Sirotčí svaz

Sirotčí svaz (v literatuře také jako sirotci, východočeský husitský svaz nebo sirotčí bratrstvo) bylo radikální husitské městsko-šlechtické uskupení, které vzniklo v roce 1423 spojením Žižkova Menšího tábora a východočeských husitů (původně zvaných orebité, podle kopečku Oreb nad městečkem Třebechovice, kde se shromažďovali). Oproti táborskému svazu zde výraznou roli hrála šlechta, skoro tak velkou jako města.

Polní obec sirotčího svazu vznikla už v roce 1423, od roku 1428 v jejím čele stál kněz Prokůpek, vrchním hejtmanem se stal Jan Čapek ze Sán. Výraznou osobností byl i kněz Jakub Vlk. Centrem svazu bylo královnino město Hradec Králové, kde působil kněz Ambrož. Velmi významnými byli šlechtický rod pánů z Poděbrad a Kunštátu a Hynek Krušina z Lichtenburka.

[editovat] Města ovládaná sirotčím svazem

• Vysoké Mýto
• Čáslav
• Kouřim
• Kolín
• Kutná Hora (kondominium s tábority)
• Chlumec nad Cidlinou (nejisté)
• Trutnov
• Tachov (od 1427)
• Nové Město pražské (od 1429)
• Český Brod
• Mladá Boleslav
• Valečov
• Hradec Králové
• Dvůr Králové
• Bělá pod Bezdězem
• Bezděz
• Česká Lípa
• Litomyšl
• Náchod
• Český Dub
• Topoľčany (Slovensko)
• Skalice (Morava)

[editovat] Šlechta na straně sirotčího svazu

• Jan Roháč z Dubé
• Jan Kolúch z Vesce
• Čáslav Kaplíř ze Sulevic
• Vilém Jeník z Mečkova
• Jan Hertvík z Rušinova
• Vilém Kostka z Postupic
• Jan Žampach z Potštejna
• Mikuláš starší Trčka z Lípy
• Jiří z Dubé
• Jan Baštín z Porostlé
• Matěj Salava z Lípy
• Jan Krušina z Lichtenburka
• Aleš Vřešťovský z Rýzmburka
• Mikuláš z Keuschberka
• Anežka z Trocnova

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.