Skandinávské pohoří

Skandinávské pohoří, De skandinaviske fjellene, Skanderna, Skandit
Centrální část Jotunheimenu při pohledu z Knutshøi
Nejvyšší bod	Galdhøpiggen (2 469 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Kaledonský systém
Sousední celky	Baltský štít, Severní moře, Norské moře
Podřazené celky	Jotunheimen, Rondane, Dovrefjell, Breheimen, Hardangervidda, Romsdal, Sunnmøre, Sylene, Padjelanta, Sarek, Kjolen,...
Světadíl	Evropa
Státy	Norsko Švédsko Finsko
Horniny	rula, žula
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí

Tento článek náleží k sérii článků o Skandinávii.
Geografie
Pohoří Poloostrov
Období Vikingů
Období Vikingů Varjagové Vikingové Thing
Unie
Kalmarská unie Dánsko-Norsko Švédsko-Norsko Měnová unie Obranná unie
Historie
Skandinávie Dánsko Norsko Švédsko
Sport
Royal League

Skandinávské pohoří, švédsky Skanderna, Fjällen („Hory“) nebo též Kölen či norsky Kjølen, přičemž obojí znamená „Kýl“, je pohoří táhnoucí se Skandinávským poloostrovem od norského kraje Vest-Agder až po Finnmarku. Západní strana spadá příkře do Severního a Norského moře, které do Skandinávského pohoří zabíhají v podobě fjordů. Směrem na východ postupně snižují svou výšku i sklon a k severovýchodu se stáčí směrem k Finsku. Ve své severovýchodní části leží na hranici Norska, Švédska a Finska, ale už nedosahuje takové výšky jako na jihu.

Hory nejsou příliš vysoké; Galdhøpiggen v jižním Norsku dosahuje 2 469 m. Přesto jsou, díky své poloze na severu a poblíž oceánu, značně vlhké a srážkově bohaté a pokrývají je četné sněžníky a ledovce. Kde vyšší teploty nedovolují vzniknout sněžníkům a ledovcům, vznikají ve sníženinách, vymodelovaných dřívějšími ledovci, mokřiny a jezera. Na švédské straně je nejvyšší horou Kebnekaise s 2 103 m, zatímco Halti je nejvyšší na na straně finské, a dosahuje 1 328 m.

Pohoří vzniklo kaledonským vrásněním a geologicky je Skandnávské pohoří propojeno s pohořími ve Skotsku a Irsku, dříve bylo zřejmě spojeno také s Apalačským pohořím, které dnes leží v Severní Americe. Geologové se totiž domnívají, že všechna tato pohoří dříve vytvářela jeden celistvý systém na superkontinentu Pangea.

[editovat] Nejvyšší hory v Norsku

Z dvanácti nejvyšších hor ve Skandinávii leží jedenáct na území kraje Oppland v Norsku. Dvanáctý nejvyšší vrchol je v Sogn og Fjordane v Norsku. Ve skutečnosti je v Norsku 83 vrcholů s výškou kolem 2 200 m nebo vyšší.

1. Galdhøpiggen 2 469 m (Oppland)
2. Glittertind 2 464 m (Oppland)
3. Storen 2 387 m (Sogn og Fjordane, Oppland)
4. Store Styggedalstinden Øst 2 405 m (Oppland)
5. Store Styggedalstinden Vest 2 383 m (Oppland)
6. Store Skardstinden 2 373 m (Oppland)
7. Vesle Galdhøpiggen 2 369 m (Oppland)
8. Surtningssue 2 368 m (Oppland)
9. Store Memurutinden Vest 2 364 m (Oppland)
10. Store Memurutinden Øst 2 363 m (Oppland)

[editovat] Nejvyšší hory ve Švédsku

Osm ze zde popsaných švédských hor dosahujících 2000 metrů se nachází v Národním parku Sarek, další čtyři pak v okolí Kebnekaise.

1. Kebnekaise Sydtoppen 2 103 m (Laponsko)
2. Kebnekaise Nordtoppen 2 097 m (Laponsko])
3. Sarektjåkka Stortoppen 2 089 m (Laponsko)
4. Kaskasatjåkka 2 076 m (Laponsko)
5. Sarektjåkka Nordtoppen 2 056 m (Laponsko)
6. Kaskasapakte 2 043 m (Laponsko)
7. Sarektjåkka Sydtoppen 2 023 m (Laponsko)
8. Akka Stortoppen 2 016 m (Laponsko)
9. Akka Nordvästtoppen 2 010 m (Laponsko)
10. Sarektjåkka Buchttoppen 2 010 m (Laponsko)
11. Pårtetjåkkå 2 005 m (Laponsko)
12. Palkattjåkkå 2 002 m (Laponsko)

[editovat] Nejvyšší hory ve Finsku

1. Halti 1,328 m (Laponsko/Finnmark)
2. Ridnitsohkka 1 317 m (Laponsko)
3. Kiedditsohkka 1 280 m (Laponsko)
4. Kovddoskaisi 1 240 m (Laponsko)
5. Ruvdnaoaivi 1 239 m (Laponsko)
6. Loassonibba 1 180 m (Laponsko)
7. Urtasvaara 1 150 m (Laponsko)
8. Kahperusvaarat 1 144 m (Laponsko)
9. Aldorassa 1 130 m (Laponsko)
10. Kieddoaivi 1 100 m (Laponsko)

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Skandinávské pohoří