Spřežkový pravopis

Spřežkový pravopis je takový způsob zápisu písmen, nejčastěji latinkou, kdy se pro zachycení některých hlásek užívá spřežek. Spřežka je sekupení několika písmen užívané k zápisu jedné hlásky (například české „ch“, polské „sz, cz, rz, dz“ nebo německé „sch“). Taková skupina písmen je pak považována za jedno písmeno. Nejvíce se spřežkový pravopis vyskytuje v němčině, angličtině, francouzštině, maďarštině, albánštině, polštině nebo nizozemštině. Spřežky vznikly proto, že latinka nemá znaky pro hlásky, které používají jiné jazyky než latina. Jedná se zejména o č, š, ž, dž, ch, ď, ť, ň, gj, gh a další.

Do 15. století se spřežky vyskytovaly i v češtině. O jejich odstranění se zasloužil mistr Jan Hus provedením jazykové reformy. Některé spřežky se zachovaly dodnes (ch, dž).

[editovat] Příklady některých spřežek

• CH jako Č v angličtině a španělštině.
• SH jako Š v albánštině a angličtině.
• LJ jako Ľ v srbochorvatštině.
• SZ jako Š a CZ jako Č v polštině