakouský císař a uherský král. Českým králem se korunovat nedal. Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
![]() |
![]() |
![]() |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 64 | Tomáš Garrigue Masaryk | 7. březen 1850 Hodonín |
14. září 1937 Lány |
1918–1935 | První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. | |
| 65 | Edvard Beneš | 28. květen 1884 Kožlany |
3. září 1948 Sezimovo Ústí |
1935–1948, resp. 1935-8 a 1945-8 | Masaryk si ministra zahraničí přál jako nástupce. Po Mnichovské dohodě abdikoval a v době II. světové války vedl exilovou vládu. Jeho nerozhodnost po válce usnadnila převzetí moci komunisty v únoru 1948. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 66 | Emil Hácha | 12. červenec 1872 Trhové Sviny |
27. červen 1945 Praha |
1938–1945 | Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 67 | Klement Gottwald | 23. listopad 1896 Dědice u Vyškova |
14. březen 1953 Praha |
1948–1953 | Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. | |
| 68 | Antonín Zápotocký | 19. prosinec 1884 Zákolany |
13. listopad 1957 Praha |
1953–1957 | Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. | |
| 69 | Antonín Novotný | 10. prosinec 1904 Praha–Letňany |
28. leden 1975 Praha |
1957–1968 | V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. | |
| 70 | Ludvík Svoboda | 25. listopad 1895 Hroznatín |
20. září 1979 Praha |
1968–1975 | Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavním normalizátorů. | |
| 71 | Gustáv Husák | 10. leden 1913 Dúbravka |
18. listopad 1991 Bratislava |
1975–1989 | Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. První prezident Československa slovenského původu. | |
| 72 | Václav Havel | 5. říjen 1936 Praha |
- | 1989–1992 | Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce. |
| # | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | V úřadu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 72 | Václav Havel | 5. říjen 1936 Praha |
- | 1993–2003 | První český prezident. | |
| 73 | Václav Klaus | 19. červen 1941 Praha |
- | Od 2003 | Ministr financí a premiér z devadesátých let. |