Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Soudruh (ženská forma soudružka) je titul, který k vzájemnému oslovování užívali a užívají příslušníci některých, zvláště komunistických levicových seskupení. Byl také užíván jako úřední oslovení v mnoha zemích s komunistickým režimem.
Obsah |
Slovo je slovanského původu a znamenalo nejprve společník, druh ve společné věci. Význam slova se ale posunul v době komunistického režimu v Československu, kde byl nejen obvyklým oslovením mezi příslušníky komunistické strany, ale také povinným oslovením ve služebním styku, což novější jazykové slovníky označují za hlavní významy a původní nezmiňují.[1][2]
Vzorem oslovení soudruh v politickém kontextu je francouzský termín camarade (původně „člen komory“), který se ujal podle podobné praxe ve Velké francouzské revoluci mezi francouzskou levicí na konci 18. století.[zdroj?] Oslovení soudruhu používali i členové prvorepublikové české sociální demokracie,[3] odkud jej převzala i KSČ, když se z ní vyčlenila.
V Sovětském svazu znamenalo slovo товарищ (tovarišč) původně obchodní společník nebo spolucestující (od tovar, zboží), obecněji kamarád, kolega. Po Říjnové revoluci v roce 1917 si oslovení osvojili bolševici.[zdroj?] V současném Rusku se již neužívá, až na výjimky, jako v relativně častém užití v armádě (např. ve spojení товарищ лейтенант – tovarišč lejtěnant, soudruhu (pane) poručíku).
V západoevropských zemích se většinou užívalo slov odvozených od téhož románského základu jako camarade, např. anglicky comrade nebo nizozemsky kameraad. Někde ale užití takových termínů nacistickým (například v písni Horst Wessel Lied) nebo fašistickým režimem zdiskreditovalo podobně odvozená slova[zdroj?] a ta byla nahrazena (v němčině místo Kamerad užívali komunisté termín Genosse, v italštině místo camerata termín compagno.
Po roce 1948 i komunistický režim v Československu převzal sovětský zvyk oslovování soudruhu v úředním styku. Po sametové revoluci se soudruh v politickém kontextu udržel v KSČM[4] a menších komunistických organizacích; obnovená ČSSD místo něj zavedla oslovení příteli, ale to se příliš neujalo.[5] Zvláště u pravicově smýšlejících lidí často nese slovo soudruh nádech urážky.
V Africe se termín používal často v souvislosti s původně demokratizačními či proti-rasistickými proudy. Oslovení comrade tak užívali třeba příznivci a členové Afrického národního kongresu v Jihoafrické republice nebo zimbabwské vládní strany ZANU (PF) Roberta Mugabeho. V Číně používali stejné oslovení (čínsky 同志, tchung-či) jak komunisté, tak nacionalisté ze strany Kuomintang.
| „ | Do obrněného transportéru se vejde 20 - 25 západoněmeckých soudruhů. | “ |
| — poručík Troník, Černí baroni | ||
Vzhledem k běžné praxi v komunistických režimech, objevuje se oslovení, často jako neutrální, v tehdejší oficiální literatuře a jiných druzích umění. V neoficiálních uměleckých textech a ve tvorbě po roce 1989 však bývá předmětem humoru a ironie, např. v románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni. Řidčeji a především ve starší tvorbě se objevuje i v původním významu souputník, společník (viz např. báseň Jiřího Wolkera Věci či Nerudova Romance o Karlu IV.[6])
Oslovení soudruh (v originále comrade) užívají i postavy v politické satiře George Orwella Farma zvířat.
