Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
William Shakespeare (23. dubna 1564 Stratford-upon-Avon – 23. dubna 1616 Stratford-upon-Avon) byl významný anglický dramatik a básník, klíčová postava moderního evropského dramatu. Kromě psaní her se věnoval i herectví.
Obsah |
O jeho životě se toho mnoho neví, dokonce ani přesné datum narození není známo, tradičně se však uvádí datum 23.4.1564, jisté je však pouze, že byl pokřtěn 26.4. Jeho otec John pracoval zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze staré zemanské rodiny. Ve Stratfordu bydlela rodina v Henley Street. Ve svém rodném městě vystudoval gymnázium (King Edward VI Grammar School). V 18 letech (1582) se oženil s 26letou Anne Hathawayovou, která již tou dobu čekala dítě — Sussana se narodila půl roku po svatbě. Později měli ještě dvojčata Judithu a Hamneta. Hamnet umřel v 11 letech, což jistě poznamenalo Shakespearovu tvorbu.
Před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům. Roku 1592 přišel do Londýna. V letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla zavřená kvůli epidemii moru, Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského.
Po této epidemii se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), kde působil jako herec a dramatik. V roce 1599 se společnost Lord Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné jeho desetiny. Díky tomu byl výrazně lépe zajištěn — předtím dostával za hru asi 6 liber. Když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars. V roce 1610 koupil Shakespeare dům v rodném Stratfordu, tzv. NewHouse, kde žil až do svém smrti. Pro Shakespeara však končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do smrti.
Shakespearova existence byla v minulosti zpochybňována a bylo vysloveno mnoho domněnek (zčásti velmi bizarních) o jeho skutečné identitě (vyskytují se např. hypotézy, že se jednalo o přezdívku Francise Bacona). Odborníky jsou tyto domněnky odmítány jako většinou nesmyslné. Navíc vznikly i domněnky, že Shakespeare byl homosexuál, protože jeho Sonety zobrazují lásku muže k muži a navíc je dílo psáno beze jmen - pouze inicály, a tak vznikly fámy, že autor psal vlastní city k neznámému muži.
Na našem území byl znám již za svého života, jeho dramata byla zprostředkována z překladu z němčiny.[zdroj?]
| „ | Sonet 146 je zvláštní tím, že je to rozhovor s vlastní duší, připomínající středověké debaty duše a těla. Takové téma je v knize Shakespearových sonetů zcela výjimečné, vlastně ojedinělé. | “ |
| — Martin Hilský, Máš před sebou všechny mé cesty. (nakl. Lidové noviny, Praha 2008, s.118-119) | ||
Sonet 146
Ubohá duše, v hříšném těle vězíš,
tělesné pudy se v něm vzpurně sváří,
proč uvnitř zmíráš, hladovíš jak v cele,
tvůj zevnějšek však nádherou jen září?
K čemu ten lesk, když zajde v krátké době?
Proč pouhá schránka má tě tolik stát?
Pro radost červů, co ji pozřou v hrobě?
Pro ně se pachtíš? Jim cheš všechno dát?
Hleď z nouze těla udělat svou ctnost,
čím ono schází, v tom zkus najít lék,
pozemskou bídu vyměň za věčnost,
bohatá uvnitř, chudá navenek.
Ze Smrti žij, co ze života žije,
smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje.
Je plně renesančním autorem a jeho dílo je zcela světské. Ženy vynikají čestností a hrdostí. Pro jeho dramata je typický tzv. blankvers — nerýmovaný verš, sestávající z pěti jambických stop. Sonety psával formou anglického sonetu, tj. podle rýmového schématu ababcdcdefefgg či abbacddceffegg apod. Přelomový byl nejenom jeho styl psaní, ale hlavně to, že postavy již nejsou tak středověké, jako byly u jeho současníků. Shakespeare je typickým autorem pro nastávající období renesance, kdy Evropa vybředla z temného tmářství a dogmat církve. Proto jsou třeba ženy v Shakespearových dílech více emancipované a oproti ženám ve středověké literatuře si dovolí odporovat muži a mít vlastní názor. Toto bylo ve své době přelomové a autor musel mít odvahu a nebát se porušení konvencí.
Jeho tvorba bývá dělena do tří období:
