Seznam hlav českého státu

Legenda: Přemysl Oráč a Libuše

Seznam hlav českého státu přináší přehled doložených představitelů předstátních (Sámova říše a Velká Morava) a státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Uvedena jsou česká knížata, korunovaní i nekorunovaní králové (vládci zemí Koruny české), protikrálové, prezidenti Československa a České republiky.

[editovat] Sámova říše (623?–658/9)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Sámo		?	659?	623?-659?	Francký kupec, vládce první říše na našem území. Často je ztotožňován s Přemyslem Oráčem jako zakladatelem státu.

[editovat] Velkomoravská knížata (833–907): Mojmírovci

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Mojmír I.		ok. 795?	846?	830?-846	Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2	Rostislav		???	870	846-870	Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
3	Svatopluk I.		ok. 830	894	870-894	Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
4	Mojmír II.		???	???	894-907?	Syn Svatopluka I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.

[editovat] Česká knížata (870–1061): Přemyslovci, krátce též Piastovci

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
1	Bořivoj I.		852/855	889/891?	867?-889?	Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, snad syn velkomoravského Rostislava. První historicky doložený panovník Čech.
2	Spytihněv I.		875	915	894-915	Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.
3	Vratislav I.		ok. 888	13. únor 921	915-921	Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.
4	Svatý Václav		ok. 907 Praha	28. září 935 Stará Boleslav	921-935	Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země. Jako český kníže byl Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
5	Boleslav I.		ok. 915	967/972	935-967/972	Syn Vratislava I., bratr Svatého Václava. Boleslav I. je považován za skutečného zakladatele české státnosti.
6	Boleslav II.		ok. 935	7. únor 999	967/972-999	Syn Boleslava I. K českému státu za jeho vlády patřila Morava i Slezsko, došlo k vyvraždění Slavníkovců. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.
7	Boleslav III.		???	1037	999-1002	Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním šlechty.
8	Vladivoj		???	1003	1002-1003	Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.
9	Jaromír		???	4. listopad 1035	1003	Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec
7	Boleslav III.		???	1037	1003	Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
10	Boleslav Chrabrý		966/967	17. června 1025	1003-1004	Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
9	Jaromír		???	4. listopad 1035	1004-1012	Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
11	Oldřich		???	9. listopadu 1034	1012-1033	Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. Do roku 1031 postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla víceméně trvalou součástí českého státu.
9	Jaromír		???	4. listopad 1035	1033-1034	Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
11	Oldřich		???	9. listopadu 1034	1034	Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
12	Břetislav I.		1002/1005	10. leden 1055 Chrudim	1034-1055	Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
13	Spytihněv II.		1031	28. ledna 1061	1055-1061	Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.

[editovat] Český kníže a následně král (1061–1092): Přemyslovci

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
14	Vratislav II.		???	14. leden 1092	1061–1092	Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092.

[editovat] Česká knížata (1092–1140): Přemyslovci

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
15	Konrád I. Brněnský		ok. 1035	6. září 1092 Praha	1092	Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Jeho panování poznamenala jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
16	Břetislav II.		ok. 1060	22. prosinec 1100 Zbečno	1092-1100	Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.
17	Bořivoj II.		ok. 1064	2. únor 1124	1100-1107	Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
18	Svatopluk Olomoucký		???	21. září 1109	1107-1109	Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.
19	Vladislav I.		1070	12. duben 1125	1109-1117	Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.
17	Bořivoj II.		ok. 1064	2. únor 1124	1117-1120	Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
19	Vladislav I.		1070	12. květen 1125	1120-1125	Podruhé na trůně.
20	Soběslav I.		ok. 1090?	14 únor 1140 Hostinné	1125-1140	Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126.

[editovat] Český kníže a následně král (1140–1172): Přemyslovci

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
21	Vladislav II.		1110	18. leden 1174	1140–1172	Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě dědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158.

[editovat] Česká knížata (1172–1198): Přemyslovci

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
22	Bedřich		ok. 1142	25. březen 1189	1172-1173	Syn Vladislava II., který roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu Bedřichovi. Dosud ovšem platilo nástupnické právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
23	Soběslav II.		1128	29. leden 1180	1173-1178	Syn Soběslava I. Získal spolu s bratry podporu císaře Barbarossy proti Bedřichovi. Císař za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi.
22	Bedřich		1142	25. březen 1189	1178-1189	Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
24	Konrád II. Ota		1135	9. září 1191 Neapol	1189-1191	Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec podle knínských úmluv. Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
25	Václav II.		1137	1192	1191-1192	Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Prahy a Čech. Proti němu ale vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I.
26	Přemysl Otakar I.		ok. 1155	15. prosinec 1230 Praha	1192-1193	Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho na trůně česká šlechta vystřídala právě Jindřichem Břetislavem.
27	Jindřich Břetislav		???	15. červen 1197 Cheb	1193-1197	Roku 1193 propůjčil císař hodnost českého knížete biskupovi Jindřichu Břetislavovi. Přemysl proti němu táhl s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta a u Zdic přeběhla k Jindřichovu průvodu.
28	Vladislav Jindřich		ok. 1160	12. srpen 1222 Znojmo	1197	Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.

