Soumrak

Družicový snímek Evropy ukazující postupující "osvětlenou" oblast

Soumrak je přechod mezi dnem a nocí; doba po západu nebo před východem slunce. Ranní soumrak se nazývá svítání. Při soumraku je slunce pod obzorem, osvětluje však horní vrstvy atmosféry (sluneční světlo se rozptyluje na molekulách vzduchu), a tím je částečně osvětlen i zemský povrch. Délka soumraku závisí na zeměpisné šířce a během roku se mění. Délku soumraku pro konkrétní zeměpisnou šířku udává hvězdářská ročenka. Rozlišuje se:

• občanský soumrak – slunce je méně než 6º pod obzorem
• nautický soumrak – slunce je méně než 12º pod obzorem
• astronomický soumrak – slunce je méně než 18º pod obzorem.

(stupně se vztahují ke středu slunečního kotouče).

Při občanském soumraku lze venku číst nebo vykonávat běžné činnosti bez umělého osvětlení. Délka občanského soumraku závisí na oblačnosti (6º odpovídá jasné obloze). V českých zeměpisných šířkách trvá kolem letního slunovratu asi 50 minut, kolem zimního slunovratu 40 minut a okolo jarní a podzimní rovnodennosti 30 minut. Kolem rovníku se stmívá rychle, protože slunce zapadá téměř kolmo k obzoru (soumrak trvá asi 20 minut). V oblastech nad 60º zeměpisné šířky může okolo letního slunovratu trvat soumrak celou noc (bílé noci). V polárních oblastech trvá soumrak i svítání několik týdnů, čímž se prodlužuje světlo polárního dne a zkracuje tma polární noci.

Orientace podle hvězd je možná, je-li slunce aspoň kolem 12º pod obzorem (nautický neboli námořní soumrak).

Po skončení astronomického soumraku již sluneční světlo neruší astronomická pozorování (nastává astronomická noc). Astronomický soumrak je u nás nejkratší začátkem března a v první polovině října (1 h 50 min). Okolo zimního slunovratu trvá 2 hodiny. V období asi tří týdnů kolem letního slunovratu trvá celou noc (slunce klesá jen nízko pod obzor).

Za soumraku (nebo při západu a východu slunce) je někdy možné pozorovat tzv. soumrakové jevy, mezi které patří červánky, irizace (zabarvení oblaků), noční svítící oblaky nebo perleťové oblaky.