Akord

Akord je označení pro souzvuk tří až sedmi současně znějících různých tónů. Příkladem může být stisk současně tři nebo více kláves na klavíru nebo zvuk současně na tří nebo více strun na kytaře.

[editovat] Typy akordů

Každý akord má své zvláštní jméno (a značku), které je odvozeno od tónů, ze kterých se akord skládá a od vzdáleností, které jsou mezi těmito tóny.

Podle původní definice je akordem každý souzvuk tří a více tónů řazených podle určitého systému. Vícezvuky s nepravidelnou intervalovou strukturou (nebo náhodné) se nazývají clustery (klastry - shluky) a nelze je řadit k akordům. Nejpoužívanější v hudbě s evropskými kořeny jsou akordy založené na terciovém systému (složené z tercií nad sebou).

Akordy lze rozdělit do několika skupin podle jejich stavby. Základní dva druhy jsou kvintakord a septakord (názvy jsou odvozeny od intervalu pro akord charakteristického). Další akordy jsou obvykle chápány jako rozšíření těchto základních akordů o další intervaly (tenze).

Podle počtu tónů v akordu rozeznáváme:

• trojzvuky - kvintakordy (kvintové akordy)
• čtyřzvuky - septakordy (septimové akordy)
• pětizvuky - nonové akordy
• šestizvuky - undecimové akordy
• sedmizvuky - tercdecimové akordy.

[editovat] Složení akordů

Způsob vytváření a čtení akordových značek je popsán v samostatném článku Akordová značka.

Seznam běžně používaných akordových značek a jejich význam je obsažen v samostatném článku Seznam akordových značek.

[editovat] Kvintakord

O kvintakordech podrobněji pojednává samostatný článek Kvintakord.

Kvintakord je akord tvořený postavením dvou tercií „za sebe“ počínaje základním tónem akordu - výsledkem je trojzvuk obsahující kromě základního tónu ještě tercii a kvintu.

Podle toho, v jaké kombinaci použijeme při konstrukci kvintakordu malou a velkou tercii, rozlišujeme jeho čtyři základní typy:

• Durový kvintakord
• Mollový kvintakord
• Zvětšený kvintakord
• Zmenšený kvintakord

[editovat] Septakord

O septakordech podrobněji pojednává samostatný článek Septakord.

Septakord je tvořen třemi terciemi nad sebou. Ze čtyř výše uvedených základních kvintakordů lze přidáním další malé nebo velké tercie vytvořit sedm základních druhů septakordů:

1. z durového kvintakordu přidáním velké tercie velký septakord
2. z durového kvintakordu přidáním malé tercie dominantní septakord
3. z mollového kvintakordu přidáním velké tercie velký mollový septakord
4. z mollového kvintakordu přidáním malé tercie malý mollový septakord
5. ze zmenšeného kvintakordu přidáním velké tercie malý zmenšený septakord
6. ze zmenšeného kvintakordu přidáním malé tercie zmenšený septakord
7. ze zvětšeného kvintakordu přidáním malé tercie zvětšený septakord
8. přidáním velké tercie ke zvětšenému kvintakordu vznikne zvětšená septima, která je totožná s oktávou - nemá tedy smysl mluvit o septakordu, jedná se z harmonického hlediska o trojzvuk

Použitím zmenšené nebo zvětšené tercie ve stavbě akordu lze získat i další, tzv. alterované septakordy.

[editovat] Obraty akordu

Problematika obratů je samostatně zpracována v článku Obrat akordu.

Přeložením základního tónu o oktávu výše, tedy nad nejvyšší tón akordu, získáme první obrat akordu, přeložení dalšího o oktávu výše získáme druhý obrat akordu atd. Totéž platí i pro ostatní vícezvuky.

[editovat] Související články

• Akordová značka
• Seznam akordových značek
• Terciový systém
• interval
• konsonance
• disonance
• tónika
• dominanta
• subdominanta
• kontrapunkt
• generální bas

[editovat] Externí odkazy

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova akord.

• Generátor kytarových akordů - online program umožňující zobrazení a přehrání zadaného akordu

Související články obsahuje Portál Hudba