[editovat] Čeští králové (1198–1918)

[editovat] Přemyslovci (1198–1306)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
26	Přemysl Otakar I.		ok. 1155	15. prosinec 1230 Praha	1198-1230	Podruhé na trůně jako třetí český král (korunován 1203). Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný královský titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
29	Václav I.		ok. 1205	23. září 1253	1230-1253	Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už za života svého otce v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
30	Přemysl Otakar II.		ok. 1233	26. srpen 1278 Suché Kruty	1253-1278	Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Byl jedním z nejmocnějších panovníků Evropy, podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie.
31	Václav II.		27. září 1271 Praha	21. červen 1305 Praha	1278-1305	Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
32	Václav III.		6. říjen 1289 Praha	4. srpen 1306 Olomouc	1305-1306	Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl ale zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.

[editovat] Nedynastické

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
33	Jindřich Korutanský		ok. 1265	2. květen 1335	1306	Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
34	Rudolf I. Habsburský		1281	3./4. červenec 1307 Horažďovice	1306-1307	Syn Albrechtra I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
33	Jindřich Korutanský		ok. 1265	2. květen 1335	1307-1310	Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.

[editovat] Lucemburkové (1310–1437)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
35	Jan Lucemburský		10. srpen 1296	26. srpen 1346 Crecy	1310-1346	Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy - uznala ho česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království.
36	Karel IV.		14. květen 1316 Praha	28. listopad 1378 Praha	1346-1378	Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
37	Václav IV.		26. únor 1361 Norimberk	16. srpen 1419 Nový hrad u Kunratic	1378-1419	Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
38	Zikmund Lucemburský		14. únor 1368	9. prosinec 1437 Znojmo	1419-1437	Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Po smrti Václava IV. se nechal korunovat českým králem. Roku 1421 ho zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.

[editovat] Habsburkové a období interregna

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
39	Albrecht II. Habsburský		10. srpen 1397	28. říjen 1439	1437–1439	Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
	Interregnum				1440-1453	Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. České stavy roku 1440 nahradily královskou pravomoc směrem dolů. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy.
40	Ladislav Pohrobek		12. únor 1440	23. listopad 1457 Praha	1453-1457	Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Českých zemích sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen 2 měsíce před svou smrtí.

[editovat] Nedynastické

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
41	Jiří z Poděbrad		6. květen 1420 Poděbrady	22. březen 1471 Praha	1458-1471	Zemským správce ještě za života Ladislava Pohrobka. Po jeho smrti se stal jediným českým vládcem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale byl členem domácí šlechty. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům.
42	Matyáš Korvín		23. únor 1443	6. duben 1490	1469-1490	Uherský král a vládce ve vedlejších zemích Koruny české. Nechal se zvolit českou katolickou šlechtou, ačkoliv ho Jiří z Poděbrad porazil roku 1469 u Vilémova.

[editovat] Jagellonci (1471–1526)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
43	Vladislav Jagellonský		1. březen 1456 Krakov	13. březen 1516 Buda	1471-1516	Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale bojovat s Matyášem Korvínem. Od roku 1490 také uherský král.
44	Ludvík Jagellonský		1. červenec 1506	29. srpen 1526 Moháč	1516-1526	Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.

