Slunovrat

Slunovrat (latinsky solsticium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.

Slunovraty mají vztah k náklonu zemské osy od roviny oběhu Země okolo Slunce, nikoli se vzdáleností Země od Slunce, jak se často věří (srovnej s aféliem a perihéliem).

Jiné (jednodušší) definice slunovratu:

1. jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu jeho pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka nebo Kozoroha
2. nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
3. nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)

Data letního a zimního slunovratu jsou pro severní a jižní polokouli opačná. Čistě teoreticky, dobu trvání mezi slunovraty ovlivňuje i precese zemské osy, ale tento vliv je vzhledem k tomu, jak je pomalý, prakticky zanedbatelný.

[editovat] Oslavy slunovratů

Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby počas dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.

[editovat] Popis slunovratů

[editovat] Červnový slunovrat

• Nastává obvykle 21. června, v Česku tedy jde o letní slunovrat.
• Na rovníku Slunce vychází asi 24° nalevo od východu. Potom jde po severní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° napravo od západu.
• Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° nalevo od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26°napravo od západu.
• Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° nalevo od východu. Ve dne přechází přes severní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° napravo od západu.
• Na severním polárním kruhu se Slunce o půlnoci dotkne horizontu, aniž by zapadlo.
• Na jižním polárním kruhu se Slunce v poledne dotkne horizontu, aniž by vyšlo.
• Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) - probíhá polární den.
• Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce -23°27' (pod horizontem) - probíhá polární noc.

[editovat] Prosincový slunovrat

• Nastává obvykle 21. prosince, v Česku tedy jde o zimní slunovrat.
• Na rovníku Slunce vychází asi 24° napravo od východu. Potom jde po jižní obloze, kde v poledne dosáhne maximální výšky 66°33' a zapadne 24° nalevo od západu.
• Na obratníku Raka Slunce vychází asi 26° napravo od východu. Ve dne přechází přes jižní oblohu, kde v poledne dosáhne výšky až 43°06'. Večer zapadá asi 26° nalevo od západu.
• Na obratníku Kozoroha Slunce vychází asi 26° napravo od východu. Během dne dosáhne zenitu. Večer zapadá asi 26° nalevo od západu.
• Na severním polárním kruhu se Slunce v poledne dotkne horizontu, aniž by vyšlo.
• Na jižním polárním kruhu se Slunce o půlnoci dotkne horizontu, aniž by zapadlo.
• Na severním pólu je Slunce po celý den ve výšce -23°27' (pod horizontem) - probíhá polární noc.
• Na jižním pólu je Slunce po celý den ve výšce +23°27' (nad horizontem) - probíhá polární den.

[editovat] Data slunovratů v minulosti a pro nejbližší roky

[editovat] Související články

• Rovnodennost
• Precese zemské osy
• Ekliptika

[editovat] Externí odkazy

• Proč ne jenom jednadvacátého…? …aneb proč jsou začátky ročních dob tak rozmanité.
• Zimní slunovrat a staří Slované