Sidur

Sidur סידור, doslova pořádek nebo uspořádání, označuje v aškenázském prostředí židovskou modlitební knihu pro všední dny a eventuálně Šabat, která má modlitby uspořádané ve stanoveném pořádku. V sefardském prostředí označuje modlitební knihu pro svátky.

Původně Aškenázové nazývali modlitební knihu výrazem Machzor מחזור, od חזר - vracet se, opakovat - tedy kniha opakujících se modliteb. Sidurem byla nazývaná modlitební kniha pro svátky. Opačná situace byla u Sefardů, kteří modlitební knihu pro všední dny nazývali „Sidur“ a sváteční „Machzor“. Zhruba ve 12. století z neznámého důvodu došlo k tomu, že si obě komunity názvy svých modlitebních knih prohodily a modlitební knihy začaly být nazývány tak, jak je nazýváme dnes.

[editovat] Historie Siduru

Sidur patřící Ba'al Šem Tovovi

Modlitba má svůj původ v obětní bohoslužbě. Ustálené modlitby se začínají objevovat až v období Mišny a Talmudu. V traktátu Mišny Berachot jsou rozebírány způsoby čtení Šema, Amida, Birkat ha-mazon, časy, kdy se která modlitba má říkat i různá další požehnání - čili de facto obsahuje základní informace o modlitbách pro všední dny. První známá modlitební kniha se jmenuje Seder Rav Amram Gaon z 9. stol., kde jsou příslušné modlitby zapsány podle četnosti používání. Tento systém byl přejat a dále rozvíjen nejprve v Babylónii, později v oblastech středomoří a dále i ve střední a západní Evropě. Uspořádání modliteb a jejih podoba se lišila region od regionu - každá oblast měla vytvořený svůj specifický minhag respektive modlitební ritus, nazývaný nusach. První modlitební knihou, vzniklou v aškenázském světě a všeobecně přijímanou jako vzor aškenázských sidurů, byl Machzor Vitry z 11. století, pojmenovaný podle místa svého vzniku, městečka Vitry v severní Francii, který sestavil Simcha ben Šmu'el.

[editovat] Obsah Siduru

Běžný sidur (či sefardský machzor) obsahuje všechny modlitby pro všední dny (Šacharit, Mincha, Ma'ariv), rovněž i požehnání po jídle (Birkat ha-mazon) a dále různá požehnání týkající se každodenního života. Dále může obsahovat i tytéž modlitby pro Šabat a svátky, společně s biblickými pasážemi, které jsou součástí synagogálního veřejného čtení z Tóry.

Modlitby pro svátky jako Roš Hašana a Jom kipur mají většinou díky své délce (běžné modltby obsahují navíc i přidané verše a dále obsahují řadu svátečních pijutů) a vážnosti samostatný machzor. Svůj machzor mají rovněž i poutní svátky.

[editovat] Bibliografie

Související články obsahuje Portál Hebraistika

• KUČERA, Tomáš; REITSCHLÄGER, Jan David. Sidur: Uspořádání modliteb progresivního směru pro šabat, svátky a všední dny. Praha : Bejt Simcha, 2008. 108 s. ISBN 978-80-254-2103-1.
• NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefar, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.

Tento hebraistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.