Si-ťiang

Si-ťiang
Délka toku 2130 km Plocha povodí 437 000 km² Průměrný průtok 8000 m³/s Světadíl Asie Zdrojnice Jou-ťiang, Cuo-ťiang Ústí Ču ťiang Protéká ČLR (Kuang-si, Kuang-tung) Úmoří, povodí Tichý oceán, Jihočínské moře, Perlová řeka, Povodí Si-ťiang (ČLR 97,63%, Vietnam 2,35%) [1]

Si-ťiang (čínsky 西江, pinyin Xi Jiang ) je řeka na jihu ČLR (Kuang-si, Kuang-tung). Je 2130 km dlouhá. Povodí má rozlohu přibližně 437 000 km².

[editovat] Průběh toku

Vzniká u města Nan-ning soutokem zdrojnic stékajících z Jünnanské planiny. Pramenným tokem je severní zdrojnice Jou-ťiang (Si-jang-ťiang). Horní tok jižní zdrojnice Cuo-ťiang se nachází ve Vietnamu. Na horním toku teče v dlouhém úseku v úzké a hluboké dolině mezi prudkými břehy. Protéká krasovými oblastmi a překonává peřeje, které ztěžují vodní dopravu. Šířka koryta na středním toku činí v nejužším místě, soutěsce Lung-tang-sia, 340 m, zatímco v nejširších místech dosahuje až 2660 m. Řeka spolu s řekami Pej-ťiang a Tung-ťiang vytváří rozsáhlou deltu Ču ťiang, která má rozlohu 16 900 km² a ústí do Jihočínského moře u města Macao.

[editovat] Vodní režim

Průměrný průtok vody u města Wu-čou činí 8000 m³/s a maximální v období monzunových dešťů až 58 000 m³/s. Průměrný roční celkový odtok z povodí činí 363 km³. Kolísání úrovně hladiny v průběhu roku dosahuje 15 až 20 m. Často dochází k velkým povodním, kterých bylo od začátku 17. století více než 100, a jsou obzvlášť nebezpečné v kombinaci s mořskými přílivy. Na ochranu polí a obydlených míst před nimi byly podél řeky a jejich přítoků postaveny ochranné hráze o celkové délce přibližně 2000 km.

[editovat] Využití

Využívá se na zavlažování. Na dolním toku je rozvinut sběr lastur obsahujících perly. Vodní doprava je možná od města Wu-čou, V deltě se nachází námořní přístav Kanton.

[editovat] Poznámky

1. ↑ Mezinárodní povodí řek v Asii, Bei Jiang/Hsi

[editovat] Literatura

• (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сицзян“.