Souhvězdí Draka

Souhvězdí Draka
Latinský název	Draco
Latinský genitiv	Draconis
Latinská zkratka	Dra
Rektascenze	15 h
Deklinace	+75°
Rozloha	1083 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+90° až -15°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	Červenec
Počet hvězd jasnějších než 3m	3
Nejjasnější hvězda	Etamin (γ Dra) (2,23m)
Sousední souhvězdí	Pastýř Herkules Velká medvědice Lyra Labuť Cefeus Malý medvěd Žirafa

Drak (latinsky Draco, 2. p. Draconis) je souhvězdí na severní obloze. Je jedním z 88 moderních souhvězdí a také jedním z 48 souhvězdí, která zavedl starořecký astronom Ptolemaios. Leží mezi souhvězdími Malého medvěda, Žirafy, Velké medvědice, Pastýře, Herkula, Lyry, Labutě a Cefea. Drak je cirkumpolární souhvězdí severní oblohy. V České republice je vidět po celý rok. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v červnu a červenci. 2. června je v horní kulminaci (je nejvýše nad obzorem). V dolní kulminaci je 1. listopadu. V listopadu a prosinci je v nejhorším pozorovacím postavení.

[editovat] Původ jména

Z nejranější psaných záznamů se dozvídáme, že staří Egypťané ztotožňovali toto souhvězdí s Tawaretou, bohyní severní oblohy v panteonu jejich božstev. Vážená jako stále bdělá neboť souhvězdí nikdy nezapadá, byla zobrazována jako nelítostná ochranná bohyně, jejíž tělo bylo složeno z částí krokodýla, člověka, lva a hrocha.

Existuje mnoho dalších mýtů, týkajících se tohoto souhvězdí. Řecké pojmenování, Draco, vychází z jeho podobnosti s drakem, i když existují alternativní výklady, jako např. legenda o matce velbloudů.

Podle nejznámějšího řeckého mýtu se jedná o Ládóna, stookého draka, který měl za úkol hlídat zlatá jablka v zahradě Hesperidek. Poslala ho tam Héra, když zjistila, že Hesperidky, kterým strom svěřila, si trhají jablka pro sebe. Ládón uhlídal jablka až do té doby, kdy jedenáctou z dvanácti Héraklových prací bylo právě jejich ukradení. Stohlavý Ládón však měl ohromnou sílu a navíc nikdy nespal, takže bylo nanejvýš obtížné jablka získat. Héraklés využil nabídku titána Atláse a nechal si od něj jablka donést. Předtím však musel zabít Ládóna, kterého se Atlás bál. Zastřelil ho otráveným šípem přes zahradní zeď. Podle legendy později Héra umístila Ládóna na obloze jako souhvězdí Draka.

V jiné řecké báji souhvězdí představuje draka, kterého zabil Kadmos při zakládání Théb. Ve třetí legendě souhvězdí představuje draka chránícího zlaté rouno a kterého přemohl Iásón. Skutečnost, že se jedná o cirkumpolární souhvězdí, které nikdy nezapadá pod obzor, hraje v bájesloví také důležitou úlohu.

[editovat] Hvězdy

Alfa Draconis nese jméno Thuban (3,7 mag). Je to modrobílý obr. Thuban byl před 5000 lety Polárkou. Byl nejbližší hvězdou severního nebeského pólu, od kterého byl vzdálený 10´. Vlivem precese se ale posunul na své dnešní místo a na místo Polárky se dostane až kolem roku 20 000. Hlavu Draka tvoří beta Draconis (Rastaban), gama Draconis (Etamin), zéta Draconis (Grumium) a ní Draconis (Kuma). Rastaban (2,8 mag) je žlutý obr. Etamin (2,2 mag) je oranžový obr a nejjasnější hvězda v Drakovi. Eta Draconis, také Aldhibain (2,3 mag) je těsná dvojhvězda. Ný Draconis (4,9 mag) je taktéž dvojhvězda. Další dvojhvězdou v Drakovi je omikron Draconis (4,6 mag).

mlhovina Kočičí oko

[editovat] Objekty vzdáleného vesmíru

• Seznam objektů vzdáleného vesmíru v souhvězdí Draka

V Drakovi je velmi mnoho NGC objektů. Jen málo z nich je přístupných pro malé dalekohledy. Nejjasnější je planetární mlhovina NGC 6543, známá také jako Kočičí oko. Má jasnost 8,1 mag.

[editovat] Viz také

Seznam hvězd v souhvězdí Draka

[editovat] Externí zdroje

• Souhvězdí Draka na webuzdarma (česky)
• Detail souhvězdí Draka na Astronomickém serveru Pedagogické fakulty ZČU

[editovat] Reference

• Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
• RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
• Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
• Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
• Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.