Slovanský sjezd

Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2. až 12. června 1848. Snažil se sjednotit všechny Slovany žijící v rakouské monarchii.

Měl 4 hlavní body:

• vytvoření spolku rakouských Slovanů,
• vztah ke Slovanům mimo Rakousko,
• vztah k neslovanským národům v rakouských zemích,
• vztah rakouských Slovanů k neslovanským národům mimo Rakousko (zejména Německo).

Sjezd byl zahájen 2. června 1848 v Praze. Jeho základní ideou byly panslavismus a austroslavismus. Předsedou sjezdu byl František Palacký, který propagoval austroslavismus jako obranu proti pangermanismu. Sjezd provázela nejednotnost jednotlivých národů. Přesto se sjezd dohodl na Manifestu sjezdu Slovanského k národům Evropským, jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů. Na uskutečnění se významně podílel také Karel Havlíček Borovský.

V době sjezdu došlo k potyčkám mezi radikálními studenty a armádou. Studenti byli tvrdě potlačeni.

[editovat] Externí odkazy

• Slovanský sjezd

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.