[editovat] Habsburkové (1526–1780)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
45	Ferdinand I.		10. březen 1503	25. červenec 1564	1526-1564	Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska.
46	Maxmilián II.		31. července 1527	12. října 1576	1564-1576	Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
47	Rudolf II.		18. července 1552	20. ledna 1612 Praha	1576-1611	Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu.
48	Matyáš Habsburský		24. únor 1557	20. březen 1619	1611-1619	Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
49	Ferdinand II.		9. července 1578	15. února 1637	1619–1637, resp. 1619 a 1621-1637	Matyášův synovec. Jeho strýc neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem - za slib respektování svobody vyznání. Krvavě potlačil české stavovovské povstání.
50	Fridrich Falcký		26. srpna 1596	29. listopadu 1632	1619-1621	Protikrál. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské hnutí v útlumu a po bitvě na Bílé hoře uprchl.
51	Ferdinand III.		13. července 1608	2. dubna 1657	1637-1657	Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
52	Ferdinand IV.		8. září 1633	9. červenec 1654	1646-1654	Syn Ferdinanda III. Českým (nominálním) králem byl korunován ještě za života Ferdinanda III., předčasně však zemřel.
53	Leopold I.		9. červenec 1640	5. květen 1705	1657-1705	Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
54	Josef I.		26. červenec 1678	17. duben 1711	1705-1711	Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Otec ho již v dětských letech nechal korunovat uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
55	Karel VI.		1. října 1685	20. října 1740	1711-1740	Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Jeho jediný syn zemřel v dětském věku, a tak se snažil pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
56	Marie Terezie		13. května 1717	29. listopadu 1780	1740-1780	Dcera Karla VI. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII., roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
57	Karel VII. Bavorský		6. srpen 1697	20. leden 1745	1741-1743	Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, uchvátil vojensky část rakouského dědictví včetně Království českého, kde se 9. prosince 1741 nechal korunovat protikrálem jako Karel III.

[editovat] Habsbursko-lotrinská dynastie (1780–1918)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	Vláda	Poznámky
58	Josef II.		13. březen 1741	20. únor 1790	1780-1790	Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
59	Leopold II.		5. květen 1747	1. březen 1792	1790-1792	Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
60	František I.		12. únor 1768	2. březen 1835	1792-1835	Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804) .
61	Ferdinand V. Dobrotivý		19. duben 1793	29. červen 1875 Praha	1835-1848	Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. 2. prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.
62	František Josef I.		18. srpen 1830	21. listopad 1916	1848-1916	Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii, ne jen Rakousko-Uhersko).
63	Karel I.		17. srpen 1887	1. duben 1922	1916-1918	Prasynovec Františka Josefa I. Také rakouský císař a uherský král. Českým králem se korunovat nedal. Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.

[editovat] Časová posloupnost českých knížat a králů

[editovat] Prezidenti Československa (1918–1948)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	V úřadu	Poznámky
64	Tomáš Garrigue Masaryk		7. březen 1850 Hodonín	14. září 1937 Lány	1918–1935	První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
65	Edvard Beneš		28. květen 1884 Kožlany	3. září 1948 Sezimovo Ústí	1935–1948, resp. 1935-8 a 1945-8	Masaryk si ministra zahraničí přál jako nástupce. Po Mnichovské dohodě abdikoval a v době II. světové války vedl exilovou vládu. Jeho nerozhodnost po válce usnadnila převzetí moci komunisty v únoru 1948.

[editovat] Prezident Česko-Slovenska; poté státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1938–1945)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	V úřadu	Poznámky
66	Emil Hácha		12. červenec 1872 Trhové Sviny	27. červen 1945 Praha	1938–1945	Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).

[editovat] Prezidenti Československa (1948–1992)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	V úřadu	Poznámky
67	Klement Gottwald		23. listopad 1896 Dědice u Vyškova	14. březen 1953 Praha	1948–1953	Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem.
68	Antonín Zápotocký		19. prosinec 1884 Zákolany	13. listopad 1957 Praha	1953–1957	Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
69	Antonín Novotný		10. prosinec 1904 Praha–Letňany	28. leden 1975 Praha	1957–1968	V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
70	Ludvík Svoboda		25. listopad 1895 Hroznatín	20. září 1979 Praha	1968–1975	Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavním normalizátorů.
71	Gustáv Husák		10. leden 1913 Dúbravka	18. listopad 1991 Bratislava	1975–1989	Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. První prezident Československa slovenského původu.
72	Václav Havel		5. říjen 1936 Praha	-	1989–1992	Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.

[editovat] Prezidenti České republiky (od 1993)

#	Jméno	Portrét	Narození	Úmrtí	V úřadu	Poznámky
72	Václav Havel		5. říjen 1936 Praha	-	1993–2003	První český prezident.
73	Václav Klaus		19. červen 1941 Praha	-	Od 2003	Ministr financí a premiér z devadesátých let.

[editovat] Související články

• Seznam vládců Moravy
• Seznam československých prezidentů
• Seznam českých prezidentů
• Seznam československých premiérů
• Seznam českých premiérů
• Seznam všech českých premiérů (chronologicky)
• Seznam vlád Československa
• Seznam vlád České republiky
• Seznam prezidentů Slovenska (na slovenské wikipedii)
• Seznam vládců Slovenska (na slovenské wikipedii)

[editovat] Externí odkazy

• Umělecké dřevořezby Jarmily Haldové: panovníci českých zemí (po Rudolfa II.)
• Panovníci českých zemí, manželky a posloupnost