Slovinsko

Republika Slovenija
vlajka znak
Hymna: Zdravljica
geografie
Hlavní město:	Lublaň
Rozloha:	20 253 km² (150. na světě) z toho 0,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Triglav (2 864 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	2 019 392 (142. na světě, 2.10.2007)
Hustota zalidnění:	95 ob. / km² (99. na světě)
Jazyk:	slovinština, v občinách s národnostními menšinami italština a maďarština
Náboženství:	57,8% katolíků, ateisté, minority muslimů a ortodoxních křesťanů
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	vyhlášena 25. června 1991, uznána 8. října 1991 (nezávislost na Jugoslávii)
Prezident:	Danilo Türk
Předseda vlády:	Janez Janša
Měna:	euro (EUR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	705 SVN SI
MPZ:	SLO
Telefonní předvolba:	+386
Národní TLD:	.si

Slovinsko (slovinsky Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (slovinsky Republika Slovenija), je alpský stát ve střední Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako jeden z nástupnických států Jugoslávie. Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO. Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Slovinska

Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást habsburské monarchie. Do té doby bylo rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stal 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska (viz mapa). Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2. prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. V roce 2004 se stala členským státem EU.

[editovat] Politický systém

Hlavní článek: Politický systém Slovinska

Slovinsko je republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národního shromáždění je čtyřleté, Národní rady pětileté.

[editovat] Geografické údaje

Národní slovinská hora Triglav.

Hlavní článek: Geografie Slovinska

[editovat] Poloha

Slovinsko je přímořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Jeho rozloha je 20 253 km². Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské pánve a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie.

Slovinsko hraničí s Rakouskem (324 km) na severu, s Maďarskem (102 km) na východě, Chorvatskem (546 km) na jihu a Itálií (235 km) na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři (47 km).

Mezní zeměpisné souřadnice Slovinska jsou:

• na severu 46° 52' 37,52" sev. šířky, 16° 14' 18,14" vých. délky, obec Budinci v občině Šalovci,
• na jihu 45° 25' 18,34" sev. šířky, 15° 10' 56,06" vých. délky, obec Damelj v občině Črnomelj,
• na východě 46° 28' 33,76" sev. šířky, 16° 36' 07,69" vých. délky, obec Benica v občině Lendava,
• na západě 46° 17' 54,05" sev. šířky, 13° 23' 47,81" vých. délky, v obci Breginj v občině Kobarid.

Největší rozdíl zeměpisné šířky je 1°28', tj. 163 km. Největší rozdíl zeměpisné délky je 3°13', tj. 248 km.

Ve Slovinsku se setkávají čtyři hlavní evropské geografické regiony: Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev a Středomoří.

[editovat] Podnebí

Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. Průměrná teplota je -2°C v lednu a 21°C v červenci. Průměrné srážky dosahují 1000 mm na pobřeží, až 3500 mm v Alpách, 800 mm na jihovýchodě země a 1400 mm ve středním Slovinsku.

Kolem poloviny Slovinska (10 124 km²) je pokryto lesními porosty (po Finsku a Švédsku třetí nejzalesněnější stát Evropy). Na některých oblastech se zachovaly původní lesy, největší v Kočevje. Zatravněné porosty pokrývají 5 593 km² země, pole a zahrady 2 471 km², sady 363 km² a vinohrady 216 km².

[editovat] Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Slovinska

Maribor

Celkový počet obyvatel Slovinska 2 019 392 (červenec 2007). Podíl městského obyvatelstva je 54,16%. Největší slovinské město je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271 000 obyvateli. Další velká města jsou Maribor, Celje, Kranj, Novo Mesto, Koper, Nova Gorica a Murska Sobota.

Při sčítání lidu 2002 z celkového počtu 1 964 036 obyvatel uvedlo svoji národnost 1 766 982 (89,97 %). Slovinsko je etnicky téměř homogenní, 83,06 % obyvatel tvoří Slovinci. Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu (Rakousko-uherská monarchie). Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8 % obyvatel ke katolicismu, 10,1 % k ateismu, 2,4 % k islámu, 2,3 % k ortodoxnímu křesťanství a 15,7 % neodpovědělo.

[editovat] Školství

Univerzita v Lublani

Hlavní článek: Školství Slovinska

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Slovinska

Dnes je Slovinsko nejbohatší ze zemí, které si v 90. letech 20. století prožily transformaci od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Postupně se připojuje k vyspělým evropským zemím; vstup země v roce 2004 do EU a přijetí eura na začátku roku 2007 podpořilo již tak vysoký hospodářský růst. Zdejší HDP na obyvatele činí 84 % průměru EU. Přestože se Slovinsko při transformaci vydalo složitou a riskantní cestou, díky tehdejším ekonomům i politikům se úspěšně začlenilo hospodářsky zpět do Evropy a dnes je nejbohatší z post-jugoslávských republik.

[editovat] Administrativní dělení

Hlavní článek: Administrativní dělení Slovinska

V současné době neexistují větší správní regiony (obdoba českých krajů) a Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občina, plurál: občine). Jedenáct z nich má postavení města (mestna občina, plurál mestne občine). Pro statistické účely jsou občiny sdruženy do dvanácti statistických regionů NUTS (statistične regije). Připravuje se vytvoření 12 či 14 regionů.

[editovat] Statistické regiony

1. Pomurska
2. Podravska
3. Koroška
4. Savinjska
5. Zasavska
6. Spodnjeposavska
7. Jugovzhodna
8. Osrednjeslovenska
9. Gorenjska regija
10. Notranjsko - kraška
11. Goriška
12. Obalno - kraška

[editovat] Tradiční regiony

Slovinsko se člení na osm tradičních regionů:

• Gorenjska
• Štajerska
• Prekmurje
• Koroška
• Notranjska
• Dolenjska
• Primorska (někdy dělena dále na oblasti Goriška a Slovenska Istra)
• Bela krajina (někdy zahrnována do oblasti Dolenjska)

[editovat] Turistika

Turisticky zajímavá místa: Lublaň, Škofja Loka, Kranjska Gora, Bled, Bohinj, Dovje-Mojstrana, Julské Alpy, Savinjské Alpy, Karavanky, Kras s Postojnou a Lipicí, Radenci, Hrastovlje, Maribor

[editovat] Související články

• Židé ve Slovinsku
• Seznam slovinských měst
• Jugoslávie

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku.

• (sl) (en) Portál veřejné správy
• (sl) (en) Statistický úřad Republiky Slovinsko
• Slovinské oficiální turistické informace
• (nl) (en) Turistické informace
• (sl) Slovinské euromince
• (en) (de) (fr) Poklady slovinské národní knihovny

Evropská unie (EU)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Irsko • Itálie • Kypr • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Německo • Nizozemsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Švédsko

Severoatlantická aliance (NATO)

Belgie • Bulharsko • Česko • Dánsko • Estonsko • Francie • Island • Itálie • Kanada • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rumunsko • Řecko • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Španělsko • Turecko • USA

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Čečensko • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² •Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy a území ležící částí svého území v Asii