Sfumato

Detail obličeje Mony Lisy ukazuje techniku sfumato, zejména u stínování očí.

Termín sfumato označuje techniku malby, kterou poprvé použil Leonardo da Vinci. Malíř při ní překrývá průsvitné vrstvy barvy, aby vytvořil prostorový dojem hloubky, objemu a tvaru. Míchá přitom barevné tóny tak jemně, že nejsou vidět žádné přechody.

Slovo sfumato znamená v italštině smíšený s vedlejším významem kouřový, je odvozeno od slova fumo, kouř. Leonardo popisoval sfumato jako „bez čar a ohraničení, na způsob kouře“.

Jeden z nejlepších příkladů této techniky je Mona Lisa. Pro sfumato je nutné si uvědomit: smícháním modré a žluté barvy dostaneme zelenou. Žlutá tečka a modrá tečka vedle sebe na velkou vzdálenost pozorovaná - impresionismus, dá také zelenou. Sfumato barvy nemíchá - na bílý podklad se nanese film žluté, nechá uschnout, film modré a máš zelenou. Čím hustější pigmentace v pojidle, tím tmavší je výsledná barva.Tyto dvě barvy mají komplementární vztah. Pakliže pokračuje se dál ve vrstvách, aby se dosáhlo výsledné barvy - musíme dokonale znát zákony komplementárních barev a vazeb nejen na další vrstvy pigmentů, ale i pojidla. Stačí maličká chyba a obraz se zhroutí. Závěr: Světlo proniká obrazem - vrstvou filmů barev, odrazí se od podkladu - topolové dřevo, sádra, změní svoje spektrální vlastnosti a teprve nyní vnímáme onu konkrétní výslednou barevnost.