Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Sophie Magdalena Schollová (v němčině Scholl, 9. května 1921 - 22. února 1943) byla německá studentka a křesťanská pacifistka, členka nenásilné protinacistické skupiny Bílá růže, kterou se svým bratrem posléze v podstatě vedla.
V únoru 1943 byla spolu s bratrem přistižena při distribuci protinacistických a protiválečných letáků. Po krátkém vyšetřování byla společně s bratrem a Christophem Probstem postavena před Lidový soud, kterému předsedal neslavně proslulý Roland Freisler, odsouzena k smrti pro velezradu a popravena gilotinou.
Náleží mezi nejuznávanější a nejoslavovanější hrdiny německého protinacistického odboje, bylo o ní napsáno několik knih a natočeno několik filmů. Nejznámějším a nejúspěšnějším filmem o ní je historická rekonstrukce jejího posledních dnů z roku 2005: Sophie Scholl - Poslední dny (orig.: Sophie Scholl – Die letzten Tage), v níž její postavu stvárnila Julia Jentschová.
V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili spolu s bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa.
Obsah |
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| sestra | |
| bratr | |
Sophie se narodila jako čtvrté z šesti dětí v protestantské rodině Roberta a Magdaleny Schollových. Otec byl křesťansko-liberální politik a odpůrce nacistů (v roce 1942 byl uvězněn pro urážku Vůdce, když mimo jiné nazval Hitlera Bičem Božím), matka byla hluboce věřící a před sňatkem zastávala pozici diakonky. V době Sophiina narození byl starostou městečka Forchtenberg. Jejími sourozenci byli setra Inge (1917-1998), bratr Hans (1918-1943), sestra Elizabeth (* 1920), bratr Werner (1922-1944) a sestra Thilde (1925-1926).
Sophie byla bezproblémové dítě, do školy nastoupila v sedmi letech a snadno prospívala. V roce 1930 se její rodina přestěhovala do Ludwigsburgu a v roce 1932 dále do Ulmu. Sophie podobně jako Hans a řada jejích spolužáků zpočátku podlehla nacistické propagandě a v roce 1932 vstoupila do BDM, její počáteční antusiasmus ale postupně upadal, když konfrontovala výchovu a program hnutí s protinacistickými stanovisky svých rodičů, některých učitelů a svojí křesťanskou vírou.
V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili i s jejím bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa, za Konrada Adenauera, Martina Luthera a Karla Marxe, před Willyho Brandta, Bacha, Goetheho a další.[1]
Na motivy jejího osudu a její skupiny byly natočeny filmy Bílá růže (orig. Die Weiße Rose, 1982), Pět posledních dnů (orig. Fünf letzte Tage, 1982) a Sophie Scholl - Poslední dny (orig. Sophie Scholl - Die letzten Tage, 2005).