Slaňovací osma

Slaňovací osma

Slaňovací osma je prostředek používaný v horolezectví pro slaňování na jednoduchém nebo zdvojeném laně. Ve východní Evropě se z důvodu nedostupnosti moderních jistících prostředků používala (a často stále používá) také pro jištění. Slaňovací osma funguje na podobném principu jako pásová brzda. Lano je vedeno přes osmu tak, aby relativně malou silou bylo možno vyvozovat a regulovat relativně větší brzdnou sílu.

Při delších a rychlejších slaněních je třeba kontrolovat teplotu osmy – tření lana o osmu se vytváří teplo, které může poškodit lano (zažehlit jeho oplet). Slaňovací osma lano nemůže přetavit - nemá k tomu dostatečnou tepelnou kapacitu.

Vynálezcem slaňovací osmy je německý horolezec Prof. Max Frimmer, který si jeji skicu namaloval do svého deníku 1. 10. 1943 (zdokladováno v Horolezeckém museu v Mnichově). Až v roce 1965 byla slaňovací osma podle jeho návrhu poprvé vyráběna a prodávána firmou Sport-Schuster. V USA začala slaňovací osmy později sériově vyrábět firma CMI.

[editovat] Související články

• Slaňovací brzda
• Slaňování

Tento článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte nebo alespoň nahradíte tuto šablonu nějakou konkrétnější.

---