Somapura Mahávihára

Ruiny buddhistického kláštera v Paharpuru
Světové dědictví
Smluvní stát	Bangladéš
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	1, 2, 6
Odkaz	322 (en)
Oblast
Zařazení do seznamu
Zařazení	1985  (9. zasedání)
Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en)

Somapura Mahávihára (bengálsky: সোমপুর মহাবিহার) je jeden z nejznámějších buddhistických klášterů v Jižní Asii. Leží nedaleko města Paharpur v severozápadním Bangladéši, kde patří mezi nejdůležitější archeologické lokality. Klášter se skládá z velkého množství stúp a vyhloubených cel pro mnichy. Byl vystaven v 8. století a až do 12. století se těšil velké popularitě, dokud se nestal díky islámským nájezdníkům opuštěný. Znovuobjeven byl až v 19. století, od roku 1985 je pak na seznamu Světového dědictví UNESCO.

[editovat] Lokalita

Celá stavba zahrnuje až 177 cel, tedy jakýchsi vyhloubených komor, které sloužily mnichům k ubytování a meditaci. Celá tato síť komor pro mnichy spolu s přilehlými svatyněmi pak tvoří klášter Somapura Mahávihára, který pokrývá plochu až 27 akrů, což z něj činí jeden z nejrozlehlejších klášterů na jih od Himálaje.^[1] Klášter sloužil zejména pro vzdělávací účely a byl schopen pojmout až 2 000 studentů, kteří se sem sjížděli i ze vzdálenějších zemí jako byla Korea či Tibet.^[2] V blízkém okolí nebo přímo v klášteře bylo také nalezeno obrovské množství nejrůznějších drobných i větších předmětů jako jsou mince, kamenné sochy, keramické pozůstatky apod., což jen dosvědčuje dřívější živost celého místa.

[editovat] Historie

Podle nalezených hliněných pečetí v oblasti je pravděpodobné, že klášter byl vystaven v 8. století.^[3] Až do 12. století byl pak jedním z velkých náboženských center zejména buddhismu, avšak do jisté míry i hinduismu a džinismu. Podle tradice zde přebýval i významný indický buddhistický učenec Atíša, aby se zde věnoval své překladatelské činnosti.^[4] Během následujícího století však celá oblast započala upadat, a to zejména díky muslimským nájezdníkům, kteří brzy ovládli celou oblast. Klášter se tak stal opuštěným, avšak nebyl rozbořen a i nadále zůstal stát, což se po muslimské invazi podařilo jen hrstce dalších klášterů.^[1]

Ruiny kláštera byly znovuobjeveny až na počátku 19. století Buchanonem Hamiltonem. S větším prozkoumáváním oblasti však začal až Sir Alexander Cunningham o půl století později. Na počátku 19. století byla celá oblast vyhlášena za chráněnou archeologickou lokalitu a v roce 1923 zde začala indická strana podnikat systematický průzkum.^[5] V roce 1985 se pak klášter Somapura Mahávihára dostal na seznam Světového dědictví UNESCO a dnes tvoří jednu ze tří památek Bangladéše zapsaných na tomto seznamu.

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} Somapura Mahavira [online]. Encyclopedia Britannica, [cit. 2008-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
2. ↑ Folk art, heritage and traditional professions - The Oldest University in Asia, Terra Cotta Remains [online]. SOS-arsenic.net, [cit. 2008-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
3. ↑ Ruins of the Buddhist Vihara at Paharpur [online]. UNESCO dhaka, [cit. 2008-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
4. ↑ Somapura Mahavihara [online]. Banglapedia, [cit. 2008-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
5. ↑ Paharpur [online]. Banglapedia, [cit. 2008-02-15]. Dostupné online. (anglicky)

[editovat] Externí odkazy

• (en) Článek na Banglapedii
• (en) Pharapurský klášter na webu archeologického oddělení bangladéšské vlády
• (en) Článek Folk art, heritage and traditional professions na stránkách SOS-arsenic.net

	Bangladéšské památky Seznamu světového dědictví UNESCO
	Mešitové město Bagerhat • Pozůstatky kláštera Somapura Mahávihára • Les Sundarbans